Létání na Islandu

Island je jedna z nejatraktivnějších částí světa, ať už tam doletíte dopravním nebo po své malým letadlem.

Existuje tu vlastně jen omezené množství silnic a tak, pokud si přejete Island opravdu objevit, nezbývá než nad vzdálená místa v jeho nepřístupném terénu doletět malým letadlem. Možnosti jsou celkem asi tři – absolvovat vyhlídkový let, pronajmout si letadlo na místě nebo na Island doletět. Ta první možnost je pro pilota hodně drásavá a možná i trochu ponižující. Tu druhou jsem absolvoval a napsal z ní článek Nad zemí ohně a ledu, který vyšel ve FR 2/2018. Dnes bych rád věnoval pozornost té třetí možnosti – na Island doletět, oblétat co nejvíce z jeho letišť a přitom vidět a nafilmovat co nejvíce z jeho úžasných krás.

Na Island jsem svým letadlem doletěl celkem třikrát – dvakrát během covidu v červenci 2021 cestou do Grónska a zpět a potřetí letos během pokusu doletět do Kanady nebo zpět do Evropy s jediným mezipřistáním. Ten plán z více důvodů úplně nevyšel, ale na Island jsem doletěl. Celkem jsem měl tedy na Islandu dost příležitosti létat.

Jak na Island a zpět letět

Island žádné povolení pro lety UL letadly registrovanými v EU nevyžaduje. Podle zvolené trasy je pak potřeba si jen prověřit, co je potřeba k cestě přes třetí země – Dánsko, Norsko i Velká Británie leží na trasách ze středu Evropy na Island a všechny tyto země vyžadují i pro UL stroje povolení. Je proto potřeba se řídit tím, jakou trasu si vyberete. Asi nejčastěji používaná je možnost letět přes skotské letiště Wick nebo případně přes Shetlandské či Orknejské ostrovy. Další možností je letět přes Faerské ostrovy nebo přes Stavanger (ENZV) či Bergen (ENBR) v Norsku. Při svém letu letos koncem května jsem se ale pokusil letět na Island z Příbrami bez mezipřistání, a tak jsem nic dalšího neřešil. Protivítr mezi Shetlandskými a Faerskými ostrovy byl ale kolem 60 km/h, a tak bych býval byl schopný doletět jen asi 200 km před pobřeží Islandu, což mi bylo málo a tak jsem musel udělat mezipřistání ve Vagaru /EKVG/ na Faerských ostrovech. Letiště ve Vagaru ale od mé poslední návštěvy přestalo prodávat avgas, proto bylo potřeba vyřešit otázku jak na letiště dostat palivo od pumpy. Více podrobností k této situaci je v článku Nejdelší let, který naleznete také v tomto čísle FR.

S ohledem na to, že nejméně 2/3 cesty na Island nebo z Islandu probíhají nad mořem, je nutné mít na palubě odpovídající vybavení. Záchranný člun, plovoucí oblek, železné zásoby, signální prostředky, námořní a leteckou ruční vysílačku a satelitní telefon. Plovoucí oblek je potřeba proto, že v severních mořích má voda teplotu kolem 4 stupňů a člověk v ní bez plovoucího obleku nebo jiné ochrany vydrží jen velmi krátkou dobu.

Na Island sice žádné povolení ani pro UL nepotřebujete, ale na letišti Reykjavík (BIRK) bez předchozího povolení přistát/vzlétnou UL stroje nesmějí. Nějak mi tento požadavek utekl, ale přistát mě bez problémů nechali. Trochu starostí jsem měl pak při odletu, kdy mě nechtěl řídící pustit a stálo mě to asi hodinu zdržení. Letiště Reykjavík má povinný handling a já jsem získal už při předchozí cestě dobrou zkušenost s handlingovým agentem Reykjavík FBO. Použil jsem je proto i tentokrát a vše bylo v pořádku.

Text: Jiří Pruša

Foto: Jiří Pruša, pokud není uvedeno jinak

Celý článek si můžete přečíst na stránkách 76-81ve Flying Revue č. 5/2023. Na stáncích je časopis ke koupi od 31. srpna 2023. Pokud se stanete členy Klubu Flying Revue, rádi vám časopis doručíme až domů, navíc za zvýhodněnou cenu. Členem Klubu se stává automaticky každý předplatitel, více zde.