Větroň VSB-66 Orlice byl první větroň československé konstrukce s motýlkovými ocasními plochami zkonstruovaný Vývojovou skupinou Brno složenou z posluchačů VAAZ pod vedením mjr. Ing. Rostislava Pospíšila a postavený v Orličanu n. p. Choceň. 

První prototyp Orlice byl zalétán dne 17. září 1970 na letišti ve Vysokém Mýtě továrním šéfpilotem Jiřím Unzeitigem. Vlastnosti stroje a jeho výkony se jevily jako velmi nadějné, nicméně po dlouhých letových zkouškách a řadě úprav, byly vyrobeny pouze dva kusy a tento typ se nedočkal sériové výroby.

 Ostatní zajímavé informace se dozvíte při shlédnutí dalšího videa z dílny TOM studio s.r.o. pana Tomáše Junga, jehož podstatnou částí je i originální film o záletu prvního kusu.

Přejeme klidnou podívanou!
Redakce Flying Revue

Vysoké i Nízké Tatry budou od 25. října zase blíž českým návštěvníkům. Stane se tak díky obnově přímého leteckého spojení, které se na mapu evropské letecké dopravy vrací po více než 15 letech.

Vysoké Tatry a Liptov se českým turistům výrazně přiblíží. Od 25. října 2026 zavede letecká společnost Wizz Air pravidelnou linku Praha – Poprad, jež zkrátí cestu z české metropole do srdce Tater z téměř sedmi hodin autem na necelou hodinu letadlem. Tuto zkušenost připomněl na tiskové konferenci v Praze speciální host – český reprezentant ve snowboardingu Jakub Hroneš, který si zavzpomínal na dobu, kdy jako dítě společně s rodiči absolvoval nekonečné cesty do Jasné autem.

Rok a půl jednání, výsledek na celé roky

Opětovné zavedení linky nebylo jednoduché. „Jednání o zavedení linky trvalo přibližně rok a půl,“ uvedl Patrik Františka, ředitel letiště Poprad-Tatry, na tiskové konferenci. Díky spolupráci oblastních organizací cestovního ruchu Region Vysoké Tatry a Region Liptov se nakonec projekt úspěšně dokončil a už koncem7 října začne být realitou. „Je to významný moment, protože s novou linkou se Tatry otevírají nejen české klientele, ale skrze výborné letecké spojení z Prahy i turistům prakticky z celého světa. To může podpořit celkový incoming nejen do Vysokých a Nízkých Tater, ale i do mnohem širšího regionu,“ uvedla Lucia Blašková, ředitelka OOCR Region Vysoké Tatry.

Dostupnost, která rozhoduje

Vzdálenost a dostupnost jsou u výběru destinace pro dovolenou klíčové. „Liptov je pro české návštěvníky atraktivní nejen proto, že je nyní dostupnější letecky, ale zejména tím, co poskytuje na jednom místě. Jasná je špičkové lyžařské středisko a přináší jedinečný zážitek z lyžování na severní i jižní straně Chopoku. A když odložíte lyže, Liptov nabízí úplně jinou dimenzi dovolené – termální relaxaci a zábavu ve vodních parcích Tatralandia a Bešeňová, ale i množství dalších zážitků v horách, ve městech i v rámci celého regionu. Právě tato kombinace aktivního dne na svahu a odpočinku u termální vody dělá z Liptova ideální destinaci pro zimní dovolenou,“ vysvětlila Katarína Šarafínová z Regionu Liptov.

Úspěšné léto, na které může díky letecké lince navázat také zima

Čeští turisté se po delším období stagnace do Vysokých i Nízkých Tater a do tamních vodních parků začali výrazněji vracet už během uplynulého léta. „Zaznamenali jsme meziroční nárůst české klientely o přibližně 30 %, a to jak v Jasné, tak i ve Vysokých Tatrách, což je velmi pozitivní. Věříme, že nová linka přitáhne i mladou generaci, která ještě Tatry a možná ani Slovensko neobjevila,“ řekl Igor Rattaj, předseda představenstva Tatry Mountain Resorts.

Zimní sezona v Tatrách plná novinek

Otevření nové letecké linky přichází v ideální čas – těsně před startem zimní sezony, jež návštěvníkům Vysokých a Nízkých Tater přinese mnoho důvodů k návštěvě, včetně atraktivních novinek. Nejpopulárnější tatranská zimní atrakce – Tatranský ledový dóm na Hrebienoku, postavený z 225 tun ledu, otevře své brány 13. listopadu. Téma letošního ročníku zatím zůstává tajemstvím. V Jasné se pak 28. listopadu uskuteční tradiční Winter Jasná Opening s bohatým programem, který doplní otevření zcela nové sjezdovky Luková – Otupné. V Jasné, Tatrách a vodních parcích Tatralandia a Bešeňová jsou již tradicí pobyty se skipasy a vstupy do vodních parků v ceně ubytování

Atraktivní novinky představil také Tatranský národní park, kde připravili zážitkové jízdy kočárem nebo pozorování divoké zvěře. „Chceme lidem ukázat Tatry tak, jako je běžně nemají možnost zažít. Jízda kočárem územím, které bylo celá desetiletí nepřístupné, nabízí krásné zážitky, poznávání jedinečné tatranské přírody a také možnost sledovat volně žijící zvěř přímo v jejím přirozeném prostředí. Věřím, že návštěvníci si odnesou nezapomenutelné zážitky, a ještě větší obdiv k tomu, jaké přírodní poklady Tatry ukrývají,“ uzavřel Michal Babnič, pověřený ředitel Správy TANAPu.

