Pilot RAF Jaroslav Kudláček zahynul v troskách Liberatoru už po válce. Nyní má v Chrudimi pamětní desku

25.8.2017

Plk. Jaroslav Kudláček se svým Liberatorem na kresbě Pavla Rampíra. Zdroj: TmavomodříPlk. Jaroslav Kudláček se svým Liberatorem na kresbě Pavla Rampíra. Zdroj: Tmavomodří
Plk. Jaroslav Kudláček se svým Liberatorem na kresbě Pavla Rampíra. Zdroj: Tmavomodří
Plk. Jaroslav Kudláček na pamětní desce odhalené na budově základní školy v Chrudimi. Zdroj: TmavomodříPlk. Jaroslav Kudláček na pamětní desce odhalené na budově základní školy v Chrudimi. Zdroj: Tmavomodří
Plk. Jaroslav Kudláček na pamětní desce odhalené na budově základní školy v Chrudimi. Zdroj: Tmavomodří
Slavnostní odhalení pamětní desky chrudimskému rodákovi plk. Jaroslavu Kudláčkovi. Foto: Radek UhlířSlavnostní odhalení pamětní desky chrudimskému rodákovi plk. Jaroslavu Kudláčkovi. Foto: Radek Uhlíř
Slavnostní odhalení pamětní desky chrudimskému rodákovi plk. Jaroslavu Kudláčkovi. Foto: Radek Uhlíř
Slavnostní odhalení pamětní desky chrudimskému rodákovi plk. Jaroslavu Kudláčkovi. Foto: Radek UhlířSlavnostní odhalení pamětní desky chrudimskému rodákovi plk. Jaroslavu Kudláčkovi. Foto: Radek Uhlíř
Slavnostní odhalení pamětní desky chrudimskému rodákovi plk. Jaroslavu Kudláčkovi. Foto: Radek Uhlíř
Pamětní deska Jaroslavu Kudláčkovi v Chrudimi. Zdroj: TmavomodříPamětní deska Jaroslavu Kudláčkovi v Chrudimi. Zdroj: Tmavomodří
Pamětní deska Jaroslavu Kudláčkovi v Chrudimi. Zdroj: Tmavomodří
Spitfire Mk. XVIE TE184, s nímž uskutečnil průlet nad místem odhalení desky pilot Radim Vojta. Foto: Milan Horys
Spitfire Mk. XVIE TE184, s nímž uskutečnil průlet nad místem odhalení desky pilot Radim Vojta. Foto: Milan Horys
Spitfire Mk. XVIE TE184, s nímž uskutečnil průlet nad místem odhalení desky pilot Radim Vojta. Foto: Milan Horys
Spitfire Mk. XVIE TE184, s nímž uskutečnil průlet nad místem odhalení desky pilot Radim Vojta. Foto: Milan Horys
Spitfire Mk. XVIE TE184, s nímž uskutečnil průlet nad místem odhalení desky pilot Radim Vojta, na chrudimském letišti. Foto: Foto: Radek Uhlíř
Spitfire Mk. XVIE TE184, s nímž uskutečnil průlet nad místem odhalení desky pilot Radim Vojta, na chrudimském letišti. Foto: Foto: Radek Uhlíř
Radim Vojta. Foto: Radek Uhlíř
Plk. Jaroslav Kudláček. Zdroj: Tmavomodří
Plk. Jaroslav Kudláček. Zdroj: Tmavomodří
Liberator VI upravený na přepravu osob. Zdroj: Fcafa.com
Liberator VI upravený na přepravu osob. Zdroj: Fcafa.com
Liberator VI upravený na přepravu osob. Zdroj: Fcafa.com
Liberator VI upravený na přepravu osob. Zdroj: Fcafa.com
Trosky letounu Consolidated Liberator GR VI, PP-N, KG867 J. Kudláčka. Zdroj: Fcafa.com
Trosky letounu Consolidated Liberator GR VI, PP-N, KG867 J. Kudláčka. Zdroj: Fcafa.com
Trosky letounu Consolidated Liberator GR VI, PP-N, KG867 J. Kudláčka. Zdroj: Fcafa.com
Trosky letounu Consolidated Liberator GR VI, PP-N, KG867 J. Kudláčka. Zdroj: Fcafa.com
Náhrobek obětem nehody z 5. října 1945. Zdroj: Fcafa.com
Náhrobek obětem nehody z 5. října 1945. Zdroj: Fcafa.com

