Bombardier CRJ1000

Základní charakteristiky:

Počet motorů	Typ pohonu	Šířka trupu	Primární určení
1	Pístový	Úzký trup	Privátní
2	Turbovrtulový	Standardní	Regionální
3	Proudový tryskový	Širokotrupé	Pro střední tratě
4	Jiný	Dvoupatrové	Dálkové

Základní údaje:

Výrobce letadla:		Bombarider Aerospace
Země:		Kanada
Výrobce a typ motorů:	2x	General Electric CF34-8C5A1 o tahu 60,6 až 64,5 kN
Datum prvního letu:	29. 7. 2009
Počet vyrobených letadel:	46	dosud vyráběn (stav k 30. 3. 2016)
IATA kód (hlavní, alternativní):	CRK	CRJ

Rozměry a hmotnosti:

Rozpětí křídel:	(m)	26,18
Délka letadla:	(m)	39,13
Výška (na zemi):	(m)	7,50
Hmotnost prázdného letounu:	(kg)	23 179	(typická; může se lišit dle konfigurace, vybavení a stáří)
Maximální vzletová hmotnost:	(kg)	38 995	(typická, ve verzi ER až 41 640 kg)

Provozní vlastnosti:

Maximální počet cestujících:		104	Konfigurace s jedinou přepravní třídou a minimem bufetů, toalet apod.
Nejvyšší praktický dolet:	(km)	1 978	Dolet s max. počtem cestujících, ve verzi ER až 3 004 km
Cestovní rychlost:	(km/h)	827

Provozovatelé:

Největší provozovatelé (stav k 30. 6. 2016, v závorce počty letadel CRJ100/200):

Garuda (18), Brit Air (14), Air Nostrum (12) + výrobce (2)

Příklady provozovatelů létajících s tímto typem do/z České nebo Slovenské republiky či okolních zemí:

Brit Air (Francie)

Další informace:

Víte, že... ... v relativním měřítku je CRJ1000 pravděpodobně rekordmanem v prodlužování trupu z výchozího typu letadla, na kterém je založen? Pokud považujeme za základ celé řady CRJ letouny Canadair Reginal Jet série CRJ100/200, pak je CRJ1000 o 26,77 m, což představuje 46 %, delší. Pokud bychom ale vzali za úplný základ celé řady CRJ původní business jet CL600 Challenger, pak je rozdíl v délce obou letounů již 18,28 m, což představuje téměř 88 % !!!

Druhá generace regionálních proudových letadel kanadského výrobce Bombardier, tedy modely CRJ700 a CRJ900, zaznamenala na trhu úspěch a ačkoli šlo de facto „pouze“ o výrazně modifikované a prodloužené letouny Canadair Reginal Jet (CRJ) série 100 z roku 1991, resp. pozdější série 200, dokázaly se letouny v ekonomických parametrech úspěšně měřit s jedinou vážnější konkurencí ve své kategorii, představovanou letouny Embraer 170/175, ačkoli Embraer byl zcela novou konstrukcí využívající nejnovější tehdy dostupné technologie. V roce 2004 však byly zalétány prototypy letounů Embraer 190 a Embraer 195 s kapacitou přesahující 100 míst a těm již ani větší CRJ900 nedokázal konkurovat jak kapacitou (90 míst), tak náklady na sedačku. Počátkem roku 2007 proto Bombardier oznámil, že hodlá vyvinout ještě delší variantu letounu CRJ s kapacitou atakující hranici 100 míst.

Prototyp letounu původně označeného jako CRJ900X vznikl přestavbou z protoypu CRJ900 (který již sám vznikl přestavbou prototypu CJ700) a zalétán byl v červenci 2009 již pod definitivním označením CRJ1000. Vlivem problémů s vodorovnými ocasními plochami se proces certifikace nové verze letounu protáhl, nicméně v prosinci 2010 již byly první sériové letouny dodány prvním zákazníkům – společnostem Brit Air a Air Nostrum.

Kromě prodloužení trupu o dalších 2,73 m oproti verzi CRJ900, jím vyvolané potřeby zvětšení rozpětí křídel o dalších 1,33 m a pochopitelně instalace motorů o vyšším tahu byla během vývoje verze CRJ 1000 na letadle uplatněna i některá dílčí vylepšení pro zlepšení ekonomiky provozu či komfortu cestujících; tato vylepšení pak byla aplikována i na předchozí verze letounů CRJ, čímž vznikly typy označené jako CRJ700 NextGen a CRJ900 NextGen. Z propagačních důvodů se označení NextGen používá i u CRJ1000, ale u této verze vlastně ani jiná generace neexistuje.

Ačkoli vypadá CRJ1000 se svým extrémně dlouhým trupem v poměru k malému průměru trupu i titěrně štíhlým křídlům již poněkud bizarně, na trhu se těší popularitě především u stabilních zákazníků typové řady CRJ.