28.11.2020
Albert Scott Crossfield – Dvakrát rychleji než zvuk
02.10.1921 – 19.4.2006
Odhození letounu D-558-II z mateřského nosiče
Scott Crossfield patřil mezi elitu amerických zkušebních pilotů, kteří začínali za druhé světové války, prošli a přežili období „Honby za démonem“ v létech padesátých, aby se pak stali oporami jednotlivých leteckých výrobců. Své místo má hned vedle C.E. „Chucka“ Yeagera a R.A. „Boba“ Hoovera.
Albert Scott Crosfield (Foto NASA)
Albert Scott Crosfield Jr. se narodil do rodiny inženýra chemie Alberta Scotta Crossfielda, který pracoval pro společnost Union Oil v Kalifornském Wilmingtonu. Albertovo mládí bylo silně poznamenáno těžkým zápalem plic, který prodělal v pěti létech a během kterého upadl do kómatu. Lékaři mu tehdy dávali jen malou naději na přežití. Přesto se postupně uzdravil, ale následky této těžké nemoci s ním zůstávaly až do období dospívání. Měsíce, které strávil během rekonvalescence v posteli, mu však přece jen něco daly. Objevil v knihách svět létání. Ještě v posteli postavil svůj první model letadla a všechnu svou energii napnul k velkému snu, stát se pilotem. Letecký výcvik zahájil hned jak to bylo možné a v patnácti uskutečnil s letounem Curtiss Robin svůj první sólový let.
Poté, co Spojené státy vstoupily do druhé světové války, Albert vstoupil jako letecký kadet do USAAC. Nicméně téměř okamžitě se přesunul k námořnictvu, které slibovalo podstatně rychlejší cestu do kokpitu. Za války létal Crossfield jako stíhací pilot a instruktor především na letounech Vought F4U Corsair a Grumman F6G Hellcat, a přestože se v jeden okamžik stal členem stíhací jednotky VF-51 působící z lehké letadlové lodě USS Langley (CVL-27), nedostal se nikdy do skutečných bojů.
Po skončení války se vrátil ke studiu na University of Washington, které ukončil v roce 1950. V témže roce se pak stal testovacím pilotem NACA (National Advisory Committee for Aeronautics – předchůdce dnešní NASA) a brzy poté členem exkluzivního klubu zkušebních pilotů NACA High Speed Flight Station, působící na dnešní Edwards Air Force Base v Kalifornii.
Budovy NACA High Speed Flight Station. Na stojánce je nosič Boeing P2B-1S Superfortress (Foto NASA)
V této roli v následujících létech pilotoval postupně celou řadu experimentálních proudových strojů jako například Convair XF-92, Douglas X-3, Bell X-4 and X-5. Intenzivně se rovněž zúčastnil zkušebních letů raketových letounů. Uskutečnil například 10 letů se strojem Bell X-1. Slávu si však vydobyl především s konkurenčními Douglasy D-558-I a především D-558-II Skyrocket, se kterým se 20. listopadu 1953 stal prvním pilotem, který překročil dvojnásobnou rychlost zvuku (Mach 2).
Douglas D-558-II (Foto NASA)
Jeho D-558-II toho dne vynesl do vzduchu nosič Boeing P2B-1S Superfortress (speciálně upravený bombardér B-29). Mateřský nosič dosáhl výšky 9754 metrů a poté raketový stroj odhodil. Crossfield zažehl raketový motor LR8 a vystoupal do výšky 21 945 metrů. Odsud zahájil mírný sestupný let, při kterém stále zrychloval a ve výšce 18 898 metrů překonal rychlost Mach 2. Po vyčerpání raketového paliva přistál klouzavým letem na přistávací ploše jezera Rogers Dry Lake, tedy místě dnešní Edwards AFB.
Scott Crossfield v kabině D-558-2 20.11.1953 (Foto NASA)
Když v roce 1955 odcházel Albert Scott Crossfield od NASA do pozice zkušebního pilota společnosti North American Aviation, měl na kontě 99 letů na letounech s raketovým pohonem a byl tak v tomto ohledu nejzkušenějším pilotem na světě.
Scott Crossfield dává rozhovor před Skyrocketem po svém rekordním letu (Foto NASA)
To vše se mu mělo v novém zaměstnání velmi hodit. Čekal ho totiž mimo jiné i program experimentálního raketoplánu X-15. Ale o tom až příště.
Pokud Vás článek nadchl, podívejte se na tyto videa.
Příprava a odhození letounu D-558-II Skyrocket z mateřského nosiče
Scott Crossfield a Chuck Yeager o letech za hranici Mach 2
Text: Michal Beran
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »