Embraer 170/175

   Tabulky                                            Další info                                            Víte, že...?  

Základní charakteristiky:

Základní údaje:

Rozměry a hmotnosti (není-li uvedeno jinak, platí údaje pro výchozí, kratší verzi Embraer 170):

Provozní vlastnosti (není-li uvedeno jinak, platí údaje pro výchozí, kratší verzi Embraer 170):

Provozovatelé:

Další informace:

Úspěch tehdy nové kategorie regionálních proudových letadel, včetně vlastní řady Embraer 135/140/145 na trhu ve druhé polovině 90. let minulého století vedl brazilského výrobce k záměru zkonstruovat o něco větší letoun pro 70-80 cestujících. Nový stroj měl díky generačnímu rozdílu překonat dosavadní letadla v této kategorii, tedy Avro RJ70 nebo Fokker 70 a stát se hlavním konkurentem tehdy dokončovanému kanadskému Bombardieru CRJ-700. Na rozdíl od právě CRJ-700, který vznikl víceméně "pouze" prodloužením padesátimístného průkopníka kategorie Reginal Jet, modelu CRJ-100/200, bylo v případě Embraeru od počátku jasné, že musí vzniknout zcela nový stroj - letouny zmíněné řady Embraer 135/140/145 s trupem s pouhými třemi sedadly v řadě byly pro další zvětšení kapacity příliš malé.

Embraer pojal tuto komplikaci naopak jako příležitost a v roce 1999 oficiálně oznámil vývoj zcela nové typové řady Emraer E-Jets, pokrývající spektrum od 70 do 120 míst. 

Základem konstrukce se stal trup s průřezem tvaru „dvojité bubliny“ (v originálu „double-bubble“), jehož vnější obrys tvoří dvě kružnice protínající se v místě podlahy (podobnou koncepci používá např. Boeing u svých letadel s klasickým průřezem trupu, reprezentovaných dnes zejména řadou B737). Díky tomu nabízí letoun, který má stejně jako konkurenční letouny Bombardier řady CRJ jen 4 místa v řadě (2+2 s uličkou uprostřed), v této kategorii zdaleka nejprostornější trup s dostatkem místa pro vzpřímenou chůzi i vyšších osob v uličce a s velkým objemem prostorů pro zavazadla jak ve schránkách nad sedadly, tak v podpalubí. Na rozdíl od řady CRJ i od předchůdců Embraer 135/140/145 s motory vzadu na trupu mají letouny Emraer E-Jets běžnou koncepci s dvojicí motorů pod křídlem a klasické ocasní plochy. Jako pohonné jednotky byly zvoleny General Electric CF-34, tedy stejné řady, jaká pohání i konkurenční stroje CRJ. 

Výchozím modelem řady E-Jets se stal nejmenší Embraer 170 (dříve ERJ-170, posléze E170) s typickou kapacitou 70-72 míst, jehož prototyp byl dokončen na podzim 2001 a zalétán 19. února následujícího roku. Cílem výrobce bylo nabídnout ryze účelový letoun s co nejnižšími náklady pro provoz na převážně krátkých tratích, proto byl výchozí model i poměrně lehký.

Letečtí dopravci však požadovali i v této kategorii co největší univerzálnost jak co do kapacity, tak doletu, proto byl již v následujícím roce zalétán model Embraer 175 s trupem prodlouženým o 1,78 m, díky čemuž pojme o dvě řady sedaček více, a se zesílenou konstrukcí umožňující vyšší vzletovou hmotnost a díky tomu i větší dolet. Tím sice letoun poněkud ztěžkl, což se odrazilo v mírně vyšších provozních nákladech, stále však výrazně překonával své starší konkurenty ekonomikou provozu a své současníky (CRJ-700 a posléze i větší CRJ-900) zase doletem a především komfortem. Embraer nabízí zákazníkům paralelně oba modely, které sdílejí 95% všech dílů. Výhodou lehčího E170 je mimo jiné i schopnost provozu na londýnské letiště City v centru města s krátkou vzletovou dráhou a s tvrdými hlukovými omezeními. 

Od letadel Embraer 170/175 byly odvozeny větší letouny Embraer 190/195, nástupcem se stává E2 s novými motory Pratt&Whitney PW1100 (jejichž instalace si vyžádala mírné prodloužení podvozku) a s několika dílčími úpravami konstrukce draku. Letoun pod označním E175-E2 bude mít oproti původnímu E175  trup prodloužený o 0,6m s cílem zvýšit kapacitu až na 90 míst, vstup do provozu se očekává v roce 2020-2021. Základ nicméně zůstává stejný – Embraer zaznamenal s řadou E-Jets na trhu obrovský úspěch a vítězná strategie se nemění!