Technika létání: TCAS – Zbraň proti kolizím letadel (2. část)

V prvním dílu jsme nastínili historii vzniku systémů TCAS a jejich základní principy funkce, nyní se podíváme, jak dnes systémy používané v dopravních letounech pracují v realitě.

Důležitou součástí jakéhokoliv avionického systému je způsob, jakým je schopen zprostředkovat své informace osádce. K jejich předávání dochází zpravidla jak vizuálně, tak akusticky.

Vizuální informace od TCAS, a to včetně úhybných manévrů, jsou pro pilota zobrazeny buď na obrazovce systému EFIS (Electronic Flight Information System), nebo na variometru. V takovém případě jsou instrukce od TCAS vyobrazeny za pomoci VSI (Vertical Speed Indicator).

Režimy výstrahy TCAS

Systém TCAS pracuje v několika základních režimech. Prvním z nich je režim Traffic Information. V tomto režimu systém monitoruje pohyb letounů ve svém okolí až do vzdálenosti 40 nm. Pilot musí dbát přednostně pokynů řízení letového provozu a pokud letí se spuštěným autopilotem, ponechává ho nadále aktivním.

V případě, že do monitorované oblasti pronikne letoun „vetřelce“, zobrazí nám jej TCAS jako tzv. „Hollow diamond“ (prázdný diamant) v bílé nebo světle modré barvě. Indikátory XY určují, jaký je výškový rozdíl mezi letouny, který je vyobrazen v tisícině hodnoty ve feetech (například +0,2 = +200 ft).