5.9.2026
Vážení čtenáři a přátelé létání,
V portugalském Benavente let na Azory vlastně začal a v Benavente jsem ho také vlastně ve středu večer, tedy předevčírem, uzavřel. Během návratu do Příbrami budu nyní ještě filmovat a fotit letiště ve Francii pro našeho Průvodce po evropských letištích SAFE, což už nebude tak zajímavé, abychom pokračovali v naší reportáži. Aktuální zůstane pouze on-line mapa. Rád bych proto shrnul pár základních informací k celé akci. Obsažný článek k celé expedici pak chystáme do příštího čísla Flying Revue, tzn. 6/2026.

![]()
Jirka Pruša na letišti Benavente po příletu z Azorských ostrovů
Rozhodnutí letět ještě toto léto na Azory přišlo ve chvíli, kdy jsem se vracel ze Severního pólu a přemýšlel jsem co dál. Vlastní přípravy na akci zahrnovaly především projednání povolení s portugalským ATC, které vyžadovalo zdvojené krátkovlnné rádio pro komunikaci mimo dosah VHF. Ze Severního pólu jsem měl skvělou zkušenost s využitím Starlinku jištěným navíc satelitním telefonem, a tak jsem se snažil pana šéfa ATC střediska řídícího FIR Santa Maria pana Sousu přesvědčit, že to je plnohodnotná, pokud ne lepší alternativa. Po pár výměnách mailů jsme se domluvili, já jsem dostal jejich mobilní číslo, na kterém byla také aplikace Whatsup. Zároveň jsem si pronajal satelitní telefon Iridium a panu Sousovi jsem poslal naopak jeho satelitní číslo. Během letu do Benavente jsme komunikaci odzkoušeli a když se potvrdilo, že vše funguje bezchybně, tak jsem dostal finální povolení. Záchranné vybavení jsem použil stejné jako při letu na Severní pól, jen jsem s sebou neměl arktickou výbavu ani spreje proti ledním medvědům. Pod plovoucí oblek jsem si také nebral několik vrstev termického prádla. I tak jsem se zvláště cestou zpět v tom obleku dost nepříjemně vařil.
Na Azorách jsem přeletěl všechny ostrovy a na všech jejich letištích kromě ostrova Flores jsem přistál. Třikrát to bylo plné přistání k přenocování a zbytek to byla přistání letmá. Na letišti ostrova Flores cosi opravovali, tak jsem směl nad letištěm jen udělat třistašedesátku. Mezi odletem z Benavente a návratem uběhlo celkem 5 dní. Na Azorech jsem nikdy předtím nebyl. Shledal jsem je ale jako překrásné, vulkanické, sytě zelené ostrovy se skvělým počasím, kdy skoro každý den trochu prší a jinak svítí sluníčko. Lidé na letištích se tu ke mně chovali tak jako dosud nikde jinde. Moje původní obavy ohledně tankování paliva od benzínové pumpy se ukázaly jako zbytečné. Na všech třech letištích, kde jsem přistál mi někdo z handlingové firmy pomohl sehnat kanystry, projít tam a zpět přes security i přelít palivo do letadla.
Počasí na cestu tam a zpět mi celkem přálo, ale v obou směrech jsem měl protivítr. Ve směru tam to bylo v průměru cca 30 Km/h a ve směru zpět 10 km/h. To snížilo mou průměrnou rychlost z obvyklých 250 km/h na 228 km/h. Nad Azorami pak bylo počasí velmi proměnlivé a některé ostrovy jsem nemohl z výšky vidět, protože byly zakryté oblačností se spodní hladinou ve výšce cca 1000-1500 stop.

záznam trasy letu z Benavente na Azorské ostrovy a zpět
Pár statistik:
Celková uletěná doba Benavente – Azory – Benavente byla 18 hodin 55 minut
Uletěná vzdálenost 4 300 km
Spotřeba paliva cca 370 litrů
Průměrná rychlost 228 km
Aktuální poloha Jiřího Pruši:
Text: Jiří Pruša

Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »