Chek Lap Kok – Vzdušná brána Hongkongu

Stavba letiště Chek Lap Kok a souvisejících komunikačních tras by se mohla směle zařadit mezi moderní technické divy světa. I dnes, více než dvanáct let po jeho otevření, zůstává chloubou moderní architektury a průkopníkem v oblasti použitých technologií.

Po dlouhá desetiletí bylo synonymem Hongkongu, této britské kolonie ležící na pobřeží Jihočínského moře, jeho mezinárodní letiště známé pod jménem Kai Tak. Letiště položené v hustě zastavěné části města s názvem Kowloon mělo jedinou vzletovou a přistávací dráhu, která vybíhala daleko do Kowloonského zálivu. Možnosti na další rozšiřování letiště byly takřka nulové, a tak brzy přestalo s ekonomickým boomem této kolonie stačit přepravním potřebám. V devadesátých letech minulého století už bylo letiště Kai Tak jedním z nejvytíženějších letišť světa a zdaleka přesahovalo objemy nákladu, počtu pasažérů i pohybů letadel, na které bylo původně projektováno. Další problém představovalo i hlukové zatížení, jemuž byly vystaveny statisíce lidí žijících v Kowloonu.

Projekt a stavba

Bylo zřejmé, že v souladu s další ekonomickou expanzí Hongkongu bude nutné vybudovat nové letiště. Zásadním problémem však byl především extrémně hornatý terén v oblasti, který představuje dodnes výzvu i pro mnohem skromnější stavby, než je mezinárodní letiště.

Letiště Chek Lap Kok se může pochlubit řadou prvenství, jedním z nich se stalo i nasazení systému WTWS, který byl pro HKG speciálně vyvinut. Položení letiště na umělém ostrově nízko nad hladinou moře, navíc v blízkosti hornatého ostrova, přináší totiž řadu problémů s výskytem silné turbulence a střihů větru. V případě systému WTWS (Windshear and Turbulence Warning System) se jedná se o pokročilý meteorologický systém, určený pro varování pilotů a řízení letového provozu před náhlým výskytem turbulence a střihů větru. Vývoj tohoto systému, který probíhal jako spojené úsilí technických a akademických institutů v Hongkongu a USA, trval necelých 44 měsíců a zahrnoval základní i aplikovaný výzkum a vývoj nových verzí meteorologických radarů. Dnešní verze systému, instalovaná na HKG, integruje data z celé řady zdrojů od lokálních meteorologických radarů, anemometrů, wind profilerů až po data ze satelitů, která jsou následně zpracována a předávána řízení letového provozu na HKG.