Nemoci a létání

Jak konkrétní nemoci omezují cestování letadlem a prevence potíží.

Strach z létání - aviofobie

Možná to nevíte, ale strach z létání má svůj medicínský název - aviofobie. Je statisticky je doloženo, že jí trpí skoro třetina lidí. Jestli patříte do této skupiny, vaše cestovatelské možnosti se výrazně omezují. A to je škoda. Překonat strach z létání totiž není nijak složité. Pokud přijmete a budete se řídit následujícími radami, strach z létání se pro vás může stát minulostí.

Uvědomte si, že létání je asi 25 tisíckrát bezpečnější než cestování autem. Podle statistik připadá jedna havárie na 45 miliónů letů a pravděpodobnost, že zahynete při leteckém neštěstí, je 1:11 miliónům. Pokud se chystáte letět, dojeli jste na letiště a už sedíte v letadle, uvědomte si, že nejnebezpečnější část cesty již máte za sebou!

Několik rad na překonání strachu:

příprava - strach často pramení z nevědomosti. Nastudujte si dopředu co nejvíc o létání a budete připraveni na každou situaci
turbulence - počítejte s nimi, je to součást létání. Samy o sobě nejsou nebezpečné a není třeba se jich bát
výběr sedadla - pokud z turbulencí máte strach nebo vám prostě nedělají dobře, volte místo v přední části letadla, kde je dopad turbulencí menší. Zvažte, zda budete sedět u okna či v uličce. Někoho pohled z okna uklidňuje, jiného naopak děsí
zábava - snažte se v průběhu letu něčím zabavit. Myslete na to před letem a přibalte si do příručního zavazadla oblíbený prostředek zábavy (knihu, křížovky, časopis...)
občerstvení – káva a sladěné nápoje zbytečně povzbuzují. Alkohol může zvýšit úzkost. Vhodná je polévka, hořká čokoláda, med, ovoce, bylinkový čaj.
dýchání - dobrým prostředkem je správné dýchání. Ideální je si ho dopředu natrénovat. Pomalý nádech do břicha (položte na něj ruku) a pomalý výdech ústy.
svaly - zapojte své svaly, jejich okysličení vám pomůže. Mačkejte madlo sedadla, eventuálně zatínejte a povolujte sedací svaly.
myslete pozitivně – soustřeďte se na něco příjemného. Proč jste zvolili cestu letadlem, kam letíte, třeba na dovolenou, na to, že jste už přistáli a co pak budete dělat.
posádka – nenechejte svou úzkost přejít do paniky. Důvěřujte posádce. Piloti jsou výborně vycvičenou a sledovanou skupinou lidí. Letušky jsou proškoleny zvládnout nejrůznější situace. Obraťte se na ně!

Prim. MUDr. Andrej Görčöš, Ústav leteckého zdravotnictví Praha

Pásmová nemoc (Jet-Lag)

Jedná se o narušení spánkového cyklu a její projevy Vám mohou pořádně znepříjemnit pobyt! Objevuje se při cestování na velkou vzdálenost, s velkým časovým posunem, obvykle přes tři časová pásma a více. Obtíže vznikají zejména při letech směrem na východ (cestovatel špatně usíná a ráno nemůže vstát), výraznější jsou u osob vyššího věku. Odeznění obtíží trvá několik dnů (obvykle jeden den na jedno časové pásmo).

Projevy pásmové nemoci závisí na množství překonaných časových pásem a jsou individuální: Malátnost, únava až ospalost ve dne, nespavost v noci, snížená schopnost rozhodování a koncentrace, podrážděnost, pocit hladu v neobvyklou denní dobu nebo ztráta chuti k jídlu, bolest hlavy.

Prevence

již před cestou začněte měnit své spánkové návyky - choďte spát o hodinu dříve (při cestě na východ) či o hodinu později (při cestě na západ)
v letadle se převlékněte do volného, pohodlného oděvu
během letu se nepřejídejte, nepijte alkoholické nápoje a kávu (dehydratují), časové rozložení jídla přizpůsobte cílové destinaci. Zajistěte si také potřebný příjem tekutin (málo sladké, bohaté na minerály, vitamíny)
nestyďte se za ucpávky do uší - snížíte jimi hladinu hluku, což vám usnadní usnutí.
let vybírejte tak, aby se minimalizovala ztráta spánku. To znamená noční let při cestě na východ, denní let při cestě na západ.

