Rudolf Měšťan – Medaile téměř zapomenutá

Na plachtařském mistrovství světa v polském Lešně získal český reprezentant Rudolf Měšťan bronzovou medaili ve volné třídě na československém větroni Démant. Létání na větroních tehdy vypadalo trochu jinak, než jak jej znají dnešní plachtaři, a o to mimořádnější byl jeho úspěch.

Sedíme ve Strakonicích v bytě bývalého československého plachtařského reprezentanta Rudolfa Měšťana u kávy a pivečka a s další strakonickou plachtařskou legendou Václavem Kollrosem se pokoušíme vměstnat bohatou kariéru Rudy Měšťana do omezeného prostoru, který máme v časopisu k dispozici. Věřte, že to nejde. A tak jsme se soustředili na dvě plachtařské dovednosti, dnes téměř zapomenuté: výcvik na rovinatém letišti na jednomístném kluzáku a plachtařské soutěže s využíváním létání v mracích. A samozřejmě nemůžeme opomenout MS v roce 1958 v polském Lešně, kde Rudolf Měšťan vybojoval bronzovou medaili ve volné třídě na větroni Démant československé konstrukce. Ale začneme od začátku.

Myslím, že si dnes už jen málokdo dokáže představit, za jakých podmínek se po válce začínalo s plachtařským výcvikem. Jaké to bylo?

V šestnácti letech jsem začal s prvními krůčky v plachtařském výcviku s kluzákem SG 38. Byli jsme poslední skupinou, která si základní výcvik odbyla na jednomístných kluzácích, pak už se létalo ve dvojím. Prvním krokem byla čtyřnohá koza, na kterou se kluzák zavěsil nízko nad zemí, a pokud foukal vítr, mohl se pilot učit držet rovně křídla pomocí křidélek.