Role a odpovědnosti operačního střediska leteckého provozovatele

4.9.2018

Svět letecké dopravy, díl sedmý    Nezbytným prvkem v zajištění bezpečného letu je činnost operačního střediska leteckého provozovatele. Jeho pracovníci zabezpečují řadu kroků jak před letem, tak po celou dobu letu i následně i po přistání. Podrobně v dnešním pokračování seriálu Svět letecké dopravy. 

Zoom gallery

Operační střediska leteckých dopravců (OCC – Operations Control Centre) mají na starosti celou řadu kroků předtím, než vůbec dojde k odletu letadla, poté po celou dobu jeho letu a následně i po přistání. Jedná se většinou o oddělení, která se vysokým stupněm podílejí na koordinaci procesů a na komunikačním přenosu informaci napříč dalšími odděleními leteckých společností.

Operační střediska mohou být také nazývána operačním (provozním) dispečinkem a zaměstnanci, kteří v nich pracují, potom dispečery. Z historického pohledu se pozice OCC vyvíjela spolu s vývojem letecké techniky. Práci, kterou kdysi vykonávali piloti letadel, se stala tak komplexní a časové náročnou, že tyto činnosti převzala operační střediska, která se dále specializovala a vyvíjela. Dnes jsou tyto činnosti popsané a personál operačních středisek prochází výcvikem a licencováním. Pracovní náplň těchto center se liší podle toho, jakému způsobu letecké přepravy se daný letecký přepravce věnuje.

Svět letecké dopravy II.
”fr_int”

Kniha Svět letecké dopravy II. je jediná kniha na trhu, která se věnuje letecké dopravě tak globálně a podrobně. Využívá ji řada vysokých škol jako hlavní učebnici oborů letecké dopravy i mnoho firem pro doplnění vzdělání svých zaměstnanců. Poslouží ale i všem, kdo se o létání zajímají.
Objednat si ji můžete v našem e-shopu.

Jiný typ práce vykonávají střediska pravidelných, nepravidelných a nákladních dopravců. Samostatnou kapitolou jsou střediska u provozovatelů korporátních letů, kde existuje velká rozmanitost, co se týče destinací a způsobu vzniku letů. Převládajícím způsobem práce je nepřetržitý provoz, i když u některých leteckých dopravců se můžeme setkat s provozem pouze v určité dny a časy.

Tomu je potom přizpůsoben provoz operačních středisek. U větších dopravců jsou činnosti většinou rozděleny mezi více sekcí jednoho OCC. Můžeme tak například vidět rozdělení na administrativní dispečink, který se zabývá zajišťováním pozemních služeb, přistávacích a přeletových povolení nebo letištních slotů. Druhou skupinou je navigační dispečink, který má na starosti konkrétní plánování tras letů, výkonové charakteristiky letadel nebo práci s počasím. Práce OCC předpokládá vysoký stupeň specializace a znalost postupů, které se liší ve státech i na jednotlivých letištích. Budování znalostní báze stejně jako výcvik personálu OCC jsou časové náročné. 

Hlavní činnosti operačního střediska 

Práce dispečerů operačního střediska obsahuje tři základní skupiny činností. Jsou to aktivity před, během a po letu. Tyto aktivity na sebe navazují.

Předletové aktivity (preflight) 

Tato část činností OCC je tou největší a zabere také nejvíce času. Vychází z požadavku na určitý let, ať už se jedná o pravidelnou linku nebo jiný typ letu. Pokud se jedná o první let daného dopravce na letiště, bývá tato část obvykle ještě delší. Jsou během ní prověřena všechna provozní omezení letišť, přelétávaných oblastí nebo letadel. Během této fáze se OCC seznamuje s omezeními, která vyplývají z činností popsaných v předchozí části kapitoly. Stěžejní jsou provozní doby letišť, dostupnost služeb nebo práce s předpovědí počasí. Během této fáze dochází mimo jiné i k zajištění všech pozemních služeb, zajištění přeletových a přistávacích povolení, případně slotů a následně výpočtu provozního letového plánu včetně podání FPL. 

Hlavní činnosti pracoviště operačního střediska leteckého dopravce. Zoom gallery
Hlavní činnosti pracoviště operačního střediska leteckého dopravce.

Aktivity během letu (inflight)

Sekce Letecká doprava
”Flying

Letadla, dopravce, rádce cestujícího létání a další zajímavosti z letecké dopravy najdete také v naší sekci Letecká doprava.

