EAA AirVenture Museum Oshkosh

Spojené státy americké nabízejí možnost navštívit celou řadu skvělých leteckých muzeí, které patří k těm vůbec nejlepším na světě. Jedním z těch nejkrásnějších je bezesporu letecké muzeum americké Experimental Aircraft Asociation (EAA), které se nachází ve městě Oshkosh ve Wisconsinu.

Na první pohled se může zdát, že muzeum leží mimo běžně navštěvovaná turistická centra, kde najdeme většinu amerických světově proslulých leteckých muzeí. Ale každý americký aviatik a letecký nadšenec ví, že právě Oshkosh je domovem EAA a také místem každoroční týdenní aviatické fiesty, kterou pod názvem AirVenture asocice EAA pořádá. A to dává samozřejmě umístění muzea smysl. Historie muzea je pevně spjata s historií EAA, americké asociace stavitelů experimentálních letadel, která dnes má řadu lokálních organizací po celém světě.

02_Trojice akrobatických letounů Christen Eagle II zavěšených v lobby muzea

Příběh EAA a jejího zakladatele Paula Poberezného je natolik zajímavý, že by si zasloužil samostatný článek, ale připomeňme si nyní alespoň základní fakta. Název asociace byl dán podle Poberezného faktem, že jejich amatérsky v domácích podmínkách stavěná či upravovaná letadla musela nosit na boku trupu pod kabinou jasně viditelný nápis „Experimental“, a ten se tak stal součástí názvu organizace. EAA byla založena v roce 1953 a během následujících let začala nabírat mohutně na síle. Přestože domácí stavba letadel, ať už vlastních konstrukcí, nebo letadel z komerčně dodávaných stavebnic, je dodnes jádrem EAA, součástí asociace jako takové jsou dnes rovněž skupiny zabývající se restaurováním historických sportovních i vojenských letadel, ultralehkým létáním a dalšími leteckými činnostmi. Asociace se navíc díky počtu členů (ten dnes přesahuje 180 000) stala jedním z nejvlivnějších partnerů amerického leteckého úřadu FAA.



Paul Poberezny byl mimo jiné bezesporu také vizionář. S myšlenkou na založení muzea a výukového centra, kde by se mohli zájemci o stavbu letadel seznamovat s potřebnými znalostmi a dovednostmi, přišel poprvé již v roce 1958. Myšlenka na uchování přelomových amatérských konstrukcí i historických letounů byla členy přijata velmi příznivě, ale cesta k dnešní nádherné expozici byla ještě dlouhá. EAA musela nejdříve nabýt na síle. Vhodný okamžik přišel až počátkem osmdesátých let, kdy Paulův syn Tom Poberezny zahájil kampaň za výstavbu současného muzea a sídla EAA. To pak bylo otevřeno v roce 1983.
Muzeum má dnes ve svých sbírkách na 200 historických i moderních letounů, případně jejich přesných replik, počínaje Flyerem bratří Wrightů a konče například raketoplánem SpaceShipOne konstruktéra Burta Rutana. Ve sbírkách muzea je navíc na 20 000 leteckých artefaktů, rozsáhlá sbírka hlasových záznamů rozhovorů s osobnostmi amerického letectví a také část věnovaná životu zakladatele Paula Poberezného a vzniku samotné EAA. Velmi důležitou součástí je rovněž expozice věnovaná dětem, ve které jsou názornými způsoby vysvětlovány například základní principy aerodynamiky a letu.


03_1931 Pitcairn PCA-2 Autogiro

Expozice v centrální budově je rozdělena na několik sekcí, věnovaných například leteckým průkopníkům nebo závodům. Samozřejmě nemůže chybět ani sekce věnovaná nejslavnějším amatérským leteckým konstrukcím, kde najdeme třeba proslulý Pietenpol Air Camper, který stál v třicátých letech u zrodu amatérské stavby letadel ve Spojených státech, Corben Baby Ace nebo P-5 Pober Sport Paula Poberezného z roku 1955. V této sekci nalezneme také celou řadu letadel, jež muzeu EAA věnovali jejich tvůrci. Bratři Klapmeierové například muzeu darovali svou první konstrukci, Cirrus VK-30, Richard VanGrunsven pak dodnes rozšířený RV-3.

