OK-BUG11 s Jirkou a s Flying Revue v Dubaji!

Shark na stojánce v Rijádu

Den 5 - úterý 11.listopadu 2025

Na letišti v Rijádu mi přes několikatýdenní snahy nepovolili přivézt na letiště palivo, i když tam Avgas ani Mogas nemají. Denis Štefanko z dispečinku ABS Jets mi tedy možnost natankování domluvil na letišti Thumamah, které leží jen asi 30 km severně od letiště Rijád. Byl jsem trochu nejistý z toho, jak celá akce dopadne. Odlétnout si jen tak pár kilometrů z megaliště se dvěma paralelními dráhami i silným provozem, natankovat a zase se sem během hodinky vrátit se mi nezdálo realistické. Ve čtvrt na osm ráno jsem ale byl na letišti u mého handlingového agenta a v půl osmé jsem už byl u letadla a za deset minut osm jsem stál na vyčkávacím místě H1 vzletové dráhy 33R. As pět minut po osmé jsem už přistával na letišti Tumamah s krásnou asfaltovou dráhou, několika výcvikovými jety a velkými hangáry. Pár přátelských Filipínců zodpovědných za tankování letadel mě nasměrovalo k cisterně s palivem N95 a pár minut po půl deváté jsem měl natankováno 180 litrů. N95 stojí u pumpy asi 12 Kč za litr a na letišti byl asi za 25 Kč. Přestože tedy na něm letiště vydělává cca 100%, jeho cena je stále ještě nižší než u nás.

S týmem obsluhy handlingového agenta Jet Aviation v Rijádu  
Tankování na letišti Thumamah

Letiště Thumamah  
S týmem pumpařů na letišti Thumamah

V 9 hodin jsem se už opět řadil na finále dráhy 33R letiště v Rijádu. Dojel jsem zpátky ke stojánce privátních letů. Tady mě vyzvedli lidé handlingového agenta a převezli mě k odchozí pasové kontrole. Tam vše proběhlo velmi rychle a já jsem kolem tři čtvrti na deset byl už zase zpět u letadla. Odlet ale nebyl tak jednoduchý, protože ve frontě čekalo už 5 dopravních letadel a další přijížděla. Na povolení vstoupit na dráhu a odletět jsem tedy čekal přes půl hodiny,. Nakonec jsem se dočkal a ve tři čtvrti na 11 jsem odstartoval na poslední část cesty – tří a půl hodinový let do Dubaje. Po překonání drobných situací se ztrátou spojení, změnami trasy atd., jsem se dostal nad moře – Perský záliv. Opustil jsem saudsko-arabský letový prostor a začal komunikovat s přibližovací službou letiště Bahrain International. Pak přišel Katar a nakonec Spojené arabské emiráty. Cestou byla špatná dohlednost, protože jsem letěl ve směsi bílého vodního oparu a písečného smogu. Venkovní teplota cestou pomalu stoupala, až se usadila na 32 stupních.

Dubaj má o hodinu víc než Rijád, a tak jsem tu šel na přistání asi v půl čtvrté. Přestože svítilo slunce a počasí bylo skvělé, dráhu jsem ve smogu viděl až při přiblížení na nějakých 6 kilometrů. Vše se zdálo být v pořádku a já jsem následoval Follow-me auto, které mě zavedlo do části vyhražené pro leteckou výstavu Dubai Air Show 2025. Tady mě auto opustilo a já jsem jen bezradně čekal asi půl hodiny, než ke mně přišel nějaký člověk s telefonem. Ten telefon mi předal a já jsem se od člověka na druhé straně spojení dověděl, že organizátorovi se nelíbí můj pojistný certifikát, a tak že musím zůstat mimo výstaviště. Byl jsem spokojený, že jsem konečně v Dubaji na zemi, a tak mě to nijak moc nerozrušilo. Zavolal jsem Honzovi Gazdečkovi do Prahy a ten to slíbil vyřešit, chybělo tam prý jen nějaké razítko. Ani ne po další hodině ke mně přijelo auto a jeho řidič mi oznámil, že vše je už v pořádku, já si mohu vzít svoje věci a oni, že pak letadlo odvezou do výstavního areálu a postaví na místo. Já jsem pak prošel pasovou kontrolou a byl konečně v Dubaji.

Pouštní hory za letištěm Thumamah  
Letiště Thumamah

Pouštní hory za letištěm Thumamah  
Pouštní hory za letištěm Thumamah

Předměstí Rijádu  
Přiblížení na dráhu 33R letiště Rijád

Vzlet z dráhy 33R letiště Rijád  
Vzlet z dráhy 33R letiště Rijád

Konečně Dubaj  
Konečně Dubaj

Konečně Dubaj

Letadlo jsem musel na Dubai Air Show přistavit nejméně tři dny před začátkem akce, aby organizátoři zvládli vše připravit. Abych nebyl pod tlakem, dal jsem si jeden den rezervu. Všechno ale vyšlo dobře, a já jsem ten jeden den ušetřil. Další pokračování téhle reportáže bude tedy až se Air Show otevře a já vás budu moct seznámit s tím, co na ní bude k vidění.

A opět pár obvyklých čísel. Letěl jsem letovým prostorem Saudské Arábie, Bahrainu, Kataru a Spojených arabských emirátů.

Doba letu: 3 hodiny 59 minut / 950 km

Průměrná rychlost: 237 Km/h

Spotřeba paliva: 76 litrů

Celková čísla letu z LKPM do Dubaje:

Doba letu: 26 hodin 2 minuty

Délka letu: 6 025 km

Spotřeba paliva: 525 litrů 

Text a foto: Jiří Pruša