Po odletu letadla se úloha OCC mění. Jedná se hlavně o monitorování letu a sledování měnícího se počasí. To se provádí zejména u dlouhých letů, kdy mezi odletem a příletem letadla existuje delší časový úsek a existuje potenciál, že se předpověď počasí změní. Znalost pozice letadla je rozhodující i pro případy nouzových situací, kdy je potřeba poskytnout informace o případné vhodnosti diverzního letiště apod. Moderní letadla jsou dnes běžně spojena se svými operačními středisky pomocí satelitního datového spoje. Letadlo je o sobě schopné vyslat celou řadu informací automaticky a zároveň je možné komunikovat mezi posádkou a OCC. 

Aktivity po letu (postflight)

Aktivity, které následují po letu, se soustředí zejména na analýzu a zpětnou vazbu týkající se přesnosti naplánování, kvality pozemních služeb nebo technického stavu letadel. Při dobře provedené analýze je možné podchytit celou řadu problémů a zajistit tak lepší řešení při příští operaci. 

Dispečeři operačního střediska leteckého dopravce

Práce dispečerů vyžaduje znalosti širokého spektra oblastí. Jsou to zejména tyto: 

Počasí a meteorologie

Předpokladem je znalost zpráv o počasí v kódovaném formátu. Jsou to zejména zprávy METAR a TAF. Dalším bodem je znalost meteorologických map s vyznačením větru, teplot a důležitých fenoménů, jako jsou například námrazové podmínky nebo turbulence. Je zároveň nutné znát převládající počasí a charakteristické vznikající jevy pro každou z oblastí, kam letecký dopravce operuje. 

Letadlo a jeho charakteristiky

Seriál Svět letecké dopravy
”Flying

Příští díl seriálu Svět letecké dopravy vyjde v úterý 11. září 2018. Všechny díly najdete zde.

Znalost letadla, kterému zajišťuje OCC podporu, je základním předpokladem pro jeho adekvátní naplánování. Každé letadlo má jiné výkonové charakteristiky (dostup, dolet, rychlost atd.), komunikační a navigační vybavení a omezení. To se promítá ve způsobu naplánování trasy nebo výšce letu. Na základě vybavení letadla jsou vyžadovány i pozemní služby na letištích.  

Letiště a jejich charakteristiky

Charakteristiky letišť, jako jsou délky a šířky vzletových a přistávacích drah - VPD (runway) nebo jejich únosnost, patří mezi základní kriteria v rozhodovacím procesu vedoucím k určení, jestli letiště je nebo není pro provoz daného letadla použitelné. Pro určení vhodnosti letišť je běžně využívaná dráhová analýza, která bere v potaz charakteristiky drah, překážek a teplot a porovnává je s výkony letadla. Výsledkem analýzy je maximální hmotnost, při které je letadlo schopné přistání nebo vzletu. Dalšími běžnými omezeními jsou například počet a dostupnost stojánek, vybavenost pozemním vybavením, úroveň požární ochrany nebo také požadavky, jako jsou speciální povolení pro přistání nebo zavedení slotové koordinace. Personál OCC musí být se všemi těmito charakteristikami obeznámen.

Pracoviště operačního střediska leteckého dopravce. Zoom gallery
Pracoviště operačního střediska leteckého dopravce.

Pozemní vybavení a jeho použití

Kromě pozemního vybavení letišť je potřeba brát v potaz i pozemní navigační vybavení a dostupnost radarového a komunikačního pokrytí. V oblastech, kde je pozemní vybavení na nedostatečné úrovni, je potřeba počítat s provozními omezeními nebo doplňkovými požadavky typu HF komunikace nebo nutnosti procedurálního řízení a s ním souvisejícími většími rozestupy mezi letadly. 

Mapové podklady

100 let - 100 letišť
”fr_int”

Projekt 100 let - 100 letišť chce přispět k oslavám 100 let čs. letectví.
Kdy: Duben - říjen 2018. Cíl: Během roku 2018 přistát na stovce českých a slovenských letišť a propojit je tak pomyslným leteckým mostem.
Letadlo: Dynamic WT-9 reg. OK-LEX
Posádky: Jiří Pruša - Miloš Dermišek, Jiří Pruša - Jožo Skácal, Jiří Pruša - Jindřich Ilem, Jiří Pruša - Jan Dvořák
Partneři: Český svaz letectví, server Aktuálně.cz, Český rozhlas Dvojka, agentura Czech Tourism.
Web: 100-let-100-letist.flying-revue.cz.