Léčba

Zabezpečte si dostatek spánku, omezte fyzickou i duševní aktivitu, co nejdříve začněte dodržovat denní rytmus obvyklý v místě pobytu bez ohledu na časový posun. Hodinky si nařiďte na místní čas a choďte spát v době, kdy v daném místě nastává noc. Nepospávejte přes den! Rovněž prospívá pobyt na venku, na slunci, nezdržujte se v tmavým místnostech.

V těžších případech mohou pomoci prášky na spaní ze skupiny nebenzodiazepinových hypnotik (Stilnox, Hypnogen, Zopidem, Zolsana atd.) či agonisté melatoninových receptorů (Circadin). Tato léčiva by měla urychlit usínání v prvních dnech pobytu, zabránit probouzení během spánku a předčasnému rannímu probuzení.

Pozor! Některá vaše chronicky užívaná léčiva je nutné užívat v přesnou dobu (inzulin, PAD, imunosupresiva aj.) Poraďte se před letem se svým ošetřujícím lékařem!

MUDr. Jiří Ševčík, Ústav leteckého zdravotnictví Praha

Gravidita + po porodu

Přestože těhotenství není nemoc, platí v letectví určitá omezení pro gravidní ženy, a to jak pro profesionální pilotky, palubní průvodčí nebo pro ty, pro něž je létání jen koníčkem, ale i pro pasažérky dopravních letadel. Je to nejen z důvodu bezpečnosti v letectví, ale i pro příznivý průběh gravidity, navíc v letadlech obvykle nelze v pokročilých stadiích těhotenství zajistit pro ženu potřebné pohodlí.

Leteckou přepravu těhotných žen řeší přepravní podmínky leteckých společností. S podmínkami se musí těhotná žena seznámit, aby předešla pozdějším problémům.

Doporučuji tedy tento postup: poradit se se svým porodníkem o vhodnosti cestování při graviditě a v případě jeho souhlasného postoje si nechat vystavit lékařské potvrzení o pokročilosti gravidity. Toto potvrzení nebo těhotenský průkaz, z něhož vyplývá, o jaký týden gravidity se v době letu jedná, musí mít žena s sebou při odbavení. Letecké společnosti obvykle přepravují těhotné ženy jen do konce 34. týdne gravidity (např. ČSA), omezení u vícečetného těhotenství je přísnější - pouze do konce 28. týdne. Pokud žena není schopna doložit týden těhotenství, dopravce může odmítnout vzít ji na palubu letadla.

Létání bezprostředně po porodu u profesionálních ani zájmových pilotek obvykle nepřipadá v úvahu, požadavek na úplné zotavení z porodu lze tedy bez problémů splnit, získat vyjádření porodníka také pilotku nijak neobtěžuje, neboť žena je po porodu lékařem standardně kontrolována.

Pasažérky dopravních letadel, které by chtěly cestovat těsně po porodu, je třeba upozornit na skutečnost, že i pro novorozence platí omezení – na palubu letadla ho letecká společnost vezme nejdříve ve 2. týdnu života. Obecná lékařská doporučení ale považují za nevhodné cestování s malým dítětem nejméně v celém novorozeneckém věku, tj. alespoň do 28 dnů po narození.

Nezapomeňte, v první řadě jde u budoucích maminek o nekomplikované těhotenství i porod a následně o zdravé miminko!

MUDr. Jana Příhodová, Ústav leteckého zdravotnictví Praha, interní oddělení

Zalehnutí a bolest ucha při přistávání (tzv. barotrauma bubínku)

Někteří z nás určitě měli nebo mívají při lítání pravidelně problém s bolestí uší. Jde o tzv. barotrauma bubínku. Existují způsoby, jak se mu vyhnout, nebo alespoň potíže zmírnit.

Nejdříve trochu anatomie. Zevní ucho pokračuje zvukovodem a je uzavřeno bubínkem. Za ním se pak nachází vzduchem vyplněná středoušní dutina. Ta je propojena s nosohltanem, jinak je od okolí izolovaná. Toto spojení se nazývá Eustachova trubice a má na výše uvedené potíže zásadní vliv. Eustachova trubice je normálně uzavřená a otevírá se jen někdy, při různých pohybech svalů na krku. Při stoupání letadla tlak v kabině klesá, při přistání stoupá. Tyto tlakové změny se přenášení na bubínek, který je elastický a změny tlaku ho proto přetlačují směrem „ven“ nebo „dovnitř“.

