30 let programu ATR

Turbovrtulové letouny ATR 72 sice na začátku letošního léta zmizely z flotily našeho vlajkového dopravce ČSA, ve světě se však evropskému programu ATR daří opět více než dobře. Po třiceti letech od startu programu je o nové verze stále zájem.

Společnost ATR vstoupila do nového desetiletí s podstatně modifikovanými verzemi obou svých úspěšných typů, které nesou označení série

• 600. První dva exempláře většího ATR 72–600

byly předány v pátek 19. srpna na letišti v Toulouse. Majitelem se stala společnost Royal Air Maroc, jejíž zástupci se zúčastnili slavnostního předání. Menší ATR 42–600 finišuje certifikační zkoušky a jeho první exempláře by měly být dodány ještě před koncem letošního roku.

Historie

Společnost ATR (Aerei da Transporto Regionale, či Avions de Transporto Regionale) vznikla v roce 1981 jako společný podnik dvou evropských leteckých výrobců, italské Aeritalia (dnes Alenia Aeronautica) a francouzské Aerospatiale. Nyní je partnerem Alenie ve společnosti ATR evropská EADS. Obě zakládající společnosti, jež pracují již delší dobu na vlastních projektech regionálních turbopropů (Aeritalia AIT 230 a Aero-

• spatiale AS 53), se rozhodly spojit síly a na

stále se integrujícím světovém trhu dopravních letadel významně posílit svou pozici. Ještě v roce 1981 oznámily společný vývoj nové řady turbopropů pod označením ATR. Sídlo společnosti je dnes v jihofrancouzském Toulouse.

ATR 42

Prvním realizovaným typem se stal ATR 42, jehož prototyp se poprvé vznesl do vzduchu 16. srpna 1984. O rok později, v září 1985, získal typ italskou a francouzskou certifikaci a v prosinci téhož roku byl dodán první sériový stroj francouzské společnosti Air Littoral. První sériové stroje nesly označení ATR 42–300 a oproti prototypům označeným

• 200 dosahovaly poněkud lepších

výkonů. Stroj mohl nést podle uspořádání kabiny 42 až 50 cestujících. Poslední letouny série –300 sjely z výrobní linky v roce 1996, stejně tak jako poslední –320.