Expedice Dubai 2.den

Den 2 – sobota 8. listopadu 2025

V Soluni jsem palivo nedostal a v nádržích jsem měl jen na dolet na Kypr bez jakékoliv rezervy. Rozhodl jsem se tedy udělat mezipřistání na letišti Sitia na Krétě. Zvolit jsem musel letiště, které má nejen palivo, ale může mě také pasově odbavit z Schengenu a jehož provozní doba mi umožní tam přistát. Navíc bylo potřeba získat povolení přistát a objednat handlingové služby.

V Soluni mě k letadlu vezl jinak prázdný kloubový autobus

Odletět jsem musel ze Soluně ráno v 8.30 s maximálním zpožděním 15 minut nebo bych byl pokutovaný. Na letišti v Sitii včera už nikdo nebyl a dnes (sobota), otevírali právě v 8.30. Neměl jsem tedy jak svůj let domluvit a zároveň odletět včas. Mezi mnou a mladým mužem z Handling SkyServ proběhl v 8.15 u letadla úžasný rozhovor:

On: „Musíte odletět v 8.30 nebo nejpozději v 8.45, jinak dostanete pokutu“

Já: „Rozumím, ale měl jsem včera špatné počasí a potřebuji přistát a natankovat v Sitii. Tam bylo ale včera zavřeno a dneska otevírají až v 8.30, kdy už musím odlétat. Do Larnaky jinak nedoletím. Jak bych to měl zařídit?“

On: „No a nechcete přistát v Aténách?

Já: „Tam potřebuji povolení a navíc slot, to není vůbec jednoduché takto ho dostat. Mohl byste mi s tím pomoct?

On: „Ne to nemůžu“

Já: „A nemohl byste, až odletím, zavolat teda do Sitie a domluvit mi tam u vašich kolegů ve Skyserv handling a povolení?“

On: „Ne to není možné“

Já: „A co mi tedy radíte? „

On: „To nevím.“

Pochopil jsem, že z toho sice velmi zdvořilého mladého muže žádnou pomoc nevyškemrám, a tak jsem se rozhodl prostě zavřít kabinu, požádat věž o povolení nahodit a po chvíli jsem začal pojíždět na odlet do Sitie. Následně jsem věž požádal o možnost zastavit na jedné ze stojánek a ještě si „něco“ upravit. Bylo sice už 8.45, ale ze své původní stojánky jsem odjel včas, takže vše bylo ok a já jsem nyní získal chvilku, abych zavolal do Sitie a po několika pokusech se dopracoval k místnímu šéfovi. Ten chtěl, abych mu poslal mail se všemi údaji. Po troše přemlouvání nakonec odsouhlasil, že jsem mu vše předal telefonicky a on to vložil do systému. Ještě mi sdělil, že mezi desátou a dvanáctou budou mít zavřeno, tak musím přistát nejdříve ve 12.01. To jsem bez problému potvrdil, protože plán letu mi vycházel asi na 3 hodiny. Tři minuty před devátou jsem pak už vzlétal ze Soluně směrem na Krétu. Cestou jsem zpočátku bojoval opět s protivětrem a ještě udělal dvě letmá přistání na ostrovních letištích. Ve 12.10 jsem sedal v Sitii.

Překrásné přiblížení na dráhu končící na útesu nad mořem, profesionální komunikace a naprosto prázdná letištní stojánka, ohromný naprosto prázdný terminál. K letadlu hned ale přiběhli dva uniformovaní muži – jeden celník a jeden pasovák. Letadlo zběžně prohlédli, vyžádali si můj pas a odešli. Já jsem natankoval, podal letový plán do Larnaky a šel si pro svůj pas. Ten jsem bez problému dostal, zaplatil jsem poplatky paní ze SkyServ a prázdným terminálem jsem prošel zpět k letadlu. S mým odletem se tak letiště i všichni jeho zaměstnanci mohli opět ponořit do sobotní letargie, ten den jsem byl prý jediné letadlo.

Zcela prázdný terminál letiště Sitia na Krétě  
Tankování v Sitii

V Sitii mají i cisternu, takže někdy tady asi přistávají i větší letadla  
Letištní věž je v Sitii na druhé straně dráhy než terminál a je poměrně vzdálená

Mezi Krétou a Kyprem nebyl prakticky žádný vítr, a tak jsem letěl většinu cesty rychlosti 250 – 260 km/h. V 16 hodin a 8 minut jsem sedl v Larnace. Tady jsme okamžitě natankovali dalších 180 litrů paliva na pondělní cestu do Ryiadu a můj kyperský kamarád mě odvezl do hotelu.

Pár čísel:

Ze Soluně do Sitie

Délka letu: 3hodiny 13 minut/715 km

Průměrná rychlost: 223 km/h

Spotřeba: 59 litrů

Ze Sitie do Larnaky

Délka letu: 2 hodiny 56 minut/740 km

Průměrná rychlost: 245 Km/h

Spotřeba: 60 litrů

Text a foto: Jiří Pruša