Po osmi letech opět ve vzduchu

Vážení čtenáři a příznivci létání,

mnozí z vás si jistě vzpomenou, jak jsme na našich webových stránkách před několika lety podrobně informovali o přestavbě ultralehkého letadla Kolibřík, kterou realizoval můj kamarád a soused v ulici, Pepa Ulrych.

UL Kolibřík na stojánce letiště Plešnice

Protože neměl jinou možnost, kde stavbu provádět, vyčlenil si k tomu svůj obývací pokoj. A tak jsem kdykoliv procházel kolem, mohl sledovat, jak stavba postupuje. Přestavba to byla opravdu důkladná, náročná a především časově zdlouhavá. Po osmi letech však Kolibřík konečně opět stál na vzletové a přistávací ploše SLZ Plešnice, připravený k záletu.

Kolibřík na stojánce v obývacím pokoji :-)

Záletu se zhostil inspektor LAA a zalétávací pilot Láďa Kuděj, který jako obvykle přilétl ze Strakonic svým osvědčeným D-8 Moby Dickem. Po základní kontrole Kolibříka a příslušných dokladů se začal připravovat k prvnímu letu.

Za příznivých meteorologických podmínek a za přítomnosti několika dalších ultralehkých pilotů a “zkušených rádců” provedl nejprve pojížděcí zkoušky a kontrolu funkce jednotlivých systémů a chování letadla na zemi po jeho rozsáhlé rekonstrukci.

Vše se zdálo být v pořádku a napětí mezi přihlížejícími začalo postupně narůstat. U stavitele Pepy pak samozřejmě dosahovalo svého vrcholu.

Kolibřík se konečně postavil na začátek dráhy 09. Láďa postupně přidával plyn, letoun se rozjel a během krátkého rozjezdu se odpoutal od asfaltové plochy. Mezi přihlížejícími se ozvalo úlevné:

„LETÍ!“A s ním samozřejmě také první gratulace staviteli.

Po krátkém letu, během kterého Láďa provedl několik základních manévrů s minimálními náklony a opatrným stoupáním a klesáním, se Kolibřík opět bezpečně vrátil na zem. Všichni přítomní pak s napětím očekávali první hodnocení zalétávajícího pilota.

majitel kolibříka Pepa Ulrych  

Láďa to okomentoval svým typickým stručným způsobem:

„Jo, letí to, ale pár věcí bude ještě potřeba do ideálního stavu upravit.“

Podrobnosti zde nemá cenu rozebírat. Ostatně k tomu každý zálet patří – málokdy je všechno hned napoprvé úplně „na jedničku“. Důležité je, že letadlo letí a případné drobné nedostatky je možné postupně doladit.

Ten den absolvoval Kolibřík ještě další dva lety. Po několika dílčích úpravách, například na příďovém podvozku a motoru, bude jistě připraven bez problémů znovu brázdit naše nebe.

A proč o tomto záletu vlastně takto píšu?

Celá atmosféra tohoto dne mě totiž vrátila přibližně o třicet let zpátky. Vzpomněl jsem si na dobu, kdy jsme podobným způsobem v rámci naší firmy Fantasy Air v Písku zalétávali ultralehká letadla Allegro pro české i zahraniční zákazníky. Byla to krásná doba plná nadšení, očekávání, adrenalinu a samozřejmě také trochy toho napětí před prvním vzletem.

D-8 Moby Dick Ládi Kuděje

Jo… kde že ty časy jsou.

Každopádně mě těší, že se po osmi letech podařilo Pepovi jeho Kolibříka znovu dostat do vzduchu. A přeji mu, aby mu dělal radost ještě mnoho dalších let a aby z Plešnice opět pravidelně odlétal tam, kam ultralehká letadla patří – do oblak.

Miloš Dermišek