Airbus A400M poprvé ve vzduchu

Pátek jedenáctého prosince se stal milníkem největšího evropského vojenského programu současnosti. Z letiště ve španělské Seville odstartoval ke svému vůbec prvnímu letu prototyp transportního letounu Airbus A400M.

Při prvním letu byla na palubě přítomna šestičlenná posádka, kterou vedl hlavní zkušební pilot Edward „Ed“ Strongman z Velké Británie, experimentální zkušební pilot Ignacio „Nacho“ Lombo ze Španělska a čtyři francouzští letoví inženýři: Jean-Philipe Cottet, který měl na starosti pohonné jednotky, Eric Isorce, jenž se sledoval systémy letounu a jeho výkony, a Didier Ronceray s Gerardem Leskerpitem, jejichž úkolem bylo především sledování chování letadla během letu. Posádka se po absolvování prvního letu, který trval 3 hodiny a 47 minut, vrátila zpět do Sevilly, kde s prvním exemplářem transportního Airbusu A400M (v. č. 001), nesoucím zalétávací značku F-WWWT, opět přistála. Letoví inženýři po přistání uvedli, že letoun známý jako MSN 1 i jeho turbovrtulové pohonné jednotky pracovaly dle očekávání. Ke svému prvnímu letu odstartoval Airbus A400M se vzletovou hmotností 127 tun, z čehož 15 tun tvořilo užitečné zatížení tvořené měřicí aparaturou a vodní zátěží. Osádka provedla během letu základní ověření letové obálky včetně letů v různých konfiguracích a po vyzkoušení chování letadla v přistávací konfiguraci přistála zpět na letišti v Seville, v jehož sousedství se nachází výrobní závod EADS-CASA, který bude stroje A400M kompletovat. Na počátku tohoto ambiciózního programu stálo sdružení FIMA, založené v roce 1982 společnostmi Aérospatiale, British Aerospace, Lockheed Corporation a MBB s cílem vyvinout progresivní taktický transportní letoun, který by nahradil široce používaný stroj Lockheed Hercules. Měnící se požadavky a politické tlaky vedly k tomu, že Lockheed skupinu opustil a soustředil se raději na vlastní vývoj modernizovaného Herculesu. Naopak přistoupily společnosti CASA a Alenia, původní FIMA se přetransformovala na sdružení Euroflag a celý projekt byl posléze zastřešen společností Airbus, která pro jeho realizaci založila divizi Airbus Military. Dnešní odhady nákladů na realizaci celého projektu hovoří o sumě 20 miliard eur.