Toto natažení pociťujeme nejdříve jako zalehnutí, až postupně jako bolest. Při klesání se tlak v okolí zvyšuje a ve středoušní dutině vzniká relativní podtlak. Eustachova trubice má na sobě něco jako „ventil“, který se směrem dovnitř sám neotevře, pak dochází k natažení bubínku (zalehnutí nebo až bolest).

Prevence tohoto problému je proto otevírání Eustachova trubice vlastním úsilím. To lze dělat například žvýkáním, polykáním nebo zíváním (obecně pohyby dolní čelistí). Velmi dobře funguje i tzv. Valsalvův manévr, který lze rámcově přirovnat ke smrkání, akorát pevně držíme nos – nafouknou se nám tváře a pocítíme tlak do uší. Tyto manévry je potřeba dělat hned od zahájení klesání, klidně preventivně. Mnohým potížím se pak dá předejít.

MUDr. Boris Oniščenko, Ústav leteckého zdravotnictví Praha

Cestovní trombóza (letecká trombóza, syndrom ekonomické třídy)

Hluboká žilní trombóza dolních končetin se zpravidla objevuje u letů nad 5 hodin, u predisponovaných jedinců i dříve. Příčinou je imobilizace dolních končetin ve strnulé poloze, omezení pitného režimu, nižší vlhkost a tlak vzduchu, snížení fibrinolytické aktivity krve. Rizikové faktory vzniku – dřívější trombóza či plicní embolie, trombofilní stav typu Leidenské mutace atd., nedávná operace, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, sádrová fixace, aktivní maligní onemocnění, gravidita, křečové žíly...

Prevence doporučujeme obléci volné neškrtící oblečení, zvolit sedadlo do uličky a natáhnout si DK, kroužení v hleznu 2min/30 min, každou hodinu se projít, dostatečnou hydrataci, eliminaci kávy a alkoholu. U rizikových jedinců kompresivní punčochy DK a 2 hodiny před letem aplikace injekce nízkomolekulárního heparinu (např. Clexane, Fraxiparin). Pozor, příznaky trombózy – otok, zarudnutí, rozšíření žilek DK, zvýšená teplota kůže se mohou projevit až do 14 dnů po letu!

MUDr. Jiří Ševčík, Ústav leteckého zdravotnictví Praha

Kinetóza (mořská či letadlová nemoc)

Vyvolává ji kývání tělem, to pak vysílá do mozkové kůry rozporné informace v závislosti na poloze jeho jednotlivých částí a dochází k podráždění CNS. Postihuje asi 5% lidí, dle intenzity a frekvence kývání až většinu lidí, nejčastěji však děti 2 – 12 let, ženy v graviditě či při menstruaci, u osob s migrénou. Objevuje se pocit na zvracení až zvracení, které nepřináší úlevu, bledost, studený pot, slinění, pocit závrati, zrychlení srdeční a dechové činnosti.

Prevence – optimální je necestovat způsobem vyvolávajícím kinetózu, mít dostatek spánku a odpočinku, zaujmout místo v přední části transportního prostředku, být mírně najezen, odvést pozornost jakoukoli jinou aktivitou (hrou, rozhovorem, vyprávěním pohádky atd.), sedět s mírně zakloněnou hlavou se zavřenýma očima, nebo fixovat pohled na vzdálený nepohyblivý bod, nečíst, nesledovat TV ani video, natočit hlavu tak, aby kývání bylo stranové, nikdy ne zepředu dozadu. Z léků můžeme použít volně dostupné preparáty (např. Kinedryl, Travel-Gum, Ginger, Megafyt Avioplant), léčiva na předpis (např. Medrin, Prothazin), event. homeopatické přípravky (např. Cocculine). Pro optimální efekt musíte léky proti kinetóze užít před cestou, optimálně 15 – 60 minut!

MUDr. Jiří Ševčík, Ústav leteckého zdravotnictví Praha

Vysoký cholesterol

Za zvýšené hladiny cholesterolu je ze 2/3 zodpovědná genetická informace přenesená z někoho z předků, 1/3 je životospráva. Takže někdy je v tom člověk nevinně.