Na tiskové konferenci v Praze se sešli zástupci tatranských národních parků, oblastních organizací cestovního ruchu Region Vysoké Tatry a Region Liptov, předseda Národní asociace horských vůdců SR Jozef Janiga, legendární chatař Peter Petras a Marta Kučerová ze zastoupení Slovakia Travel v České republice.

Linka Praha – Poprad ve zkratce:

· Dopravce: Wizz Air

· První let: 25. října 2026

· Frekvence: třikrát týdně (čtvrtek, sobota, neděle), rozšíření kapacity plánováno během Vánoc a Nového roku

· Délka letu: přibližně 1 hodina

· Letiště odletu: Praha (Letiště Václava Havla)

· Letiště příletu: Poprad-Tatry

Zdroj: tisková zpráva Letisko Poprad-Tatry, a.s.
Foto: Wikipedia + soukr. archiv Miloš Dermišek

přesně po roce přicházíme s další knižní novinkou z pera Jiřího Pruši. Kniha “ODTUD UŽ JEN NA JIH” vás zavede na jedinečnou leteckou expedici, během níž Jiří Pruša obletěl Severní geografický pól na ultralehkém letadle SHARK 600.Tento mimořádný let se zapsal do historie letectví. Jiří Pruša se stal prvním člověkem na světě, který uskutečnil nonstop let ultralehkým letadlem z letiště na norských Špicberkách kolem Severního pólu. Expedice přinesla také další světová prvenství. Patřila k nim například nepřetržitá komunikace z paluby letadla s realizačním týmem a to prostřednictvím systému Starlink nebo filmování a fotografování z letové hladiny FL015–FL050.

Nová kniha vás provede celým příběhem této výjimečné výpravy – od několikaměsíčních příprav přes náročné plánování až po samotný let v nehostinných podmínkách polárních oblastí. Přiblíží vám nejen technické a organizační zázemí expedice, ale také jedinečné zážitky a výzvy, které taková cesta přináší.

Publikace je doplněna řadou unikátních fotografií, které vám umožní nahlédnout do světa polárního létání z perspektivy, jaká se naskytne jen málokomu. Kniha vychází v česko-anglickém provedení, a osloví tak nejen české čtenáře, ale i příznivce letectví ze zahraničí.

Kniha “ODTUD JIŽ JEN NA JIH” je příběhem odvahy, precizní přípravy, využitím moderních technologií a touhy posouvat hranice možného.

Vydejte se s Jiřím Prušou na cestu, která dokazuje, že i s ultralehkým letadlem lze dosáhnout mimořádných cílů.

Knihu si můžete předobjednat již nyní zde: www.flying-reve.cz/odtud-uz-jen-na-jih

Expedice knihy je plánována na 1.polovinu listopadu!!!

Předplatitelé našeho časopisu Flying Revue obdrží knihu s podpisem autora!!!

do posledního letošního čísla časopisu Flying Revue jsme pro vás připravili malé vánoční překvapení. V čísle FR 6/26, které budeme distribuovat 3.listopadu, naleznete jako předplatitelé vystřihovánku československého letounu Avia BH.5, který vám blíže představíme v naší rubrice RETRO. Autorem článku i jedinečných fotografií je historik Ivo Pujman.

Tento náš počin má hned několik důvodů. Jedním z nich je blížící se 70. výročí časopisu ABC, na jehož stránkách vyrostla celá řada z vás, našich starších čtenářů a také i já. Na ten pocit, když jsem poprvé držel v ruce zcela nové číslo ABC, se zkrátka nedá zapomenout.

       

Bylo v něm vždy něco magického: příslib nových objevů, dobrodružství a radosti z tvoření.     A právě kousek této atmosféry bychom vám chtěli přenést i do “vánočního” Flying Revue.

Ti, kteří by si také rádi Avii BH.5 postavili a nemají ještě předplatné, mohou vše napravit nejpozději do 26.10. a Flying Revue 6/26 a dalších 5 čísel si objednat, zde: 
www.flying-revue.cz/predplatne/

Miloš Dermišek

Nový název staví do popředí tým, který z české základny dlouhodobě létá na největších leteckých akcích v Evropě i mimo ni.

Red Bull Aerobatic Team bude i pod novým názvem pokračovat ve skupinové a zrcadlové akrobacii, která stojí na přesnosti, souhře a absolutní důvěře mezi piloty. Čtyři letouny se při vystoupeních mění v jeden celek a v těsné formaci předvádějí prvky, které patří k nejnáročnějším ve skupinovém létání.

„Nový název nám umožňuje jasněji ukázat, kdo dnes jsme. Jsme český akrobatický tým s dlouhou historií, vlastním rukopisem a ambicí dál posouvat skupinové létání. Red Bull Aerobatic Team je jméno pro další kapitolu,“ říká Stanislav Čejka, vedoucí skupiny Red Bull Aerobatic Team.

