Počasí navzdory

Roky práce a příprav, spousta nadšení a pak jen příšerné počasí, snad nejhorší za dobu konání pardubické aviatické pouti. Ale i za těchto okolností pořadatelé navzdory přívalům vody a listopadovým teplotám odvedli to nejlepší, co bylo za daných podmínek možné.

Rok za rokem se týmu připravujícímu Aviatickou pouť dařilo získávat pro nadšené diváky pravé bonbónky letecké historie. DC-6, Spitfiry, Morane 406 nebo Curtiss P-36. Pamatujete? Ani letos tomu nemělo být jinak. Jen zajištění účasti poslední v Evropě létající B-17, která měla přilétnout až z britského Duxfordu, bylo počinem, před kterým bylo třeba smeknout. Také jste se těšili jako já?

Letošní počasí se bohužel rozhodlo, že si vybere své nejen za všechna ta léta, kdy při Aviatické pouti svítilo slunce, ale možná ještě něco napřed. Nejenže po oba dny letecké show zkrápěly účinkující i diváky proudy vody, ale zcela efektivně zabránily i tomu, aby se většina účinkujících historických strojů vůbec do Pardubic mohla dostat.

Pohled na téměř prázdnou sobotní stojánku, na povětrnostní radar a na davy věrných a nadšených diváků, kteří i v tomto nečase proudili na pardubické letiště, přivedl moje myšlenky okamžitě na to, před jakým sysifovským úkolem pořadatelé stojí. Jak „snadné“ musí být zajištění průběhu leteckého dne, když svítí slunce a na stojánce máte všechna „esa“ programu.

Počasí navzdory

Jenže ani v letošním marastu to pořadatelé nezabalili a naopak s obrovským úsilím připravili z toho, co bylo k dispozici, program, pro který stálo za to divákům zmoknout a bojovat s teplotami připomínajícími spíše listopad než červen. A stejně tak bylo obrovské úsilí nezklamat věrné diváky vidět i na účinkujících pozemních scén a především na pilotech strojů v povětří. Snad se nemýlím, když řeknu, že tak strhující představení Mustangu v podání Miroslava Sázavského jsem ještě neviděl. A stejné absolutorium si zaslouží i všichni ostatní piloti, kteří v sobotu a neděli zvedli své stroje a snažili se rozehřát zmoklé a zmrzlé diváky. I v nutně improvizovaném programu se bylo na co dívat. Dík zaslouží armáda, která předvedla Gripeny, ale i další stroje v rozšířeném programu, aby nahradila letouny, jež nemohly přilétnout.