Bristol Britannia 318 a jeho služba u ČSA

Příběh letounů Bristol Britannia, o jejichž vzniku a službě ve světě jsme psali na stránkách FR 3/2015, by nebyl úplný, kdybychom vynechali službu dvou strojů, které se dostaly oklikou přes velkou louži až k naší letecké společnosti ČSA. Pronájem dvojice letadel znamenal létání přes oceán včetně používání astronavigace a jiných do té doby nevídaných technologií. Stroje si vysloužily nejen u létajícího personálu přezdívku „Matka živitelka“, jelikož díky dálkovým linkám byl každý člen posádky odměňován ještě za ulétnuté kilometry... 

Psala se první polovina šedesátých let minulého století. Tehdejší Československé aerolinie se začaly poohlížet po vhodném typu dopravního letounu, který by jim umožnil létat dálkové linky a především otevřít v té době už dlouho diskutovanou linku z Prahy do Havany. Jistě, z tehdejšího SSSR nebyl problém získat turbovrtulové Iljušiny IL-18, ostatně i vylepšené letouny typu IL-18D (D jako dálkový) se staly součástí letky našeho vlajkového dopravce. Věc ale měla háček. Na prvním místě byl i tak omezený dolet „osmnáctek“ a celková hospodárnost provozu, pohodlí většího počtu cestujících a také co nejnižší úroveň hluku v kabině letounu. Právě hluk se stal často diskutovaným tématem. Pro řešení celé otázky vlastně ani nebylo třeba opustit „tábor míru a socialismu“, jak se tehdy v tisku říkalo. Kubánská letecká společnost Empresa Consolidada Cubana de Aviación (zkratkou CUBANA) létala už tehdy několika moderními letouny Bristol Britannia 318 a jejich provoz byl ekonomický, míra hluku v kabinách letadel minimální, a tak po delších jednáních společnost ČSA podepsala dohodu o pronájmu jednoho letounu, ke kterému o něco později přibyl další stroj stejného typu.
 

Celý článek si můžete přečíst na stránkách 58-63 ve Flying Revue č.1/2016.

Na stáncích ho najdete od 7.ledna 2016. Pokud se stanete členy Klubu Flying Revue, rádi vám časopis doručíme až domů, navíc za zvýhodněnou cenu.  

Členy Klubu se stává automaticky každý předplatitel, více zde.