V řepkové záplavě se topí i jaderná elektrárna Temelín. Foto: Tomáš Vocelka, Aktuálně.cz
Aleje kolem cest se v té žluté záplavě ztrácejí. Lány řepky zabírají v Česku každoročně 12 až 16 procent orné půdy. Foto: Tomáš Vocelka, Aktuálně.cz
Typický obrázek z moderního českého venkova. Foto: Tomáš Vocelka, Aktuálně.cz
Silnice a cyklisté v řepkovém poli. Řada lidí si stěžuje na záplavy pylu, ale s oblaky žlutého prachu řepka nemá nic společného. Foto: Tomáš Vocelka, Aktuálně.cz
Pohled na česká pole připomíná malířskou abstrakci. Zemědělci mají řepku rádi, dá se dobře zpeněžit, protože se používá v biopalivech. Foto: Tomáš Vocelka, Aktuálně.cz
Nad řepkovými lány jsme létali ve středních a jižních Čechách. Foto: Tomáš Vocelka, Aktuálně.cz
I když většina Čechů řepku nemá v lásce, z výšky je na ni zajímavý pohled. A podle expertů bychom ji neměli proklínat. Její olej je podle světové zdravotnické organice velmi zdravý. Foto: Tomáš Vocelka, Aktuálně.cz
Statek se ztrácí mezi žlutými poli. Právě rozlehlost českých polí přispívá k půdní erozi, k vysychání půdy a k poklesu její kvality. Foto: Tomáš Vocelka, Aktuálně.cz
Lány řepky jsou rozlehlé a to je podle zemědělských analytiků větší problém než samotné pěstování této plodiny. Foto: Tomáš Vocelka, Aktuálně.cz
Malá polní záhada. Jak asi vznikla tato čtvercová plocha? Foto: Tomáš Vocelka, Aktuálně.cz
Příliš velká pole snižují schopnost půdy zadržovat vodu a přispívají ke vzniku bleskových povodní. Foto: Tomáš Vocelka, Aktuálně.cz
Na českých polích jsme občas z letadla pozorovali pozoruhodné grafické motivy. Toto je jeden z nich. Foto: Tomáš Vocelka, Aktuálně.cz
A zde je další. Foto: Tomáš Vocelka, Aktuálně.cz
Ztracená křižovatka. Foto: Tomáš Vocelka, Aktuálně.cz
Tady je příčina oblak žlutého pylu. Mohou za ně prý jehličnaté stromy v levé části snímku. Foto: Tomáš Vocelka, Aktuálně.cz
Zemědělci v plné práci. Zrovna provádějí postřik. Foto: Tomáš Vocelka, Aktuálně.cz
Česko z pohledu pěstování řepky patří na špičku mezi evropskými zeměmi. Víc už jí asi nebude, země EU už dále nemají zájem zvyšovat produkci biopaliv z hospodářských plodin. Foto: Tomáš Vocelka, Aktuálně.cz
Proč vlastně řepka pěstovaná pro biopaliva tolik vadí? Podle zemědělského analytika Petra Havla při jejím pěstování vzniká oxid dusný, který je horší než oxid uhličitý. Foto: Tomáš Vocelka, Aktuálně.cz
Při výrobě biopaliv z řepky či kukuřice se na jeden litr paliva spotřebuje až 2500 litrů vody. Foto: Tomáš Vocelka, Aktuálně.cz
Ale ať už je to jakkoliv, ostře žluté řepkové lány se staly typickým prvkem české jarní krajiny. Foto: Tomáš Vocelka, Aktuálně.cz
Česko z paluby
OK-LEX objektivem Aktuálně.cz
1. Jak v době řepkové vypadá
Česko při pohledu z výšky? Řekněme si to po pravdě - tak trochu
jako Řepkoland. Můžete se přesvědčit, vystoupali jsme v malém
letadle (expediční Dynamic WT-9 OK-LEX, pozn.
FR) nad česká pole a nafotili pár snímků.
Kdyby si dnes praotec Čech vyšlápl na jakýkoliv český
kopec, asi by byl překvapený. To je ta země zaslíbená, zvěře a
ptáků plná, řepkou oplývající, řekl by možná.
Česko dnes patří v pěstování řepky mezi evropské
velmoci, její žlutá barva každý rok obsadí 12 až 16 procent veškeré
orné půdy. Podle informací z ministerstva zemědělství jí však v
porovnání s loňským rokem nepřibylo - byla vyseta na ploše 395
tisíc hektarů. Konstatoval to Vojtěch Bílý z
tiskového oddělení ministerstva.
» Článek vznikl ve spolupráci Flying
Revue a serveru Aktuálně.cz. Fotografie za paluby expedičního
Dynamicu WT-9 OK-LEX pořídil fotograf Aktuálně.cz Tomáš Vocelka.
Originál článku, který patřil v době publikace mezi nejúspěšnější
články Aktuálně.cz, najdete zde.
Snímky typicky jarního Česka se žlutými řepkovými
poli jsme pořídili ve spolupráci s
leteckou expedicí 100 let - 100 letišť, která se rozhodla
oslavit sté výročí československého letectví tak, že přistane na
stovce letišť na území bývalé Československé republiky.
Expedici pořádá magazín Flying Revue.
Během šesti měsíců roku 2018 chtějí piloti Dynamiku WT-9,
který už má za sebou řadu expedic po celém světě, propojit stovku
českých a slovenských letišť pomyslným leteckým mostem.
"Uvědomili jsme si, že na našem webu a v časopise
prezentujeme fotografie a videa z našich leteckých
expedic po téměř celém světě, ale našim zemím jsme se
zatím tak dobře nevěnovali," vysvětluje pilot Jiří Pruša, jak
celá myšlenka vznikla. "I proto projektu říkáme expedice a i
proto jsme pro ni připravili stejný webový
speciál jako pro klasické expedice, byť na rozdíl od nich
tahle nepotrvá dva týdny, ale půl roku," dodává.
Tomáš Vocelka, Aktuálně.cz