Pilot Jaroslav Kudláček byl jednou z posledních obětí československého zahraničního odboje ve druhé světové válce. Zahynul tragicky nikoli v boji, ale až 5. října 1945 při nehodě letounu Consolidated Liberator GR VI, PP-N, KG867 nedaleko letiště Blackbushe v Hampshire ve Velké Británii. Nyní mu díky skupině nadšenců s názvem Tmavomodří odhalili pamětní desku v Chrudimi, kde Kudláček vyrůstal.  

"S myšlenkou pamětní desky přišel pan Tom Dolezal z Anglie, my jsme jeho myšlenku dotáhli k realizaci," uvedl Radek Uhlíř z iniciativy Tmavomodří. K podpoře získali i chrudimské radní, odhalení desky na budově místní základní školy se zúčastnil i starosta Chrudimi Petr Řezníček. Součástí slavnostního odhalení byl i průlet stíhacího letounu Spitfire Mk. XVIE TE184 (viz boxík níže). 


Odhalení pamětní desky plk. Jaroslavu Kudláčkovi. Zdroj: Facebook, Pamětní deska J. Kudláčkovi

Spitfirem za J. Kudláčkem
”Flying

Poctu Jaroslavu Kudláčkovi vyjádřil i pilot letounu Spitfire Mk. XVIE TE184 Radim Vojta, jenž uskutečnil nad místem odhalení desky dva průlety. Jak vypadal průlet z jeho pohledu?

"A pak? Pak to bylo jako na navigační soutěži s dvaačtýrou. Režim +4/2400. Čas T-30s, nasazuji na VBT. Sleduji silnici z Heřmannova Městce, snažím se identifikovat Husovu ulici (podle paneláků to celkem jde), v souladu s povolení od ÚCL klesám, blížím se k místu - ano, je to ono, poznávám budovu školy, rychlost roste."

"Po průletu točím vpravo a stoupu, prolétám po severní hraně letiště, a obkružuji město. Musím mít 2 minuty pauzu mezi průlety, kvůli ceremoniálu. Na opačné straně jsem po minutě, vychází to. Znova nalétávám nad osu Husovky a klesám. A je to," popisuje svým nezaměnitelným stylem Radim Vojta. Celý jeho příspěvek si můžete přečíst zde.

Plukovník Jaroslav Kudláček  byl pilotem 311. československé bombardovací perutě RAF. Pilotem se stal v rámci akce „1 000 nových pilotů“. Do řad československého letectva ve Velké Británii se z protektorátu dostal přes Polsko, Rumunsko, Egypt a Francii. Po dalším výcviku v Kanadě byl zařazen k 311. čs. bombardovací peruti Pobřežního velitelství RAF.

Jako kapitán čtyřmotorového Liberatoru provedl se svou posádkou řadu hlídkových letů nad Biskajským zálivem i nad Severním mořem. Jako jediný Čechoslovák napadl ponorku akustickými torpédy. Útok provedl 11. února 1945 v noci za hustého sněžení při letu ve velmi malé výšce. V posledních dnech války se mu 5. května 1945 podařilo uniknout dovedným manévrováním stíhacímu Junkersu 88 v blízkosti Bergenu.

Uzavření příměří neznamenalo konec operační činnosti československých letců. Ještě 15. května během téměř desetihodinového letu Liberator Jaroslava Kudláčka eskortoval německou ponorku U 901 plující pod černou vlajkou do zajetí do přístavu Stavanger. Ani poté však činnost čs. perutě nekončila. Prováděla transportní lety z Anglie na ruzyňské letiště, přepravovala osoby i materiál. V osvobozené vlasti mu jeho rodné město Chrudim připravilo slavnostní uvítání. Poté se ale ještě vrátil k peruti do Británie k plnění služebních povinností. 