Sekci věnované průkopníkům pochopitelně vévodí Lindberghův Ryan NYP Spirit of St. Louis, respektive jeho přesná replika, jedna ze dvou, které členové EAA postavili. Vzácným exponátem je i originální Bugatti 100P, o kousek dále najdeme například vírník Pitcairn PCA-2. Mezi novodobé průkopníky patří jistě i Burt Rutan, jehož konstrukční škola je zde zastoupena například letouny Rutan VariViggen, VariEze a již zmiňovaným SS1. Další letouny méně obvyklé konstrukce reprezentují například Bede BD-5 nebo jeden z prototypů létajícího automobilu Aerocar.
V sekci věnované klasickým historickým letounům najdeme například Curtiss JN-4D Jenny, Fairchild FC-2 W2 (vůbec nejstarší známý zachovaný letoun firmy Fairchild), stroj Aeronca C-2-N Deluxe Scout a řadu dalších, které nějakým významným způsobem ovlivnily americkou leteckou scénu před druhou světovou válkou.
Velmi silně jsou v expozici zastoupeny také akrobatické a závodní letouny. Nejstarším z nich je Church Midwing JC-1 z roku 1928, klasickou dobu amerických pylonových závodů z třicátých let pak reprezentují například Laird „Super Solution“ (replika), originální Chester Special Racer „Jeep“ nebo rovněž originální legendární Wittman D-12 „Bonzo“. To vše doplňují informační panely, letecké artefakty a modely strojů, které se ve skutečné podobě nedochovaly.

Kromě vlastní stálé expozice v hlavní budově muzea však jsou přístupné i další výstavní prostory.

04_North American XP-51

Po většinu roku je možné navštívit k hlavní budově přiléhající „Eagle Hangar“, který hostí expozici věnovanou americkým letcům bojujícím ve druhé světové válce. Mezi exponáty zde najdeme například prototyp později proslaveného Mustangu, letoun XP-51, poslední ze čtyř prototypů postavených v roce 1940 společností North American. V hale spatříme také Lockheed P-38L-5-LO sériového čísla 44-53087, který ještě krátce sloužil za druhé světové války, později byl přestavěn do konfigurace nočního stíhače a posléze létal v Kanadě, přestavěný pro roli mapovacího letounu. V Kanadě sloužil až do roku 1961, kdy jej odkoupila tehdejší americká Confederate Air Force, společnost zabývající se restaurováním a létáním s warbirdy. Nakonec byl Lightning věnován muzeu EAA, kde po rekonstrukci nosí marking letounu amerického stíhacího esa, majora Richarda Bonga. Dalšími exponáty jsou například North American B-25H Mitchell, vzácný North American P-64/NA-50, který bývá někdy nepřesně označován za jednomístnou stíhací variantu letounu AT-6 Texan, nebo dnes neméně vzácný námořní Grumman J2F-6 Duck. V hangáru najdeme i britský de Havilland DH. 98 Mosquito B.35 (TT.35), který je muzeu dlouhodobě zapůjčen ze sbírky Kermita Weekse.
Rozlehlý Eagle Hangar slouží také pro speciální časově omezené expozice a rovněž občas jako hala pro konference a slavnostní bankety. V takovém případě, vždy během každoroční akce AirVenture, jsou velké exponáty přesunuty do dalších hangárů, popřípadě parkují na ploše před muzeem.

05_Exponáty z Eagle Hall bývají během AirVenture vystavené před muzeem

Návštěvu muzea EAA by jistě neměl vynechat nikdo, kdo se v Oshkoshi objeví během každoroční AirVenture, ale zcela jistě stojí i za samostatnou cestu. Patří totiž určitě mezi nekrásnější letecká muzea vůbec. Už proto, že akcentuje především krásu létání, lidskou kreativitu a svobodu, která k létání neodmyslitelně patří.

Text: Michal Beran

michal.beran@flying-revue.cz