Historie týmu sahá do Chrudimi, kde se základy české skupinové akrobacie, na kterou dnešní formace navazuje, začaly formovat v letech 1958 až 1960. Díky tomu patří současný Red Bull Aerobatic Team k akrobatickým skupinám s jednou z nejdelších civilních tradic na světě. Už první generace pilotů létala ve velmi těsných formacích na letounech ZLIN Trenér a položila základ stylu, který je pro tým charakteristický dodnes: přesnost, technická náročnost a odvaha létat prvky, které ve skupinové akrobacii zvládne jen minimum pilotů.

Po nucené přestávce způsobené nedostatkem letadel se skupina vrátila do vzduchu v roce 1990. V 90.  letech vystupovala pod názvem SKY BOX a znovu si vybudovala jméno mezi piloty, pořadateli airshow i fanoušky. V někdejší soutěžní éře FAI Aerobatics World Grand Prix získala pět zlatých medailí a zařadila se mezi nejúspěšnější akrobatické formace své doby.

V roce 2000 začala další výrazná etapa pod názvem Flying Bulls Aerobatic Team. Čeští piloti se od té doby představili na desítkách airshow, závodech Formule 1, hudebních festivalech a dalších velkých akcích po celém světě. Létali v Japonsku, Číně, Indii, Kataru, Jordánsku, Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech, Egyptě, Kuvajtu, Bahrajnu i téměř ve všech evropských zemích.

Tým má za sebou také několik mimořádných projektů, které vstoupily do historie letecké akrobacie. V Číně jako první akrobatická skupina proletěl jeskyní Tianmen, známou jako Nebeská brána. V Černé Hoře pak předvedl světové prvenství, když ve formaci provedl tlačený přemet kolem železničního mostu Mala Rijeka, jednoho z nejvyšších železničních mostů v Evropě.

Současný Red Bull Aerobatic Team létá ve složení Stanislav Čejka, Jan Tvrdík, Jan Rudzinskyj, Martin Špaček na čtyřech speciálně upravených letounech XA42 XtremeAir Každý z nich má výkon 315 koní a dosahuje rychlosti až 420 kilometrů za hodinu. Během jedné show tým nalétá až 70 kilometrů, předvede přibližně 38 akrobatických prvků a při manévrech se piloti vyrovnávají s přetížením až +7G a −5G.

Red Bull Aerobatic Team bude pod novým názvem pokračovat ve vystoupeních na leteckých dnech, sportovních akcích a velkých eventech v Česku i zahraničí. Pro fanoušky zůstává hlavní to, co tým definuje ve vzduchu: čtyři čeští piloti, čtyři akrobatické stroje, těsná formace a show postavená na přesnosti, odvaze a sehranosti.

Zdroj: tisková zpráva Nedori

Šestiměsíční stáž studenta ENAC Tomase přinesla cenné zkušenosti nejen jemu samotnému, ale také společnosti ABS Jets, která se dlouhodobě věnuje podpoře a rozvoji mladých talentů v letectví.

Napříč Evropou roste poptávka po kvalifikovaných odbornících v oblastech provozu, údržby, inženýrství a provozní podpory. Spolupráce mezi předními vzdělávacími institucemi a podniky tak hraje stále důležitější roli při přípravě nové generace leteckých profesionálů.



V rámci své stáže se Tomas zapojil do jednoho z klíčových transformačních projektů společnosti ABS Jets zaměřeného na implementaci nového systému pro řízení letových operací (Flight Operations System). Podílel se na analýze provozních procesů, hodnocení softwarových řešení a podpoře implementačních aktivit. Díky svému analytickému přístupu, profesionálnímu vystupování a novým pohledům na problematiku se rychle stal cenným členem projektového týmu.

Stáž zahrnovala také zpracování závěrečného akademického projektu vycházejícího z jeho práce v ABS Jets. Tomas úspěšně prezentoval a obhájil výsledky své práce před zkušební komisí ENAC, čímž dokončil své studium a zároveň dosáhl významného milníku ve své profesní kariéře.



„Business aviation je především o lidech. Technologie i letadla se neustále vyvíjejí, ale úspěch každé operace je nakonec založen na odbornosti a přístupu vysoce kvalifikovaných profesionálů. Jsme hrdí na to, že naše první spolupráce s ENAC Toulouse byla tak úspěšná, a věříme, že představuje začátek dlouhodobého partnerství,“ uvedl Michal Pazourek, COO společnosti ABS Jets.



Letecký průmysl v celé Evropě čelí rostoucí poptávce po kvalifikovaných odbornících v oblasti provozu, údržby, inženýrství a provozní podpory. Posilování spolupráce mezi leteckými společnostmi a předními vzdělávacími institucemi je proto stále důležitější součástí rozvoje budoucích talentů pro celý
obor.

Zdroj: tisková zpráva ABS Jets a.s.

Klub historie letectví Jindřichův Hradec si od srpna 1991 každoročně připomíná události spojené s letecou bitvou nad Jindřichohradeckem z 24. srpna 1944, související s útokem spojenců na chemickou rafinerii David Fanto a letiště Luftwaffe v Pardubicích.

