Dobrodružný výlet na poloostrov Hel

Létání do Polska mám rád.

Je to sice země převážně rovinatá, ale má krásné mořské pobřeží a dovede ukázat spoustu nádherných míst. Lidé na letištích, ale i mimo ně jsou přátelští a létání nad Polskem pohodové.

Začalo to jako vždy. Stojím na terase domu a rozhlížím se po krajině. Kouknu na oblohu a říkám si „dnes by to šlo“ . Myšlenky na nějaký letecký výlet jsou v takovém případě vždy takříkajíc „za rohem“. Říkal jsem si: „Je tak krásně, syn má prázdniny, proč to vše tedy nevyužít a nevydat se na malý dobrodružný let třeba na sever do Polska? Třeba na Helskou kosu?“ Helská kosa je docela zajímavý geografický útvar.

Helská kosa leží na jižním pobřeží Baltského moře, od něhož odděluje Pucký záliv, se kterým pak fakticky ohraničuje Gdaňský záliv. Kosa začíná na Kašubském pobřeží u města Wladyslawowo, kde je její šířka asi 300 m, a táhne se jihovýchodním směrem v délce 35 km. V nejužším místě u Chalup je její šířka pouze 175 metrů. Na konci, u města Hel, se rozšiřuje až na tři kilometry. Poláci tento poloostrov milují a říkají mu také polský Karibik a v sezoně je zde těžké sehnat ubytování. Je to čarovné místo, které rozhodně stojí za návštěvu. Byl jsem tam už v minulosti několikrát, ale vždy jen po zemi autem. Tentokráte jsem ale byl odhodlán vyrazit na cestu vzduchem.

Zastávku mám naplánovánu něco za středem Polska na letišti Kruszyn (EPWK). Je krásný den, krajina rychle ubíhá pod námi a po přeletu státní hranice přecházím na rádio Krakov Info, kde mě jako vždy mile vítají v Polsku. Angličtinu tak dobře neovládám, a tak spíše komunikuji v polském jazyce. Oznámil jsem svůj záměr, načež mi řídící popřeje příjemný let. Prostory po trase jsou volné, a tak si užíváme krásné polské krajiny s malými políčky a občasným hustým a dlouze se táhnoucím lesem, který vzbuzuje respekt.

Helská kosa
Rozsáhlé poské lesy vzbuzují respekt

Po chvíli koukám, že jak je jeho dobrým zvykem, Matyáš už zase spokojeně spí. A tak uberu plyn, protože nikam nespěcháme a užívám si let. Po zhruba 350 uletěných kilometrech přistáváme. Až po přistání na letišti Kruszyn / Wroclawka jsem bohužel zjistil, že už jsem zde kdysi s kamarády byl. Bohužel proto, že miluji nová letiště, a tak jsem byl trochu zklamaný.

Co ale opět potěšilo, bylo velmi přátelské přijetí od místních. Poláci opět nezklamali a sehnali nám ubytování přímo na letišti, a navíc nás nechali prohlédnout si hangáry letiště a okolí. Vyrážíme na dobrou večeři do malé restaurace na blízké benzince a pak se jde spát. Ale na tomto letišti bývá hodně živo, už proto, že je zde ráj pro parašutisty, a tak i večery tady bývají hodně hlučné a veselé.

Text: Jaromír Kulička

Foto: Jaromír Kulička

Celý článek si můžete přečíst na stránkách 82-89ve Flying Revue č. 3/2025. Na stáncích je časopis ke koupi od 24. dubna 2025. Pokud se stanete členy Klubu Flying Revue, rádi vám časopis doručíme až domů, navíc za zvýhodněnou cenu. Členem Klubu se stává automaticky každý předplatitel, více zde.