Povolení stoupat do vyšší letové hladiny

21.2.2020

Máme skvělou zprávu pro piloty a čtenáře časopisu i webu Flying Revue.

stoupání_letadla.jpg

Během našeho nedávného kurzu VFR lety do zahraničí jsme se setkali s aviatikem a meteorologem RNDr. Petrem Dvořákem, jehož jméno určitě znáte z řady jeho leteckých publikací. Petr, který hledá stále nové cesty, jak zvyšovat povědomí i chápání meteorologie v letectví k naší radosti souhlasil s tím, že se stane pravidelným přispěvatelem do časopisu i na web Flying Revue. A okamžitě připravil i tento svůj první, úvodní článek, kterým celou spolupráci zahajujeme.

Název tohoto článku je zde míněn obrazně. Flying Revue se už nyní pohybuje v hladině vysoké, ale není důvod nezkusit se proletět ještě výš, protože z větší výšky dohlédneme na vzdálenější obzory. A tak chceme přinášet nové znalosti a informace, užitečné pilotům, současným i budoucím.

Věc se má tak že Flying Revue, web i časopis a tým v letectví zkušených lidí, kteří za tímto názvem stojí, koná pro naše létání mnoho přínosných aktivit. Publikuje, organizuje školení, seznamuje letectvo s atraktivními letišti po celém světě a předává své zkušenosti. Moje maličkost se podobně angažuje v letecké meteorologii, a tak bylo otázkou času, kdy se naše životní letové trasy protnou v příhodném navigačním bodě, což se právě stalo.

Jak říká lehce klišéová fráze, vzduch je naše moře. Musíme ho znát a poznávat, abychom v něm mohli organicky fungovat. Sotva kdo by mohl zpochybnit, že pro létání musíme akceptovat velký respekt k tomu, co nám atmosféra dává a jaké nám poskytuje představení. Můžeme létat na bezmračném klidném nebi, ale pustit se do souboje s bouřlivými živly není zrovna ideální cestou, jak si prodloužit letecký život. To bezpečně ví protřelí letečtí bardi, zatímco noví adepti létání to skálopevně tuší. Všichni, kdo jsme s létáním začínali, jsme na začátku letecké kariéry měli určitou, i když mlhavou představu, co se děje při bouřce nebo že se v nízké dohlednosti létá rizikově. Až následující desítky roků sbírání leteckých zkušeností nám ukázaly, co při kritických momentech létání pilot vlastně vnímá, jak situaci cítí a jak ji řeší. Víme, že tyhle parametry jsou v praxi obtížně přenositelné, nicméně za našeho mládí jsme disponovali jen omezeným počtem učebnic, jedním časopisem a občasnými rozhovory v letištních klubovnách, často na hraně pojmu „urban legends“. Ani jako začínající aeroklubáci jsme se moc nedostali k někomu do motorového letadla na navigační let, abychom si vzdušná dějství oťukali vlastními poznatky. Celý rok jsme švihali okruhy na Blaníku, vzdáleni od domovského přístavu nanejvýš kilometr, za školního počasí. Tu a tam nás někdo svezl „třiaštýrou“ nebo „dvěstěpětkou“ kousek dál nebo na noční létání v letištním prostoru, to ale byla velká vzácnost. Od těch dob ale proběhl až nehezky dlouhý počet cyklů oběhu vody v přírodě, a dnešní možnosti jsou pro nové piloty značně aktualizované.

A stejně jako my, když jsme jako patnáctiletí přišli do aeroklubů a poslouchali padesátníky a jejich vzpomínky na kamarády Otto von Lilienthala nebo Louise Blériota jako historky z cesty do pravěku, tak i dnešní letečtí junáci zívají, když jim vyprávíme o sobotních ranních nástupech na letišti, vyhlašování letového dne a podávání plánků k přeletům větroňů. V půl deváté jsme na klubovně usedli k rozhlasovému přijímači a sepisovali zprávu o počasí. „Studená fronta: 34515, 34716, 35510... Výstup Praha...“ huhňal hlasatelův hlas z reproduktoru.

