22.11.2026
Diváci četných leteckých dnů v České republice i návštěvníci leteckého muzea na letišti na Točné mohou již řadu let obdivovat krásnou repliku historického letounu Avia BH-5.
Replika Avie z roku 1923 byla postavena s využitím dobových přístrojů, materiálů a původního motoru Walter NZ-60. Je krásným dokladem umu našich předků i současných nadšenců okolo Marcela Sezemského.
Pokud po představení BH-5 na nějakém leteckém dni diváci začnou pátrat po základních informacích k tomuto legendárnímu českému letadlu, nemusí hledat nijak složitě. Mnohá historická a technická data o BH-5 byla svého času zveřejněna i v řadě českých médií, která jinak letectví vnímají pouze přes katastrofy či zápisy do Guinessovy knihy rekordů. Ale i přesnější a podrobnější informace lze snadno najít v odborném leteckém tisku, v digitální letecké knihovně Českého svazu letectví či na internetu. Přesto ale stojí za to doplnit či upřesnit řadu souvisejících a méně známých podrobností a souvislostí z její historie.
Nejasnost, kdo vlastně letoun BH-5 zalétal, je již rozřešena, byl to skutečně legendární JUDr. Zdeněk Lhota a stroj byl opravdu zalétán 14. června 1923. První zkušební let trval 20 minut a proběhl jen 15 dní před závody turistických letadel v Belgii. Méně je známo, že samotný drak letounu byl zpočátku označován jako Av.5, a byl dohotoven téměř o rok dříve v roce 1922. Už v té době totiž se v Avii rozhodli k účasti na soutěži sportovních letadel v Belgii. Ale protože v té době BH-1 s motorem Gnome nevyhovovala reglementu soutěže, postavili rovnou nový prototyp, označovaný Av.5, někdy také Av-5. Drak nového letounu pak ale ležel ve skladu v cukrovaru ve Vysočanech u mladé Avie skoro rok, když čekal na získání vhodné motorové jednotky. Koneckonců, podobně dopadla i avietka BH-2, která se ale nakonec motoru vůbec nedočkala a její křídla nakonec použili bratři Šimůnkové pro rekonstrukci svého letadélka „VBŠ Kuňkadlo“.

![]()
Avia BH-5 
![]()
BH-5 na výstavě v r.1924 v Praze na výstavišti
Konstruktéři Beneš, Hajn a Šlechta v Avii usilovali od počátku pro nový typ Av.5 o nákup motoru Anzani 6A3 o výkonu 60 až 70 ks. z Francie, ale bídná finanční situace Avie prostě nákup motoru v roce 1922 nedovolovala. Až v roce 1923 se podařilo finanční kondici společnosti Avie vylepšit natolik, že motor Anzani bylo možno zakoupit. Kde se vlastně vzaly peníze, pravděpodobně nejpozději v květnu 1923, na jeho nákup je ale stále otázkou, některé teorie mluví o využití zálohy vojenské správy za vyráběné stíhačky BH-3, jiné o investici nového majitele milionáře Miloše Bondyho, který byl tehdejším majitelem Avie. Dle názoru autora mohl být investorem i Zdeněk Lhota, tehdy prakticky neznámý a nezkušený soukromý a první civilní letec v Československu, zato relativně bohatý právník, který vytrvale usiloval o to, aby se soutěže v Belgii mohl zúčastnit v nové Avii jako pilot. I Pavel Beneš uvádí ve své knížce Naše první křídla, že Lhota v létě 1923 na vedení Avie naléhal, aby dovolili s novou Av.5 letět do Belgie na závody právě jemu.
Text: Ivo Pujman
Foto: Archív autora pokud není uvedeno jinak
Celý článek si můžete přečíst na stránkách 54-62 ve Flying Revue č. 6/2026. Na stáncích je časopis ke koupi 5. listopadu 2026. Pokud se stanete členy Klubu Flying Revue, rádi vám časopis doručíme až domů, navíc za zvýhodněnou cenu. Členem Klubu se stává automaticky každý předplatitel, více zde.

Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »