Co přijde po Mi-24?

22.12.2014

Vrtulník Mi-24 se stal symbolem ruské vrtulníkové školy a představuje pravděpodobně nejznámější, a zcela jistě i nejrozšířenější bitevní typ východní provenience. V letectvu AČR ale Mi-24 čeká vyřazení. Jaký typ jej může nahradit?

P rvní Mi-24 získala Československá lidová armáda v roce 1978 a v té době představovaly doslova revoluci v protitankových a protipěchotních operacích. Příchod těžce vyzbrojeného a mohutně pancéřovaného typu umožnil likvidaci obrněné techniky nepřítele a také podporu postupu vlastních vojsk na zcela nové úrovni. Dokázal též efektivně zakročovat proti nepřátelským vrtulníkům hlídkujícím v hraničním pásmu. Ačkoliv se úkoly armády v posledních dvaceti letech radikálně proměnily, Mi-24 stále umožňuje efektivní plnění celé řady misí. Díky schopnosti převážet výsadek je vrtulník přímo ideální pro plnění celé řady úkolů od ničení pozemní nepřátelské techniky, přes transport osob a materiálu, hlídkové lety, CSAR a SAR záchranné mise až po doprovodné lety pro ochranu konvojů či transportních helikoptér. I přesto ale Mi-24 čeká vyřazení a poslední stroje by měly dolétat v roce 2018, kdy již by AČR měla mít k dispozici nástupce.

Nejasná bilance

Náhrada Mi-24 není jednoduchým krokem, protože podle koncepce rozvoje dopravního a vrtulníkového letectva schválené vládou vzdušné síly současně požadují najít nástupce středních transportních strojů W-3A Sokol. V současné době AČR provozuje deset W-3A, z nichž je v provozu jen přibližně polovina. U Mi-24 je provozováno sedmnáct helikoptér, část z nich ale prochází dlouhodobou údržbou. Celkem tedy AČR hodlá nahradit 27 strojů, přičemž plány počítají s nákupem 18 vrtulníků lehké či střední kategorie. Ty budou sloužit nejen k transportním, spojovacím a výcvikovým účelům, ale také k omezeným bojovým akcím, neboť aktivní bojová činnost je jednou ze schopností, se kterou se nadále počítá. Šest nových strojů by mělo být přiřazeno k 24. základně dopravního letectva v Praze-Kbelích, zbývajících dvanáct k 22. základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou. I když se jako hlavní důvod potřebnosti náhrady uvádí snaha snížit výdaje na provoz stávající techniky, která je navíc zastaralá, minimálně u Mi-24 tento argument není tak jednoznačný. Do nákladů je třeba započíst nejen nákup nové techniky a náklady na údržbu, ale i provozní náklady tvořené pohonnými hmotami a mazivy nebo náhradními díly. Je jasné, že nové vrtulníky budou výrazně úspornější v oblasti spotřeby paliva. Porovnání nákladů na generální opravy celé flotily sedmnácti helikoptér Mi-24 v horizontu dvou desítek let ale může vyjít výrazně levněji než nákup nového typu včetně kompletního logistického zabezpečení provozu. Mi-24 totiž používá již existující zásobovací řetězec shodný s perspektivními transportními stroji Mi-171Š, a navíc je pro něj v ČR již vybudována kapacita generálních oprav včetně motorů a dalších dynamických agregátů. Nákup nového typu, který bude zcela jistě západní provenience, bude znamenat vybudování zcela nové logistické větve, zaměřené jen na tento typ. Na druhou stranu Mi-24 vyžadují modernizaci, ta by ale nemusela být extrémně nákladná a mohla by těžit z řešení vyvinutého pro Mi-171Š. Přesné určení úspor je proto možné určit pouze po ozřejmení plánovaných ročních náletů flotily.

Ani u W-3A není náhrada tak snadná, jak by se mohlo na první pohled zdát. Pravdou je, že cena generálních oprav tohoto středního vrtulníku je extrémně drahá a neodpovídá průměru trhu u této kategorie. Otázkou je, proč tomu tak je, a jestli tento problém trápí všechny uživatele typu, nebo jen AČR. Na druhou stranu má ale Sokol jednu přednost, kterou vrtulníky zvažované k pořízení nenabídnou, a to odmrazovací systém rotorů. Zatímco všichni západní výrobci přešli k výrobě kompozitových listů rotoru, ruští a polští výrobci nadále produkují klasické voštinové listy s elektrickými topnými články na náběžné hraně. Tato zdánlivá maličkost výrazně rozšiřuje operativní možnosti letecké záchranné služby a SAR, v nichž české W-3 slouží, a její absence u nového typu může znamenat oslabení systému.

Dle oznámených informací Armáda České republiky již několik měsíců studuje možné nástupce, a v posledním roce dokonce proběhlo i předvedení několika modelů přímo v ČR.

.

CIDNA 2019: 2. etapa


» Start 19. 9. z LKKT (» první etapa)

Triko CFRNA/CIDNA:


  Koupí trička podpoříte Vzpomínkový let. 

Časopis FR 5/2019

 

Soutěž:

Novinka:

Kalendárium:

Dne 18.09.1928 se stalo...
18.09.1928
Německá dopravní vzducholoď LZ 127 Graf Zeppelin uskutečnila svůj první let. Během devíti let hladkého provozu provedla 590 letů, urazila přes půldruhého milionu kilometrů, přepravila 34 000 cestujících a 78 tun pošty.
zavřít

Aplikace VFR Comm.:


             Kapitola zdarma - vyzkoušejte »

Novinka: Trexee


    » Další rozměr létání i pomoc v nouzi

Učebnice pilota 2019:

e-Shop FR:

Živě z dráhy 06/24:

Předplatné:

..
12345