Po dalších desítkách roků jsme úplně jinde. Pilot vytáhne z kapsy placatý telefon a dostane se ke všem informacím, potřebným pro létání. Dostupné služby jsou fascinující, junáci pilotní kadetíci je berou už jako samozřejmost a nechápou, jak jsme my, klienti gerontologie, mohli kdysi létat bez této podpory. Představte si, že mohli. Ale teď je to lepší. Máme vyšší letovou hladinu.

Počítačová a internetová platforma otevírá ještě jiné informační vymoženosti — vzdělávání. A to je to, čím chceme napomoci našim čtenářům. Stále zastáváme názor, že nedocenitelná je prostá četba. Potištěný papír i opísmenkovaný monitor jsou pilířem příjmu informací. Proč to však nedoplnit také videem nebo audiem, když tato média mohou výrazně přispět k názornosti a tím i rychlosti pochopení přednášené látky?

Díky iniciativě, energii a jiskře týmu Flying Revue jsme docela rychle dospěli k názoru, že právě tato mediální podpora naučných a informačních kanálů bude pro návštěvníky a čtenáře přínosná a atraktivní. Odteď se zde budete setkávat s naším vzdělávacím a informačním programem. Připravujeme videoseriál letecké meteorologie, který krom běžného létání využijete i k přípravám ke kvalifikačním zkouškám PPL, CPL nebo ATPL (kdo si prošel zkouškou z meteorologie ATPL na Úřadu pro civilní letectví, a už mu odezněla vyrážka, nám dá zapravdu); plachtaři jistě uvítají znalosti o termické konvekci a ti, kteří si mysleli, že s VFR letadlem přistanou za mlhy, si to snad myslet přestanou.

A chystáme ještě jednu velmi užitečnou věc — předpovědi počasí pro VFR létání. Ty chceme publikovat pár dní před víkendem, nejspíš od středy do soboty, tj. v době, kdy se nejvíc pilotů chystá jít létat na letiště. Komentář zkušeného profesionálního meteorologa a pilota zároveň pomůže v rozhodování, plánování i k bezpečnému létání.

Autor: Petr Dvořák

Osobní sloupek:

RNDr. Petr Dvořák (1966)
Absolvent katedry fyziky atmosféry MFF UK (1987-1991), od 16 let pilot kluzáků, padákových kluzáků, motorových padákových kluzáků a ultralehkých letadel. Většinu profesního života letecký meteorolog ČHMÚ. Lektor letecké meteorologie v řadě leteckých škol, v letech 2010-2018 tiskový mluvčí ČHMÚ, v současnosti též vydavatel osobních videoblogů (úmyslně infantilně nazývaných „Blogísek“, www.youtube.com/fotton330channel) se zaměřením na počasí a létání.

petr_dvořák_dnes.jpg
Petr Dvořák dnes rakovník.jpgPetr Dvořák na soustředění pokračovacího kurzu plachtění v létě 1985 v Rakovníku

Flying Revue > Zprávy > Všechny články > Povolení stoupat do vyšší letové hladiny
.

         Máme pro vás »

FR 2/2020: Už máte?

Letecký cestopis pro vás:


První český letecký cestopis » 
Rozhovor s autorem »
Křest knihy »
Objednejte zde 
»

PilotShop.cz:

Konference:

 

Předplatné jako dárek:

Předplatné:

..
12345

Drony a my:


Létejte s vaším dronem bezpečně

Knihy:

..
12345

Aplikace VFR Comm.:


             Kapitola zdarma - vyzkoušejte »

Tracker Trexee


    » Další rozměr létání i pomoc v nouzi
 

Kalendárium:

Dne 30.03.1928 se stalo...
30.03.1928
Italský pilot Mario di Bernardi překračuje jako první rychlostní hranici 300 mil za hodinu (483 km/h) se strojem Macchi M.52 bis.
zavřít

e-Shop FR:

Živě z dráhy 06/24:

Partneři:

..
12345