Jednou z věcí, které mě dnes a denně na létání a letectví fascinují, je jeho pestrost. Přestože většinu těch, kteří jsou v letectví hybnou silou, spojuje jediná silná vášeň, vášeň k létání a svobodnému pohybu v třírozměrném prostoru, letectví samo o sobě má mnoho podob a tváří. A alespoň prozatím je pro všechny z nich na světě místo. Proč prozatím? Jedním z ohrožených druhů jsou bezpochyby letuschopné historické letouny a především jejich nejextrémnější podoba představovaná warbirdy. Stoupající pojistné, letová omezení i přicházející problémy s palivem, které jejich žíznivé motory potřebují k životu, mohou v nadcházejících letech znamenat vážné omezení či zastavení jejich provozu. Doufejme, že se tak ještě dlouho nestane. Přesto však je si nutno vážit jak těch, kteří je provozují, tak pořadatelů leteckých dnů, na nichž se mohou diváci s těmito žijícími svědky letecké (a nejen letecké) historie seznámit.
Zachytit alespoň některé z podob létání jsme se pokusili i v tomto čísle našeho časopisu. Letouny Savage mají silnou vazbu na bush fl ying, jednu z nejextrémnějších podob létání, a jsou představitelem tradičních konstruktérských přístupů. Speciály, které se letos ve Friedrichshafenu zúčastnily letošního ročníku Berblingerovy letecké soutěže, byly v mnoha případech naopak na technologické špičce ve vývoji alternativních pohonných systémů. A co může být krásnějšího, než tichý let ve vlně vysoko nad andskými velikány…
Létat můžete rychle a vysoko, nebo pomalu a nízko. V dnešní době Cirrusů, Cornvalisů, Dynamiců a podobných úžasných, technologicky vyspělých letadel přijde mnohým pilotům i stará dobrá Cessna 172 jako pomalá herka. Ale i dnes se vyrábějí letadla výrazně pomalejší nežli C172 a pro jejich piloty je glass-kokpit sprostým slovem.
Norsko je bohatá země, která však žije střídmým životem, s důrazem na harmonii s její nádhernou přírodou. A přesně takové je i letiště Oslo Gardemoen, brána letecké dopravy do země fj ordů. Střídmé, jednoduché, a přesto vítá návštěvníky Norska v nezaměnitelném stylu.
Města zaplavená žlutavou září pouličního osvětlení, letiště obarvené červenými, modrými či bílými lampičkami, v letadle podsvícené přístroje a všude jinde tma jako v pytli. Jen refl ektory automobilů občas prozrazují, kde na zemi asi tak vedou silnice. Tak to je poetika nočního VFR létání.
Větrná ranvej, napjaté očekávání, podivuhodné konstrukce sahající od elektrických tříkolek k futuristickému Antaresu DLRH2. Napětí, očekávání a především všudypřítomný pionýrský duch. Scéna jak z klasického leteckého filmu.
Od ukončení ofenzivních operací proti Iráku v takzvané První válce v Zálivu uplynulo již dvacet let. Tim Ripley se s odstupem vrací k letecké válce v období mezi 17. lednem a 28. únorem 1991, kdy koaliční letecké síly rozdrtily iráckou armádu.
Každoročně proudí tisíce českých turistů přes Trento směrem na jih, ať už za středomořským sluncem, nebo na sněhem zasypané vrcholy italských Alp. O leteckém muzeu plném historických pokladů, které se zde nacházejí, však asi ví málokdo z nich.
Křehký Blériot XI, obratný prvoválečný Fokker, sportovní letadla, warbirdy a DC-6, nádherný představitel vrcholné éry pístových dopravních letadel. To jsou jen některé ingredience lahodného koktejlu, který pro milovníky letectví namíchali pořadatelé Aviatické pouti 2011.
V devatenácti letech ho zajímal jen sport. Slova jako létání, Atlantský oceán či Spirit of St. Louis byla tabu. Ve 21 letech mu diagnostikovali revmatickou artritidu. Ve 36 přeletěl po stopách svého dědečka Atlantik a dnes je velkým propagátorem letectví a především alternativních pohonných systémů.
Souvislé pohoří na západní části Jižní a Severní Ameriky nabízí plachtařské terény z kategorie sci-fi . Za posledních deset let předvedly především německé a francouzské týmy, jaké možnosti se v argentinských Andách nabízejí. Uposlechli jsme volání dálek a vypravili se tam také.
![[REKLAMA] DSA](/assets/docs/84f0e429931703ebc3adc9b5ab8519cf/1146-0/dsa-banner.gif)