Vyšetření cholesterolu se provádí z preventivních důvodů, aby bylo patrné, jak je v budoucnu člověk ohrožen následky aterosklerózy (ucpávání tepen) ve smyslu např. srdečního infarktu či mozkové příhody. Hodnota celkového cholesterolu k vyhodnocení takového rizika nestačí, určuje se, jaký podíl z celkového množství tvoří HDL cholesterol (hodný - čím je vyšší, tím lepší) a jak je vysoký LDL cholesterol (zlý). Není špatné vyšetřit sonograficky krční tepny (hradí pojišťovna) a vizuálně zhodnotit, jak ten aterosklerotický proces (zanášení tepen cholesterolem a vápníkem) rychle probíhá. Pokud se ukáže, že ano, nebo jsou přítomné další rizikové faktory (zvýšený krevní tlak, kouření, výskyty infarktů a mozkových příhod v rodině), je lepší zahájit léčbu léky, které zjednodušeně řečeno sníží tvorbu cholesterolu v játrech nebo dokážou snížit vstřebávání cholesterolu ze stravy.

S touto medikací je pak možné létat, kdežto po proběhlé mozkové příhodě s trvalými následky již ne!

Prim. MUDr. Dana Kubelková, Ústav leteckého zdravotnictví Praha

Červené oko

Potíže s červeným okem patří mezi nejčastější subjektivní stesky a obtíže, kvůli kterým pacienti vyhledávají očního lékaře. Příčiny jsou velmi rozmanité, stejně jako jejich závažnost a léčba. Pro určení správné diagnózy je nezbytné oční vyšetření, nicméně již podle převládajících obtíží lze odhadnout vyvolávající příčinu.

Nejčastější příčinou mírného zarudnutí oka provázené různě intenzivním pálením a řezáním je takzvaný syndrom suchého oka. Jedná se o multifaktoriální onemocnění, kdy v důsledku nedostatečné tvorby slz nebo jejich nekvalitnímu složení, dochází k nedostatečnému zvlhčování rohovky a vzniku subjektivních obtíží.

Rizikovými faktory pro vznik suchého oka je pobyt v klimatizovaném prostředí (v kombinaci s nízkou vlhkostí vzduchu na palubách letadel je suché oko velmi častou obtíží zejména při delších letech), práce s počítačem nebo sledování tabletu (obojí snižuje frekvenci mrkání), kouření, hormonální dysbalance u žen, různé celkově užívané léky (antihypertenziva, antidepresiva), nošení kontaktních čoček a další. Při cestování letadlem dochází ke vzniku obtíží charakteru suchého oka velmi často, a to i u osob, které těmito potížemi v běžném životě netrpí.

Od subjektivních obtíží vyvolaných syndromem suchého oka uleví umělé slzy. Tyto preparáty patří mezi volně prodejné zdravotnické prostředky a na trhu je jich nepřeberné množství. Obecně lze doporučit preparáty bez konzervačních látek (konzervanty v kapkách narušují slzný film) a bez vazokonstrikčních látek (ty sice oko „vybělí“, ale z dlouhodobého hlediska jsou zcela nevhodná). Citlivější jedinci a ti, kteří syndromem suchého oka trpí, by měli aplikovat umělé slzy již před nástupem do letadla a pak opakovat aplikaci každou hodinu letu, v případě obtíží lze kapat i častěji.

U pilotů nemá syndrom suchého oka v mírných formách vliv na zdravotní způsobilost. Při delších letech by mohl výraznější dyskomfort způsobený suchým okem zhoršit soustředění, u predisponovaných jedinců je tedy dostatečné zvlhčení oka kvalitními a dlouhodobě zvlhčujícími umělými slzami před letem vhodné (za letu je aplikace umělých slz možná pouze v nutných případech a s ohledem na bezpečné plnění letových povinností). Doporučit lze preparát Hyabak – je bez konzervačních látek, obsahuje kyselinu hyaluronovou, která zabezpečí dlouhodobé zvlhčení povrchu oka a navíc obsahuje actinoquinol, který absorbuje UV záření a přispívá tak k dodatečné ochraně oka, zejména při letech ve vysokých výškách a při slunečném počasí.

Další příčinou červeného oka, se kterou se mohou cestující i piloti setkat, je bakteriální zánět. V tomto případě je oko zarudlé, oči jsou po ránu zalepené, na řasách uplívá sekret nebo se tvoří krusty. Volně prodejná antiseptika (OphtalmoSeptonex) mohou být dostačující u mírných forem. Pokud do 2 dnů nedojde ke zlepšení, je nutné vyhledat očního lékaře, aby předepsal antibiotika. Ta zpravidla zaberou velmi rychle, v léčbě je však třeba pokračovat aspoň týden, aby nedošlo ke vzniku rezistence. Jako prevence je klíčová důsledná hygiena rukou - zejména před aplikací kapek (včetně umělých slz) a před manipulací s kontaktními čočkami). Omezení zdravotní způsobilosti u pilotů zpravidla nebývá nutné.

