Sport AFC Praha

V sobotu 16. června 2012 se uskutečnil na letňanském letišti první ročník zcela nového závodu, který jinou filosofií vnesl diváky přímo do dění soutěže a pilotům umožnil předvést své stroje na maximum v blízkosti diváků.

Už v loňském roce si skupina pilotů kolem našeho reprezentanta v letecké akrobacii Marka Hyky uvědomila, že dočasným přerušením světové série závodů Red Bull Air Race dojde k možnému útlumu zájmu části příznivců o tento druh vrcholového sportu. Dalším hybným „motorem“ skupiny byla myšlenka přiblížit špičkovou akrobacii i našim divákům. Jen někteří z nich si totiž mohou dovolit v dnešní době nákladné cesty doslova po celém světě za současnou akrobatickou špičkou. Marek Hyka tak využil svých kontaktů a oslovil řadu známých leteckých akrobatů s pozváním do Prahy na zcela nový typ soutěže.

Obsazení

Pozvání postupně přijala řada pilotů z několika zemí světa, jejichž jména jsou opravdovým pojmem na poli letecké akrobacie v kategorii Unlimited. Už od středy 15. 6. 2012 se objevují na letňanském letišti sympatická Světlana Kapanina a Viktor Čmal , oba z Ruska. Původně měli létat na strojích SU-31M , avšak Viktor Čmal se nakonec posadil do kokpitu stroje Sbach 300 Marka Hyky. Ze Španělska přijela dvojice akrobatů – Castor Fantoba a Juan Velarde, pro které bylo rovněž přichystáno jedno „súčko“ stejného typu. Z Francie přilétl pilot Francois Le Vot. Pole pilotů samozřejmě doplnila naše akrobatická špička. Mimo Marka Hyky to byli Petr Kopfstein se strojem Extra 330SC a pak také Martin Šonka, létající na letounu Extra 330SR. Před pořadateli byl nelehký úkol. Organizačně zajistit celou akci tak, aby si diváci přišli opravdu na své a přitom viděli všechny soutěžící z bezprostřední blízkosti.

Nový formát

Pořadatelé se rozhodli celou soutěž pojmout nově tak, jak jsme zvyklí vídat u jiných sportů. Poprvé tak měli možnost diváci sledovat průběh každého soutěžního letu na velkoplošných obrazovkách, kamery byly umístěny přímo v kokpitech letounů – ale také na křídle a trupu strojů. To umožnilo atraktivní podívanou pro všechny na letišti i diváky u televizních obrazovek v přímém přenosu. Zásadní inovací ovšem byl systém hodnocení. Sbor rozhodčích hodnotil výkon pilota okamžitě, takže v době jeho přistání mohli všichni na obrazovkách vidět jeho aktuální pozici. U povinné sestavy se hodnotila přesnost provedení figur, rozhodčí ohodnotil provedení každé figury známkou s hodnotou 1–10 bodů. Každá figura má přitom v akrobatickém katalogu svůj koeficient a ten násobil udělenou známkou.