Během následného vzdušného střetnutí mezi letci 15. USAAF a německé Lufftwaffe bylo nad jindřichohradeckým regionem sestřeleno jedenáct německých stíhaček a tři, respektive čtyři, americké bombardovací letouny B-24 Liberator.

První se zřítil poblíž obce Vlčice, ostatky devíti mrtvých letců byl posléze pohřbeny u hřbitovního kostela sv. Ondřeje nedaleko Strmilova. Druhý Liberator dopadl poblíž obce Lomy, dva padlí členové osádky byly pohřbeni v Člunku. Třetí stroj byl sestřelen nad Číměří, následně byly ostatky tří letců pohřbeny na číměřském hřbitově. Čtvrtý sestřelený Liberator doletěl až do oblasti Dolního Rakouska nedaleko naší současné státní hranice, kde se zřítil. Přežilo všech deset členů osádky. Němci v bitvě jedenáct strojů, z toho čtyři jejich letci byli zabiti.



Letošní piety byly zahájeny v Jindřichově Hradci, posléze se účastníci akce vydali uctít památku zesnulých spojeneckých letců k jednotlivým pamětním deskám v Číměři, Člunku a Strmilově. V neděli se uskutečnila komentovaná prohlídka expozice Letecká bitva nad Jindřichohradeckem - 24. 8. 1944, instalovaná v Muzeu Jindřichohradecka. Na víkendových akcích se výrazně podíleli členové Českého svazu letectví. 

text: historik Vladimír Burian

úspěšná expedice ultralehkým letadlem na Severní pól přitáhla i poměrně velký mediální zájem a to jak u nás, tak také v zahraničí.

Jedním z českých rozhlasových pořadů, ve kterém byla tato expedice prezentována je také Meteor, který vysílá již plných 63 let a je stále populární zejména mezi mladými posluchači.

Pokud byste si rádi poslechli, jak byl let na Severní pól zorganizovaný týmem Flying Revue v tomto pořadu představený, můžete si to poslechnout na odkazu: 

www.mujrozhlas.cz/meteor/meteor-o-letu-k-polu-cichu-motylu-brneni-stiru

Pro ty čtenáře, kteří se budou chtít dozvědět veškeré detaily o naší  tzv. Severní expedici, máme ještě jedno překvapení!

Na začátku listopadu bude na našem webu www.flying-revue.cz k dostání nová kniha Jirky Pruši s názvem „Odtud již jen na jih“.

Pro předplatitele Flying Revue samozřejmě s podpisem autora ;-)

Sledujte proto naše webové stránky, kde se brzy objeví objednávkový formulář k této knize!!!

Redakce Flying Revue

tak, jak tomu bylo i před dvěma lety, uvádíme zde doslovnou „VÝZVU" bývalého elitního vojenského a civilního pilota plk.v.v. Ing. Václava Vaška, který se opětovně zamýšlí usednout k psacímu stolu a pokračovat ve svých literárně úspěšných vzpomínkách na některé významější letecké události u vojenského letectva.

Tentokráte se zamýšlí napsat o některých zkušenostech stran používání dálničních úseků jako VPD u vojenského letectva.

Jeho poslední kniha s názvem „Tak to bylo“ se stala prakticky bestselerem a původní vydání bylo rozebráno během několika měsíců, což dnes není příliš obvyklé. Posledních pár kusů máme ještě k dispozici i na našem e-shopu zde -> https://www.flying-revue.cz/tak-to-bylo-stit-84-a-zatecky-vzlet0

Výzva v původním znění:

Vážení aviatici,

      Není to tak dlouho, co jsem vydal faktografii o hromadném vzletu bojových letounů z letiště Žatec/Korea v extrémně krátkém čase, která obsahuje osobní reálné příběhy přímých účastníků - jak pilotů, tak pozemního personálu. Nese název "Tak to bylo". Hlavním motivem byla snaha zabránit ohýbání historie. Nic víc, nic míň. Už v květnu t.r. v rámci jejího křtu na Aviatické pouti na LKHK jsem čelil dotazům typu: "A co příště?". Doposud nátlak v tomto duchu nepřestal. Nechal jsem si čas na rozmyšlenou a je tu nenápadný nápad.

     Vzhledem k rozvoji čsl. vojenského letectva se na počátku sedmdesátých let ukázalo, že je nutné rozšířit síť vojenských letišť pro případné ostré vedení bojové činnosti. I dnešní konflikty ukazují, že vedle energetických uzlů, míst velení a úkrytů výzbroje a munice byly a jsou především letiště cílem první důležitosti. Proto k ujednocení názorů byly vypracovány technické požadavky na letištní úseky na automobilních komunikacích dálničního typu. Na jejich základě byl Ministerstvem národní obrany upřesněn plán výstavby patnácti dálničních a silničních letištních úseků v období let 1980 - 2000. Dodnes se obecně říká, že jediným dokončeným letištěm je úsek na cca 136. km dálnice D-1. Není tomu tak. S minimálními technickými úpravami mohou dnes být provozovány další dva.