Pokud je převažujícím symptomem pálení a hlavně svědění (v akutní fázi i s měkkým otokem víčka), bude pravděpodobnou příčinou alergie. Suchý vzduch z klimatizace na palubách letadel může obtíže u alergických pacientů zhoršit. Úlevu přinesou lokální antihistaminika v kapkách, pokud je pacient nemá na palubě k dispozici, lze obtíže částečně zmírnit i aplikací umělých slz.

Posledním případem, který pacienta vždy velmi vyleká, je podspojivkové krvácení. Při něm dojde k prasknutí žilky ve spojivce a vylití krve pod spojivku. Jednolitá vrstva krve pak překryje bělimu a pacienta vyděsí. Léčba zpravidla není nutná, krev se vstřebá sama během několik dní, tak jako u „modřin“ na jiných částech těla. Pokud se opakuje častěji je vhodné navštívit praktického lékaře a zkontrolovat tlak a krevní obraz. Ojedinělé, spontánní podspojivkové krvácení nemá vliv na zdravotní způsobilost.

MUDr. Veronika Poláčková, Ústav leteckého zdravotnictví Praha, oční oddělení

Rizika cukrovky spojená s cestováním

Pokud trpíte cukrovkou, před letem mějte na paměti následující rady:

mějte s sebou inzulin v dostatečném množství
rozdělte ho do více zavazadel pro případ ztráty; rovněž do příručního zavazadla
v horkém počasí inzulin uložte do termosky (zároveň nesmí ani přemrznout)
mějte s sebou dostatečné množství ostatních léků
nezapomeňte ani na
glukagon (Glucagen Hypokit) pro případ těžké hypoglykémie
- glukometr s testovacími proužky, náhradní jehly, kanyly, baterie
- rychle působící cukr, svačinu navíc
- kartu diabetika
- zprávu od diabetologa, nejlépe v angličtině
pojištění léčebných výloh, ev. glukometru, pumpy
o své nemoci informujte spolucestujícího a palubní personál

Cukrovka (diabetes mellitus, úplavice cukrová) je obecně onemocnění spojené s poruchou metabolismu cukrů. Většinou rozeznáváme dva základní typy diabetu, a sice typ 1 a 2.

Diabetes mellitus 1.typu je autoimunitní onemocnění spojené s úbytkem buněk produkujících inzulín. Tito pacienti jsou tudíž životně závislí na inzulínových preparátech. Jsou ohroženi při předávkování inzulínem s následným poklesem hladiny cukru v krvi (hypoglykémie) nebo naopak při nedostatku inzulínu rozvojem poruchy vnitřního prostředí (ketoacidoza).

Z výše uvedeného tedy i vyplývají základní nezbytná opatření při cestování diabetika na inzulínu (tedy i diabetika 2. typu léčeného inzulínem). Mít s sebou VŽDY dostatek inzulínu, dostatek náhradních jehel do per nebo setů k pumpě, dostatek proužků a lancet (jehlička) do glukometru. Existují pasy pro diabetiky, které opravňují mít na palubě letadla jehly.

Hypoglykémie je nízká hladina cukru v krvi. Ovlivňuje mozkové funkce pacienta, při těžkém stavu až s rozvojem bezvědomí. Je proto zcela nezbytné mít neustále u sebe hroznový cukr nebo sladký nápoj, a nejlépe i sušenku jako prevenci návratu hypoglykémie. Je vhodné informovat druhou osobu v okolí o tom, že se u vás může hypoglykémie vyskytnout a seznámit ji s příznaky a protiopatřeními. Je vhodné ukázat, kde přesně hroznový cukr máte. V případě cestování letadlem je nejlepší upozornit palubní průvodčí. Vhodné, zvláště pro cestování do rozvojových zemí, je i vybavení glukagonem (Glucagen Hypokit), jako 1. pomoc druhou osobou při hypoglykémii s poruchou vědomí.

K tomu, aby i při cestování byla cukrovka pod kontrolou, je důležité častější měření glykémií. Při cestování s posunem časového pásma neexistuje žádný přesný návod, doporučuje se řídit se dle původního časového pásma s postupnou adaptací na pásmo nové. K tomu je pravidelné měření glukometrem nezbytné. Základním předpokladem je dobře obeznámený pacient, který je schopen samostatné úpravy dávky inzulínu dle svého profilu.

Diabetes mellitus 2. typu přestavuje civilizační chorobu, která se většinou rozvíjí postupně, řadu let. Příčinou rozvoje je necitlivost na vlastní inzulín (inzulínová rezistence) a postupné selhávání jeho produkce ve slinivce. Základním pilířem léčby je kromě režimových a dietních opatření metformin, ev. v kombinaci s jinými léky a/nebo v kombinaci s inzulínem. Před cestou je nezbytné zajistit si dostatek léků a ev. proužky do glukometru. V cizině nemusí být k dispozici preparáty se stejným obchodním názvem.

Není od věci si proto nechat od diabetologa napsat anglickou či latinskou zprávu, kde je kromě obchodního názvu uvedená i účinná látka preparátu. Ve zprávě bývá navíc uvedena i informace o dlouhodobé kompenzaci diabetu, ev.jeho komplikacích, další onemocnění, apod. Minimálně je vhodné mít u sebe alespoň kartičku diabetika.

MUDr. J. Kuželová, diabetologická ambulance, Ústav leteckého zdravotnictví Praha

Laserové operace očí versus létání

Zrak je nesporně velmi důležitým smyslem a jeho dobrá kondice je základním předpokladem k létání. Mnoho uchazečů o pilotní průkaz, kteří mají nějakou zrakovou vadu se nás dotazuje, jak je to s tzv. možností odstranění dioptrií a létáním.

Tzv. odstranění dioptrii je samozřejmě možné a účelné zjednodušeně řečeno v případech, kde je základní vada dobře korigovatelná běžnýmí optickými pomůckami, jako jsou brýle nebo kontaktní čočky. Je celé spektrum očních vad, kde se krátce po narození vyvine tupozrakost oka a zde nepomůže ani laserová operace zlepšit zrak na přijatelnou úroveň.

V České republice máme na Ústavu leteckého zdravotnictví vysoce rozvinuté a vybavené oční oddělení s možností konzultací s návazností na refrakční laserovou i nitrooční operativu. Vždy dbáme na to, aby eventuální zákrok byl přínosným pro uchazeče a již před zákrokem zvažujeme všechny aspekty, kterým bude adept vystaven při výkonu leteckého povolání. V dnešní době je občas obtížné rozlišit míru ekonomické motivace i ve zdravotní reklamě.

Často jsou uvedeny pouze pozitivní reference a opomenuty eventuální rizika a komplikace, což logicky vyplývá ze statutu soukromých inzerentů. Vždy když hovořím s uchazečem toužícím po tzv. odstranění dioptrii, chladím emoce a uvádím střízlivá a úplná fakta, která by měla zaznít dřív, než si nasadím ústenku a obléknu sterilní plášť.

Prim. MUDr. Ladislav Nováček, Ústav leteckého zdravotnictví Praha

Je dlouhodobý pobyt v letadle nebezpečný?

Radioaktivita je nedílnou součástí našeho životního prostředí a největší podíl na ozáření obyvatelstva mají přírodní zdroje. Na zemi neustále dopadá proud vysokoenergetických částic z vesmíru, tzv. kosmické záření. Atmosféra částečně před kosmickým zářením chrání, proto u moře je záření nejmenší a na horách nebo při letu letadlem je záření silnější. Intenzita kosmického záření na povrchu Země závisí na nadmořské výšce a také na zeměpisné šířce. V České republice se pohybuje roční dávka z přírodního pozadí asi 3 mSv (milisievert).

Ozáření osob při letu v letadle se liší v závislosti na sluneční aktivitě, geomagnetické poloze letadla a výšce a době trvání letu. Co se týká výšky letu, úroveň záření stoupá až do výšky 18 km. V závislosti na délce letu pomocí dávkového příkonu lze spočítat dávku, kterou člověk obdrží při daném letu. Například let:

Praha -New York – Praha 0,16 mSv

Praha - Tokyo – Praha 0,23 mSv

To jsou dávky nízké ve srovnání s dávkami z pozadí, kterým jsme každoročně vystavováni.

A ještě pro srovnání, co se podílí na průměrném ozáření osob žijících v ČR:

radon 40%

radionuklidy v těle a potravinách 20%

radionuklidy v zemské kůře 10%

kosmické záření 10%

Z umělých zdrojů je nejvýznamnější lékařské ozáření (20%).

Rtg plic neboli (hrudníku) 1 snímek 0,02 mSv

MUDr. Lenka Jungmannová, Ústav leteckého zdravotnictví, radiodiagnostické oddělení