S výjimkou meteorologických map, které již byly zmíněny, dispečeři běžně pracují s traťovými, přibližovacími nebo letištními mapami. Ty mohou být jak v elektronické, tak papírové podobě. Traťové mapy v sobě nesou informace o publikovaných letových cestách, jejich směřování a omezení (výškové, směrové, časové, podle typu letadla, podle směrování letu atd.). Dále obsahují zákres letišť a vyznačení traťových majáků a navigačních bodů. V případě majáků jsou zde poskytnuty i detailnější informace, jako například jejich název/kód a vysílací frekvence.

Traťové mapy poskytují i informace o sektorových výškách a zakázaných, omezených nebo nebezpečných prostorech. U přibližovacích map je druh informací trochu jiného charakteru, jedná se v nich o data týkající se dostupného přiblížení pro určitou výkonovou skupinu letadel na konkrétní letiště a jeho dráhový systém (pro každou dráhu zvlášť). V těchto mapách se lze dočíst, disponuje-li letiště přesným/nepřesným přístrojovým nebo vizuálním přiblížením a jaké jsou hodnoty minim výšky základny oblačnosti a dohlednosti pro každé z nich.

Zároveň tyto mapy nesou informaci o způsobu provedení přiblížení včetně minimálních výšek, maximálních rychlostí, způsobu postupu při nezdařeném přiblížení a případných dalších omezení. Letištní mapy poskytují informaci o dráhovém systému a systému pojezdových drah, stejně tak jako o dalších provozních plochách letiště včetně jejich označení (např. stojánky). Jsou důležité při kontrole použitelnosti letišť s ohledem na omezení definované např. NOTAMem. Pro práci dispečera je stěžejní umět číst ve všech popsaných druzích map.

Textové podklady

Dokumenty, jako jsou AIP, AIP SUP, AIP AMDT nebo NOTAM, jsou základním zdrojem informací a znalost jejich struktury je nezbytná k identifikaci omezení. Textové podklady jsou, stejně jako mapové podklady, dnes běžně dostupné v papírové i elektronické podobě. U obou z nich je nutné adekvátním způsobem využívat změnové služby tak, aby dispečer pracoval vždy s poslední možnou verzí každého dokumentu. 

Traťová struktura

Každá oblast disponuje jinou dostupnou traťovou strukturou. Některé oblasti např. umožňují aplikaci freeflight konceptu, jinde nemusí být dostupné všechny letové hladiny nebo princip RVSM. Během letu letadlo prolétává mnohdy i několika oblastmi s rozdílnou traťovou strukturou a jejich znalost je pro práci OCC velmi podstatná. Informace o traťové struktuře jsou dohledatelné v mapových podkladech nebo v ENR sekci AIP. 

Geografie a oblastní specifika

Morfologie terénu hraje důležitou roli při plánování letu. Vysoké hory nebo přítomnost sopek mohou mít zásadní dopad na možnosti naplánovat trasu. Je žádoucí, aby dispečer měl alespoň základní zeměpisnou znalost oblastí, kam poskytuje plánování.

Softwarová podpora

Práce dispečera se v dnešní době z větší části opírá o použití speciálních softwarů, bez kterých by doba trvání přípravy byla několikanásobně delší. Každý ze softwarů slouží určité potřebě, takže se můžeme setkat se softwarem plánovacím, databázovým nebo navigačním, o nichž se zmiňujeme ještě v části VIII.

Informační toky a komunikace s poskytovateli služeb

Víte, co znamená...
”fr_int”

...approach v letectví?

Odpověď najdete v našem Slovníku leteckých pojmů.


Zkopíruj a vlož do pole pro vyhledávání po otevření slovníku: approach.

Aby mohlo operační středisko vykonávat spolehlivě svoji činnost, musí efektivně komunikovat jak interně, tzn. s ostatními složkami leteckého dopravce a zejména s jeho letově-provozními částmi, tak externě, tzn. se všemi externími poskytovateli služeb i regulačními orgány. K zajištění správného fungování procesů operačního střediska je nezbytné právě disponovat dobře nastavenými informačními toky, které by měly být jednoduché a zároveň efektivní. Zpravidla platí, že čím větší letecký dopravce je, tím obtížnější je komunikace a nastavení informačních toků. U toků, které probíhají ven ze společnosti, může být obtížnost zvýšená i kulturními a jazykovými rozdíly. 

