Vývoj firmy Orličan po roce 2014

V předchozích číslech časopisu Flying Revue byla popsána bohatá historie letecké výroby na Choceňsku.

Tento článek si klade za cíl přiblížit, jak v Orličanu pokračuje výroba kluzáků a ultralehkých letadel v současnosti.

Jak už bylo uvedeno, do roku 2014 se vyráběly kluzáky ve firmě Schempp-Hirth výroba letadel s.r.o (SHVL). V té době už výroba probíhala v areálu bývalého podniku Perla v Ústí nad Orlicí – Kerharticích. Po roce 2012, kdy došlo ke změně ve vlastnické struktuře firmy, však mezi společníky začalo docházet ke stále výraznějším názorovým rozdílům, které postupně vedly k vnitřnímu zablokování rozhodovacích procesů. V důsledku toho nebylo možné zajistit další rozvoj ani vstup nového kapitálu. Firma tak po čase ukončila činnost a vstoupila do insolvenčního řízení.

Pro německou společnost Schempp-Hirth znamenal tento vývoj zásadní komplikaci – v té době totiž odebírala z Ústí přibližně čtvrtinu své produkce. S cílem najít řešení, které by umožnilo zachovat plynulost dodávek i odborné zázemí, byl osloven Ing. Václav Bervid, který již dříve zvažoval majetkový vstup do SHVL. Možností, jak udržet výrobu a tým zkušených, vysoce kvalifikovaných pracovníků, však bylo v dané situaci jen velmi omezené množství. Výroba byla nakonec přesunuta do nově vzniklé společnosti s obnoveným názvem. Firma Orličan s.r.o. je tak z právního hlediska novým subjektem, její skutečný základ ale tvoří lidé – dlouholetí zaměstnanci, jejichž odbornost navazuje na devadesátiletou tradici letecké výroby.

V březnu 2015 získala nová společnost oprávnění k letecké výrobě od Úřadu pro civilní letectví, čímž se otevřela cesta k obnovení dodávek pro německý Schempp-Hirth. Zpočátku se jednalo především o výrobu trupů kluzáků typu Discus 2c a Duo Discus. V létě 2016 pak došlo k převedení hlavní části výroby modelu Discus 2c z Německa do České republiky.

Zásadním mezníkem bylo rozhodnutí o návratu k vývoji a výrobě vlastního motorového letounu. V únoru 2017 došlo k podpisu smlouvy o výhradní licenci k výrobě a dalšímu rozvoji prototypu ultralehkého letounu AL600 (MTOW 472.5 kg) s autorským sdružením pana Petra Máry a jeho spolupracovníků (V. Vavřina st., K. Faltus ml., V. Vavřina ml.). Aerodynamický základ tohoto letounu se stal výchozím bodem pro nově vyvíjený vlastní letoun M-8 EAGLE, který již vznikal s ohledem na vznik UL kategorie s maximální vzletovou hmotností 600 kg.

Pokud vás historie Orličanu zajímá, určitě by vaší pozornosti neměla uniknout vynikající kniha Křídla nad Orlicí pana Ing. Pavla Marjánka. Kniha je plná jinde neuvedených informací, a přitom se jedná o dílo velmi čtivé. Doufejme tedy, že autor brzy doplní další pokračování. Také je vhodné připomenout sborník Letadla z Chocně pana Rudolfa Březiny, který na jednom místě velice hezky zobrazuje většinu typů vyráběných u firmy Beneš - Mráz a jejich následovníků.

Text: Přemysl Truksa

Foto: archiv společnosti Orličan

Celý článek si můžete přečíst na stránkách 28-31ve Flying Revue č. 4/2025. Na stáncích je časopis ke koupi od 26. června 2025. Pokud se stanete členy Klubu Flying Revue, rádi vám časopis doručíme až domů, navíc za zvýhodněnou cenu. Členem Klubu se stává automaticky každý předplatitel, více zde.