52-58 Je to Suchoj, není to Suchoj

Čína je po Rusku největším uživatelem rodiny stíhacích a víceúčelových letounů Su-27/30, avšak kolem jejich nasazení stále panuje celá řada nejasností. Jisté je jen to, kolik letadel do země dodalo Rusko. Kolik jich postavila sama Čína a jaké další verze vznikly bez účasti Ruska, to už můžeme jen odhadovat. Pro Čínu mají Su-27/30 existenciální význam, neboť na ně spoléhá celá protivzdušná obrana země a do dokončení vývoje a příchodu řadových stealth stíhaček J-20 budou tvořit hlavní odstrašující sílu Číny. 

Čína dlouhodobě usilovala o nákup letounů MiG-29 a Su-27, které se jí zdály být ideální a rovněž nákupně dosažitelné. Dozvuky různých politicko-vojenských roztržek ale způsobily, že SSSR i přes několikerou žádost odmítal do Číny tyto letouny v osmdesátých letech dodat. Vše se změnilo až v době nastávajícího ekonomického kolapsu SSSR, kdy Čína náhle představovala vítaný zdroj příjmů a politicko-vojenské hledisko bylo až druhé v pořadí. Proto byla v roce 1991 podepsána dohoda na stavbu 20 letounů ve verzi Su-27SK a 4 cvičných Su-27UBK, přičemž písmena SK znační „serijnyj kommerčeskij“, tedy volně přeloženo „sériový exportní/obchodní“. Tato zakázka byla prvním prodejem ruské sofistikované vojenské techniky do Číny po téměř třech desítkách let.