5. října 1945 odstartoval s letounem Consolidated Liberator GR VI, PP-N, KG867, z letiště Blackbushe v Hampshire. Na palubě se nacházelo 23 lidí, z toho 17 cestujících včetně 9 žen a 5 dětí. Tři minuty po vzletu se ve výšce 500 stop vzňal levý vnitřní motor. Požár se rychle šířil a pilot se vracel k letišti. Asi půldruhé míle před letištěm se Liberator naklonil na stranu hořícího motoru, narazil do země a vzňal se. Nikdo z osob na palubě nehodu nepřežil.

Mezi obětmi byla také LACW 1st class Edita Sedláková, radiotelegrafistka 311. perutě, manželka palubního inženýra, která v nestřeženém okamžiku nastoupila na palubu osudného letu, přestože nebyla na seznamu cestujících. Byla jedním z takzvaných Wintonových dětí.

Je ironií osudu, že po úspěšných letech bojové služby a po ukončení bojů v Evropě zahynul Jaroslav Kudláček při havárii, k níž došlo z technické příčiny. Bylo mu jen 25 let. 

Trosky letounu Consolidated Liberator GR VI, PP-N, KG867 J. Kudláčka. Zdroj: Fcafa.com
Trosky letounu Consolidated Liberator GR VI, PP-N, KG867 J. Kudláčka. Zdroj: Fcafa.com

Podrobně o nehodě Liberatoru  Od srpna 1945 se základnou Liberatorů 311. perutě stalo ruzyňské letiště v Praze. Letouny zajišťovaly repatriaci československých občanů a materiálu z Anglie zpět do Prahy. K plnění dopravních úkolů byly pumovnice bombardérů vybaveny dřevěnou podlahou a improvizovanými lavicemi pro přepravu sedících cestujících. 

Liberator GR VI, PP-N, KG867, měl naplánovaný odlet z letiště Blackbushe na 4. října. Příprava ke vzletu však byla třikrát přerušena pro potíže s motorem a pilot, P/O Jaroslav Kudláček, se vrátil s letounem k hangáru k objasnění příčiny. Po prohlídce se mechanici pustili do práce a let byl odložen na následující den. Cestující byli nouzově ubytováni na letišti. 

Druhého dne ráno byl změněn seznam cestujících. Vyřazeni z něj byli dva příslušníci perutě, střelec W/O Pavel Svoboda a radistka LACW 1. třídy Edita Sedláková. Jejich místo zaujali dva jiní cestující. 

Liberator KG867 odstartoval z letiště Blackbushe v Hampshire ve 12:43 za příznivého počasí. Na palubě se nacházelo 23 lidí. Posádku tvořili pilot P/O Jaroslav Kudláček, druhý pilot W/O Antonín Brož, navigátor P/O Karel Rybníček, radista F/O Bohumil Vaverka a palubní inženýr F/Sgt Zdeněk Sedlák. Na palubě bylo 17 cestujících včetně 9 žen a 5 dětí. Později se zjistilo, že palubě byla také další osoba nezapsaná na seznamu, paní Edita Sedláková. 

Trosky letounu Consolidated Liberator GR VI, PP-N, KG867 J. Kudláčka. Zdroj: Fcafa.com
Trosky letounu Consolidated Liberator GR VI, PP-N, KG867 J. Kudláčka. Zdroj: Fcafa.com

Jaroslav Kudláček měl nalétáno 1 421 hodin, z toho 512 na čtyřmotorových letounech. Měl to být jeho poslední let ve funkci pilota dopravního velitelství. Vrátil se právě z velmi krátké návštěvy porodnice, kde jeho manželka porodila syna. Starší syn měl oslavit čtvrté narozeniny dalšího dne. 

