Africké dobrodružství

Kdo může s klidem říct, že v sobě nemá ani kapku dobrodružné krve? Když jsem ve třiceti poprvé vzlétl s motorovým rogallem, netušil jsem, že jednoho dne přelétnu celý africký kontinent. A přece se tenhle nepravděpodobný sen stal skutečností.

Po celý svůj život jsem byl zaníceným leteckým nadšencem. Dnes je mi 55 let a do vzduchu jsem se poprvé dostal ve svých třiceti, kdy jsem si mohl konečně dovolit zahájit letecký výcvik. Mým prvním létacím aparátem byl tehdy motorový závěsný kluzák a zdaleka jsem netušil, kam všude mne moje vášeň zavede. Od doby mého první vzletu jsem už pilotoval ledacos, včetně mého vlastního vrtulníku EC-120. Na myšlenku pořídit si nového Skyleadera 600 mne přivedl můj přítel Denis Southby a vzhledem k tomu, že jsem už dříve jednoho Sabra (obchodní název pro Sovu používaný v JAR) k celkové spokojenosti vlastnil, neměl s přemlouváním příliš mnoho práce.

Za vším hledej ženu

Ač se to může na první pohled zdát nepravděpodobné, myšlenka na transafrický přelet vzešla z hlavy manželky mého obchodního partnera. Ona se poprvé zmínila o tom, oč zajímavější a lepší by bylo novou „šestistovku“ od výrobce v ČR přelétnout, než ji potupně nechat složit do přepravního kontejneru a poslat po moři. Ach, ty ženské. Ale červ v hlavě vrtal a vrtal. Kdo by dokázal odolat takové výzvě, letu, který je ještě dnes jediným velkým dobrodružstvím. Který letecký blázen by nevzpomněl na Alexe Henshawa a jeho památný rekordní let do Kapského Města a na všechny ty letecké dobrodruhy, kteří brázdili nebe nad černým kontinentem? Kdo by si nechal takovou příležitost utéct?

Definitivní rozhodnutí padlo v okamžiku, kdy se Denis rozhodl, že cestu absolvuje se mnou. V srpnu 2011 byl náš Skyleader 600 hotov a připraven k přeletu. Kostky byly vrženy.