     Asi už je jasné, co mne napadlo. Vyzývám přímé účastníky několika akcí s přistáním značného počtu nadzvukové techniky na dálnici u Měřína v osmdesátkách minulého století. Vyzývám i majitele dobových dokumentů všeho druhu k těmto událostem, ať už oficiálních, či soukromých. Pojďme se každý podívat do občanky, pojďme se zamyslet nad svými konkrétními prožitky a ty dát na papír. Protože jsem už v podobném formátu vytvořil celkem tři publikace, mám v tomto ohledu krapet zkušeností. Hlaste se jen ti, kteří to myslíte opravdu vážně. Odpovědi typu: "Já bych možná ano, ale moc si toho nepamatuju.", těch už jsem slyšel a četl opravdu hodně. Nikdo to za Vás nenapíše, je třeba Váš osobitý projev. Pokud se nás do konce roku najde dostatečný počet k tomu, aby to stálo za to, mohli bychom následně společně dát dohromady další letecky poutavé povídání. Jsem si vědom, že se opět jedná o téma, které osloví jen určité, věkově i odborně omezené, spektrum zájemců.  Někdy kolem Mikuláše se opět veřejně ozvu a dám vědět, jestli je to k realizaci. Když to nevyjde, zeměkoule se nezačne točit pomaleji, či rychleji. Za pokus to prostě stálo. To je celé.      

S úctou Václav Vašek

Prosím, kontaktovat mě na: email: venca.vasek@seznam.cz nebo tel.: +420 724 672 042

mnozí z vás si jistě vzpomenou, jak jsme na našich webových stránkách před několika lety podrobně informovali o přestavbě ultralehkého letadla Kolibřík, kterou realizoval můj kamarád a soused v ulici, Pepa Ulrych.

Protože neměl jinou možnost, kde stavbu provádět, vyčlenil si k tomu svůj obývací pokoj. A tak jsem mohl, kdykoliv jsem šel kolem jeho oken sledovat, jak stavba postupuje. Přestavba to byla opravdu důkladná, náročná a především časově zdlouhavá. Po osmi letech však Kolibřík konečně opět stál na vzletové a přistávací ploše SLZ Plešnice, připravený k záletu.

Záletu se zhostil inspektor LAA a zalétávací pilot Láďa Kuděj, který jako obvykle přilétl ze Strakonic svým osvědčeným D-8 Moby Dickem. Po základní kontrole Kolibříka a příslušných dokladů se začal připravovat k prvnímu letu.

Za příznivých meteorologických podmínek a za přítomnosti několika dalších ultralehkých pilotů a “zkušených rádců” provedl nejprve pojížděcí zkoušky a kontrolu funkce jednotlivých systémů a chování letadla na zemi po jeho rozsáhlé rekonstrukci.

Vše se zdálo být v pořádku a napětí mezi přihlížejícími začalo postupně narůstat. U stavitele Pepy pak samozřejmě dosahovalo svého vrcholu.

Kolibřík se konečně postavil na začátek dráhy 09. Láďa postupně přidával plyn, letoun se rozjel a během krátkého rozjezdu se odpoutal od asfaltové plochy. Mezi přihlížejícími se ozvalo úlevné:

„LETÍ!“A s ním samozřejmě také první gratulace staviteli.

Po krátkém letu, během kterého Láďa provedl několik základních manévrů s minimálními náklony a opatrným stoupáním a klesáním, se Kolibřík opět bezpečně vrátil na zem. Všichni přítomní pak s napětím očekávali první hodnocení zalétávajícího pilota.

Láďa to okomentoval svým typickým stručným způsobem:

„Jo, letí to, ale pár věcí bude ještě potřeba do ideálního stavu upravit.“

Podrobnosti zde nemá cenu rozebírat. Ostatně k tomu každý zálet patří – málokdy je všechno hned napoprvé úplně „na jedničku“. Důležité je, že letadlo letí a případné drobné nedostatky je možné postupně doladit.

Ten den absolvoval Kolibřík ještě další dva lety. Po několika dílčích úpravách, například na příďovém podvozku a motoru, bude jistě připraven bez problémů znovu brázdit naše nebe.

A proč o tomto záletu vlastně takto píšu?

Celá atmosféra tohoto dne mě totiž vrátila přibližně o třicet let zpátky. Vzpomněl jsem si na dobu, kdy jsme podobným způsobem v rámci naší firmy Fantasy Air v Písku zalétávali ultralehká letadla Allegro pro české i zahraniční zákazníky. Byla to krásná doba plná nadšení, očekávání, adrenalinu a samozřejmě také trochy toho napětí před prvním vzletem.

Jo… kde že ty časy jsou.

Každopádně mě těší, že se po osmi letech podařilo Pepovi jeho Kolibříka znovu dostat do vzduchu. A přeji mu, aby mu dělal radost ještě mnoho dalších let a aby z Plešnice opět pravidelně odlétal tam, kam ultralehká letadla patří – do oblak.

Miloš Dermišek

jelikož se poslední dobou trochu častěji setkáváme se žádostí o nákup starších čísel, případně zájmu o aktuální číslo, které však již není k dostání ve vašem okolí, vytvořili jsme nový objednávkový formulář, který by měl váš zájem uspokojit.