Předpisová základna

Veškerá činnost v letectví je zásadním způsobem ovlivňována předpisy, které ho řídí. To se týká i podmínek pro práci OCC a plánování letů. V závislosti na státu registrace letadla je nezbytné aplikovat na plánovací proces ty správné podmínky, které se stát od státu mohou lišit. Stejně tak jako u mapových pokladů, i zde je důležité vhodně zajistit sledování změn předpisů a tím i aktuálnost nastavených procesů. Součástí předpisů jsou i podmínky vydávání přeletových a přistávacích povolení (obvykle popsány v AIP GEN). Ty se liší stát od státu a zároveň v závislosti na typu letu. Jsou tedy jiné pro pravidelný, nepravidelný nebo privátní let. 

Některé státy nepožadují pro přelet svého území nebo přistání na něm povolení žádné. Jiné naopak striktně vyžadují povolení pro veškerý provoz. Při žádání povolení je nutné splnit podmínky zadané konkrétním státem včetně poskytnutí dokumentů týkajících se daného provozovatele nebo letadla.

Speciální provoz

Ve své práci se OCC často setkává se speciálním provozem, který vyžaduje detailnější přístup než příprava standardních letů. Speciálním provozem jsou například lety přes oceánské oblasti, ETOPS lety nebo lety na odlehlá letiště. 

Řešení nestandardních situací a nestandardní komunikace (nouzová)

Kromě běžných činností a postupů, které OCC řeší na denní bázi, je čas od času vystaveno i řešení nestandardních situací. Tyto situace vyžadují zvýšenou pozornost. Nestandardní situace mohou mít i nouzový charakter a někdy je při nich aplikována nouzová komunikace. U leteckých dopravců je běžné, že personál OCC prochází výcvikem na řešení nouzových provozních situací. Příkladem může být nouzová diverze letadla na neplánované letiště kvůli zdravotním problémům některé z osob na palubě letadla. Při řešení takovéto situace je potřeba v krátké době zabezpečit celou řadu důležitých úkonů.

Shrnutí 

Operační střediska leteckých dopravců jsou neodmyslitelným článkem při přípravě a plánování letů. Činnost těchto středisek se skládá z celé řady úzce specializovaných a rozmanitých činností, které na sebe navazují a vzájemně se ovlivňují. Jedná se o odborné činnosti, které vyžadují znalost a zkušenost, ale i vlastnosti, jako je vhodná komunikace nebo reakce na nestandardní situace. U leteckých dopravců poskytujících nepravidelné nebo korporátní lety je do práce těchto oddělení vnášena velká nejistota pramenící z neznalosti následného programu letadel, kdy dispečeři řeší situace, které aktuálně vzniknou. Je zde i předpoklad širšího geografického záběru a rozmanitosti destinací. Letečtí dopravci investují do výcviku dispečerů hodně času a finančních prostředků, aby operační střediska poskytovala kvalitní služby a plnila svůj účel. 

-fr-

 ebioido.png220pix._expedice_100_let_2018_z1_cz_fr.png

Flying Revue > Série & speciály > Svět letecké dopravy > Role a odpovědnosti operačního střediska leteckého provozovatele
.

Časopis FR 4/2019



CIDNA 2019: Už brzy!

Kalendárium:

Dne 21.08.1908 se stalo...
21.08.1908
Francouzský letecký průkopník Leon Levavasseur dosáhl prvního úspěchu, když jím navržený letoun Antoinette II provedl první let po uzavřené dráze uskutečněný jednoplošníkem ve Issy-les-Moulineaux. Let trval 1 min a 36 sekund.
zavřít

Aplikace VFR Comm.:


             Kapitola zdarma - vyzkoušejte »

Novinka: Trexee


    » Další rozměr létání i pomoc v nouzi

Učebnice pilota 2019:

e-Shop FR:

Živě z dráhy 06/24:

Předplatné:

..
12345

Knihy FR:

..
1234

Inzerce: 

..
12345

Letecká videa FR:

Legendy čs. letectví:

Exkurze s FR:

Inzerce

Reklama

Naši partneři:

..
12345