Škola letecké meteorologie, 15. díl - Vítr III.

Směr a rychlost větru se s výškou obvykle mění. Je pro to několik důvodů. Nejprve si popišme denní chod rychlosti větru.

Jistě jsme zaznamenali, že v noci rychlost větru obvykle utichá a přes den narůstá. Současně si uvědomujeme, že vlivem tření je u země rychlost větru menší, než ve výšce. Představme si situaci dne s termikou. To je proudění s výstupnými a sestupnými proudy, tedy převážně vertikálně orientovaná cirkulace. Částice vzduchu, snášené sestupnými proudy dolů k zemskému povrchu, si snaží zachovávat vyšší hybnost z výšky a „kontaminují“ touto vyšší kinetickou energií vzduch u povrchu, kde tím dochází ke zvýšení rychlosti větru. A naopak, pomalejší částice od zemského povrchu jsou vynášeny stoupavými proudy do výšky, kde utlumují zdejší vyšší rychlost proudění. Profil větru je proto přes den vyrovnanější, u země i ve výšce je podobná rychlost. V noci, kdy termika není, se vlivem tření u země vítr uklidní, zatímco ve výšce rychlost naroste. Profil rychlosti větru ukazuje výrazný nárůst rychlosti s výškou. U země se také směr větru spolu se ztišením rychlosti stočí doleva. Např. foukal-li denní vítr od západu, noční vítr bude jihozápadní až jižní.

Dalším vlivem je advekce teploty. Přichází-li do oblasti teplý vzduch, pak víme, že vlivem teplotní roztažnosti bude sloupec teplejšího vzduchu vyšší, než studeného. To znamená, že ve výšce se v teplém vzduchu utváří výšková tlaková výše nebo výběžek vyššího tlaku. U země však vlivem vyšší teploty tlak klesá. U země bychom registrovali cyklonální zakřivení izobar, zatímco ve výšce anticyklonální. Jestliže u země fouká jihozápadní vítr, ve výšce bude severozápadní. Při pohledu shora se v teplé advekci vítr stáčí doprava, ve směru hodinových ručiček. U studené advekce je tomu naopak.

RNDr. Petr Dvořák
Letecký meteorolog, lektor

www.jasno.cz