Nicméně, s pomocí tohoto objednávkového formuláře bude možné objednat pouze „papírová" čísla Flying revue ročníku stávajícího a jednoho ročníku zpětně.

Aktuální nabídku papírových čísel naleznete zde:

www.flying-revue.cz/flying-revue-starsi-cisla-casopis

Starší čísla v kompletu (pouze v elektronické podobě) viz naše nabídka, jsou k objednání zde:

www.flying-revue.cz/flying-revue-starsi-cisla-usb-disk

Chtěl bych jen připomenout, že časopisy jsou k dispozici v omezeném počtu a jsou zasílány v obálce prostřednictvím České pošty.

Redakce Flying Revue

Společnost Pegasus Airlines dnes oznámila úspěšné dokončení akvizice Českých aerolinií a skupiny Smartwings po získání všech nezbytných regulatorních schválení a splnění obvyklých podmínek uzavření transakce.

Dokončení transakce představuje významný milník v mezinárodní expanzi společnosti Pegasus Airlines i v budoucím růstu skupiny Smartwings a Českých aerolinií. Toto strategické partnerství spojuje dvě zavedené letecké společnosti s komplementárními silnými stránkami a společnou ambicí dlouhodobého růstu. Společná flotila bude čítat více než 175 letadel, s významným potenciálem dalšího rozvoje díky již potvrzeným objednávkám na 140 letadel, které mají obě společnosti zajištěny.

Společnost Pegasus Airlines byla založena v roce 1990 a od zavedení svého nízkonákladového obchodního modelu v roce 2005 zpřístupňuje leteckou dopravu milionům cestujících s přesvědčením, že létat by měl mít možnost každý. Dnes provozuje lety do 161 destinací v 57 zemích a disponuje jednou z nejmladších a nejúspornějších flotil na světě.

Smartwings je předním dopravcem zaměřeným na volnočasové cestování a současně se značkou České aerolinie (ČSA), tvoří jednu z nejdéle působících leteckých skupin ve střední a východní Evropě se sítí 80 destinací ve 20 zemích, silnými partnerstvími s předními cestovními kancelářemi a významným postavením na trhu v regionu.

Spojením sil chtějí Pegasus Airlines a Smartwings zachovat a dále rozvíjet to, co již funguje, zároveň posílit svou konkurenceschopnost a vytvářet příležitosti pro budoucí růst. Kombinace široké mezinárodní působnosti společnosti Pegasus Airlines, jejich provozních zkušeností a inovativního nízkonákladového modelu se silnou pozicí a dlouhodobě vybudovanou přítomností skupiny Smartwings na trhu volnočasového cestování ve střední a východní Evropě vytváří pevnější základ pro dlouhodobý úspěch a vyšší hodnotu pro zákazníky, zaměstnance i obchodní partnery.

Smartwings bude i nadále působit pod svou zavedenou značkou, přičemž si zachová své každodenní provozní činnosti, vztahy se zákazníky i poskytování služeb. Zároveň získá nové příležitosti k inovacím a rozvoji a vytvoří prostor pro další růst zaměstnanců.

Při příležitosti dokončení transakce uvedla Güliz Öztürk, generální ředitelka společnosti Pegasus Airlines: „Náš příběh začal snem o světě, ve kterém může létat každý. Dnes se Pegasus Airlines a Smartwings spojují, aby tuto ambici posunuly ještě dál. Společně můžeme dále růst a nabídnout našim cestujícím více možností, než bychom dokázali každý samostatně. Právě lidé a vztahy, které stojí za oběma společnostmi, mi dávají jistotu v to, co nás čeká. Těšíme se, že společně se všemi kolegy napíšeme další kapitolu našeho příběhu.“

Jiří Šimáně, spoluzakladatel společnosti Smartwings, doplnil:

„Smartwings byly budovány po mnoho let díky nasazení zaměstnanců a důvěře cestujících i obchodních partnerů, za což jsem jim upřímně vděčný. Jsme přesvědčeni, že Pegasus Airlines je správným partnerem, který pomůže na těchto základech stavět, podpoří budoucí růst a vytvoří dlouhodobou hodnotu pro všechny, kteří jsou s oběma společnostmi spojeni.“

Spojené společným závazkem k bezpečnosti, provozní excelenci a kvalitní zákaznické zkušenosti zahajují Pegasus Airlines a Smartwings další etapu své společné cesty, jejímž cílem je propojit ještě více lidí a destinací napříč Evropou i za jejími hranicemi.

Smartwings je předním dopravcem zaměřeným na volnočasové cestování a současně se značkou České aerolinie (ČSA), tvoří jednu z nejdéle působících leteckých skupin ve střední a východní Evropě se sítí 80 destinací ve 20 zemích, silnými partnerstvími s předními cestovními kancelářemi a významným postavením na trhu v regionu.

Spojením sil chtějí Pegasus Airlines a Smartwings zachovat a dále rozvíjet to, co již funguje, zároveň posílit svou konkurenceschopnost a vytvářet příležitosti pro budoucí růst. Kombinace široké mezinárodní působnosti společnosti Pegasus Airlines, jejich provozních zkušeností a inovativního nízkonákladového modelu se silnou pozicí a dlouhodobě vybudovanou přítomností skupiny Smartwings na trhu volnočasového cestování ve střední a východní Evropě vytváří pevnější základ pro dlouhodobý úspěch a vyšší hodnotu pro zákazníky, zaměstnance i obchodní partnery.

Smartwings bude i nadále působit pod svou zavedenou značkou, přičemž si zachová své každodenní provozní činnosti, vztahy se zákazníky i poskytování služeb. Zároveň získá nové příležitosti k inovacím a rozvoji a vytvoří prostor pro další růst zaměstnanců.

Při příležitosti dokončení transakce uvedla Güliz Öztürk, generální ředitelka společnosti Pegasus Airlines: „Náš příběh začal snem o světě, ve kterém může létat každý. Dnes se Pegasus Airlines a Smartwings spojují, aby tuto ambici posunuly ještě dál. Společně můžeme dále růst a nabídnout našim cestujícím více možností, než bychom dokázali každý samostatně. Právě lidé a vztahy, které stojí za oběma společnostmi, mi dávají jistotu v to, co nás čeká. Těšíme se, že společně se všemi kolegy napíšeme další kapitolu našeho příběhu.“

Jiří Šimáně, spoluzakladatel společnosti Smartwings, doplnil:

„Smartwings byly budovány po mnoho let díky nasazení zaměstnanců a důvěře cestujících i obchodních partnerů, za což jsem jim upřímně vděčný. Jsme přesvědčeni, že Pegasus Airlines je správným partnerem, který pomůže na těchto základech stavět, podpoří budoucí růst a vytvoří dlouhodobou hodnotu pro všechny, kteří jsou s oběma společnostmi spojeni.“

Spojené společným závazkem k bezpečnosti, provozní excelenci a kvalitní zákaznické zkušenosti zahajují Pegasus Airlines a Smartwings další etapu své společné cesty, jejímž cílem je propojit ještě více lidí a destinací napříč Evropou i za jejími hranicemi.

Zdroj: tisková zpráva Smartwings, a.s.

dnes uvádíme již předposlední díly leteckého videa z dílny pana Tomáše Junga, které mapuje historii snad neznámějšího československého větroně L-13 Blaník.

Přejeme klidné sledování!

Redakce Flying Revue

Mezi ně patří také Belgie. Té jsem se věnoval v průběhu května 2026, a tak poznatky a zkušenosti, které jsou uvedeny v tomto článku, jsou poměrně čerstvé.

VFR lety podléhají v Belgii standardním mezinárodním pravidlům a předpisům. Řízení letového provozu včetně INFO služby je také poskytováno standardním způsobem a ve velmi dobré angličtině. V Belgii je provozováno celkem 49 letišť s ICAO kódem, z nich 8 je vojenských. Některá z vojenských letišť jsou však mimo provozní hodiny vojenského sektoru svěřena do provozování místního leteckého klubu, který může na základě PPR žádosti umožnit v době civilního provozu přílet i zde nebázovaných letadel. Z civilních je řízených dopravních letišť celkem 5 (Brussels Zaventem, Ostende, Charleroi, Antverpy, Liége). Přistávat na letišti Brusel Zaventem je pro VFR GA lety ale komplikovaná a drahá záležitost, takže toto letiště není možné doporučit a ani s ním nemám osobní zkušenost. Pro lety do Bruselu je však možné využít letiště Grimbergen, ze kterého se lze do centra Bruselu dostat bez problému i veřejnou dopravou. Největší skupinu letišť v Belgii představují neřízená letiště provozovaná místními aerokluby.

AIP Belgie řadí letiště do těchto kategorií: Veřejná letiště, vojenská letiště (s/bez možnosti civilního využití mimo provozní dobu vojenského sektoru), soukromá letiště, UL přistávací plochy, osobní letiště (pouze pro použití vlastníka). AIP Belgie obsahuje také pravidla platná pro Lucembursko, avšak v tomto ministátě není kromě dopravního řízeného letiště Luxembourg International žádné letiště, kde by bylo možné přistát s motorovým letadlem.

Belgie je součástí schengenského prostoru, a tak je možné při příletu a při odletu na/z jiné/ho letiště v schengenském prostoru použít jakékoliv jeho letiště. Při příletu z nebo odletu do zemí mimo schengenského prostoru je ale samozřejmě třeba využít některé z mezinárodních letišť.

VFR letový plán pro lety přes národní hranice není potřeba při letu pouze v prostoru třídy G a v rámci schengenského prostoru podávat. Pokud podávání FPL je ale pro daný let vyžadováno pravidly cílového nebo přelétávaného státu, pak ale podat FPL musíte. Zdá se tedy, že možnost mezinárodní FPL vůbec někam v praxi nepodávat je zřejmě jen teoretická a mohu proto jen doporučit VFR FPL podávat při mezinárodních letech vždy. FPL je třeba povinně podávat také pro lety, jejichž trasa povede řízenými prostory a pro noční VFR lety.

Podobně jako i informace, fotografie a videa k jiným zemím, najdete pravidelně aktualizované informace i k Belgii v našem prémiovém produktu Průvodce po evropských letištích SAFE, který naleznete na našich webových stránkách.