Tři minuty po vzletu ve výšce 500 stop se vzňal podle výpovědi svědků na zemi levý vnitřní motor. Požár se rychle šířil a pilot se vracel k letišti. Asi jeden a půl mile před letištěm se letoun prudce naklonil na stranu hořícího motoru a za velké rychlosti zachytil křídlem o porost, narazil do země a vzňal se. Silou nárazu se utrhl jeden z pravých motorů, který byl nalezen v poli 200 yardů od místa dopadu. Nikdo z osob na palubě nehodu nepřežil. 

Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že k nehodě došlo po ztrátě ovladatelnosti letounu v důsledku požáru levého vnitřního motoru. Požár byl způsoben rozedřením vysokotlakého palivového vedení o kovovou svorku a následným únikem paliva. Ke vznícení došlo kontaktem paliva nebo výparů s výfukovým potrubím vedoucím ke kompresoru.

Ztráta ovladatelnosti byla s největší pravděpodobností způsobena narušením nosných prvků křídla požárem a možné rovněž zástavou levého vnějšího motoru v důsledku přerušení dodávky paliva po prohoření palivového vedení.

Byly nalezeny obě lahve hasicího přístroje s tím, že CO2 byl v obou spotřebován. Ovládací zařízení bylo poškozeno nárazem, ale levý ovladač byl v poloze „vypnuto“, pravý ovladač v poloze „motor 3“, tj. pravý vnitřní. Tento nález vedl k domněnce, že byl neúmyslně spuštěn nesprávný hasicí přístroj. Umístění ovladače není zdaleka ideální – je na pravé straně paluby a částečně jej zakrývá páka ručního nouzového hydraulického čerpadla. Ovládání hasicího přístroje je úkolem druhého pilota, který jedná podle pokynů velitele letounu, takže nedorozumění není vyloučeno. Vyšetřovatelé dále dospěli k názoru, že přítomnost černého pasažéra ani nevyhovující stav olejových filtrů neměly přímý vliv na průběh havárie.

-fr-

Zdroj: Tmavomodří, Facebook Pamětní deska Jaroslavu Kudláčkovi, Facebook Radim Vojta

Poděkování: Tmavomodří, občanská iniciativa

logo_fr_transp.jpg

20989307_418400438557804_584078040300959028_o0.jpg

Flying Revue > Aktuality > Historie > Pilot RAF Jaroslav Kudláček zahynul v troskách Liberatoru už po válce. Nyní má v Chrudimi pamětní desku
Loading...

Čtěte v rubrice dále

Stránkování

12 3 4 5 6 7 8 9 10 >> >
 
 
Loading...

Čtěte v rubrice dále

Stránkování

12 3 4 5 6 7 8 9 10 >> >
 
 
.

         Máme pro vás »

Nový Zéland živě:


Srdečně zveme! (23. 1. 2020)
Měšice jsou z Prahy jen kousek!

Kurz VFR zahr. lety:


Pro velký úspěch opakujeme (8. 2. 2020). 
Vhodné i jako dárek.

PilotShop.cz:

Kurz VFR2IMC:


První běh kurzu v tomto roce (26. 1. 2020). Doporučujeme!

Konference:

FR 1/2020: Už máte?



FR 1/2020: Videoupoutávka

Výstava:


           Akrobatické létání v ČR.

Předplatné jako dárek:

Letecký cestopis pro vás:


První český letecký cestopis » 
Rozhovor s autorem »
Křest knihy »
Objednejte zde 
»

Předplatné:

..
12345

Drony a my:


Létejte s vaším dronem bezpečně

Knihy:

..
12345

Aplikace VFR Comm.:


             Kapitola zdarma - vyzkoušejte »

Tracker Trexee


    » Další rozměr létání i pomoc v nouzi
 

Kalendárium:

Dne 22.01.1933 se stalo...
22.01.1933
Francouzský letecký průkopník Jean Mermoz úspěšně přistává v Buenos Aires a završuje tak svůj přelet jižního Atlatiku s letounem Couzinet 70 "Arc en Ciel".
zavřít

e-Shop FR:

Živě z dráhy 06/24:

Partneři:

..
12345