Text:  Jiří Pruša

Foto: Jiří Pruša pokud není uvedeno jinak

Celý článek si můžete přečíst na stránkách 74-79 ve Flying Revue č. 5/2026. Na stáncích je časopis ke koupi 27. srpna 2026. Pokud se stanete členy Klubu Flying Revue, rádi vám časopis doručíme až domů, navíc za zvýhodněnou cenu. Členem Klubu se stává automaticky každý předplatitel, více zde.

V úterý jsem měl zase po čase možnost zkusit přelet ve vlně na 4DM MM z Wiener Neustadt (West), protože to je vojenské letiště mají tam „určité“ postupy a mezi ně patří, že se tam nejde jen tak dostat a letět, ale jde to obejít tak, že letíte s místním pilotem, a další procedura předem řeší že letadlo tam také musí bát předem registrované u MoD a také to něco stojí. Bohužel, protože jako výchozí místo do Alp je to perfektní.

Pozdní start, ale dobrá předpověď

Přes noc přešlo dost dešťů a vlhka a během rána se to začalo teprve trhat, takže jsme mohli startovat výrazně později. Podmínky byly ale stále dle SkySight velmi dobré a dávali dost času letět minimálně 1000km na 3OB. Byla tu i možnost udělat to je návratovou 1000km, ale potřebné přeskoky více na západ a jihozpad se silným severním větrem dalo tušit značná zdržení na návratové části při boji proti větru. Takže Sterzing byl první OB. Druhý pak zpět na východním konci hlavního hřebene a celá tato rychlá část ještě jednou ke Sterzing a pak zpět k na východ do WN. Bohužel jsme se správně nedohodli a mladý kolega, který nutně chtěl sedět vpředu si pro sebe udělal deklaraci na Weglide do telefonu ale do LX to nedal, což jsem zaznamenal až po startu. Takže to pro CPS je jen „šedé“.

Nízkou oblačností na západ

Začátek byl ještě dost vlhký a i ATC nebyli moc ochotni nás pustit výše, a tak jsme se od vypnutí motoru za Hohe Wand proplétali kousek na západ mezi nízkou oblačností. Teprve za Rax bereme slušný zved a nastoupáváme do 4500. Dále vše funguje velmi dobře, vítr severní 90-115km/h a jediné co nás omezuje je celkem velký snos větru a potřeba kličkovat mezi hřebeny. Další let je již jen „rovně“ bez zastávek a kliček. Za Hochswab se přeskakuje 30km jižně za svah severně Zeltwegu. Ten drží až k Mautendorfu, kde se musí skočit 30-40km na jih a navázat za hlavním hřebenem. Po větru to je v pohodě, ale na cestě zpět to může občas bývá komplikovanější.

Zde také skončila nízká oblačnost a poslední stopy rotorů.Část letu dále na západ byla už zcela bez „nápovědy“ podle mraků. Naštěstí je ten terén dobře čitelný. Navíc technika dnes nabízí úžasně nalinkovat let dle předpovědních modelů a mladí jedou doslova pouze podle předpovědí bez snahy zkusit lepší stopu než mu ukazuje aplikace v telefonu.

Ke Sterzingu

Východní část hlavního hřebene a jeho závětří až za GrossGlockner není optimálně organizovaná a tak je zde stopa více klikatá. Třešničkou je svezení na posledních téměř 50km k Sterzingu, kde je hřeben a údolí celkem s jednotným profilem a směrem a NETTO běží od 2 do 5 m/s.

Úseky to má opravdu pěkné a tak při TAS 250, GS 240 a „hodinovém“ průměru 200

 se ještě můžete kochat nerušeným pohledem na úžasné Dolomity.

Zpátky proti větru

To se pak tento úsek 3x opakuje. „Zpestřením“ je neustále přelaďování mezi různými ATC a občasné omezení FL kvůli dopravě , nebo naopak sledujeme dopraváky pod námi.

Při cestě zpět pak projevil kopilot „obavy“ při přeskoku zpět severně Mautendorfu, i když pořád 1500m nad vrškama „nízké“ oblačnosti a při dobře čitelném upořádání to bylo celkem jednoduché.

Za Zeltweg pak přeskok přes Timmersdorf proti větru za Hochswalb Postupně sestupujeme k letišti a na 60km se zvolna dostáváme na úroveň oblačnosti

Posledních 60 kilometrů

a tak místo letu dle telefonu letíme podle děr více na jih. I tak dochází u kolegy ke krátkému propadnutí panice a nápadu se vracet 10km zpět do nějaké větší díry kde by se dalo sestoupit i 747čkou. Předpověďi praxi a zkušenosti vždy nenahradí a tak když vykličkuji 2 vršky rotorů a krátce protáhnu přes malé „sedélko“ otvírá se cesta k WN úplně bez problémů s krásně naznačenými rotůrky.

Takto vypadal pohled zpět po přistání.

Let a předpověď

Pro ilustraci zde je promítnutí igc do předpovědi

V neděli jsme dali Luční -Bruntál-Sklarskou, v pondělí bylo na Kruškách určitě super svezení, Alpy byly super jak v pondělí tak úterý…. je prostě konec září a vlnová sezón nám pěkně začala.

Text: Miloš Pajr