Expedice 100 let - 100 letišť skončila. Stálo to za to, shodují se členové páteřní posádky

3.11.2018

Expedice 100 let - 100 letišť    Expedice, pro niž jsme si vytýčili přistát na stovce českých a slovenských letišť, abychom tímto způsobem přispěli k oslavám 100 let česko-slovenského letectví, je u konce. Co přinesla? 

Většinu letů absolvovala posádka ve složení Jiří Pruša a Miloš Dermišek. Právě jejich pohled na celou půlroční misi je tedy nejsměrodatnější.

Epxedice je u konce. Jiří Pruša s Milošem Dermiškem na finální fotografii z domovského příbramského letiště po posledním přistání v rámci této expedice 26. října 2018. Zoom gallery
Epxedice je u konce. Jiří Pruša s Milošem Dermiškem na finální fotografii z domovského příbramského letiště po posledním přistání v rámci této expedice 26. října 2018.

Jak moc byla tahle netypická expedice náročná? Časově, logisticky, náklady, samotným létáním...

Jiří Pruša: Hlavní problém byl, že sto letišť je hodně letišť a když jsme chtěli na každém strávit alespoň chvíli, vše vyfotit a nafilmovat, tak jsme se dostali na průměr 4 letiště na den. To znamená 25 letových dnů. Nakonec bylo o jeden méně, ale s ohledem na to, že většinou jsme museli létat o víkendech, byl to docela tlak, protože to znamenalo každý týden půl víkendu po dobu šesti měsíců. Počet hodin odlétaných na akci 100/100 vychází podle zápisníku asi na 65, z čehož vyplývají i celkem nemalé náklady na celou akci. 

» Průběh expedice jsme jako obvykle zaznamenávali v expedičním speciálu 100 - 100 letišť

Štěstí jsme měli v letošní sezóně s počasím, které vyšlo takřka pro každý plánovaný letový den. Jen let na Slovensko v půlce září jsme museli po příjezdu na letiště kvůli nízké oblačnosti a špatné předpovědi zrušit. Jinak na většině letišť byla organizace návštěvy celkem jednoduchou záležitostí jednoho nebo dvou telefonátů.

Miloš Dermišek: Jen bych doplnil jednu poznámku k těm nákladům. Mohly být ještě o něco vyšší, kdyby na nás na všech letištích chtěli přistávací poplatky, případně poplatky za další služby. S povděkem mohu konstatovat, že naprostá většina letišť brala náš přílet jako společenskou událost a jen na čtyřech letištích ze sta nás zkasírovali.

100_let.jpg

Jak splnila tahle půlroční expedice vaše záměry? Přinesla něco, co jste nečekali? Nebo „jen“ naplnila vaše očekávání?

JP: Moje očekávání předčila – původně jsem myslel, že všude jen přistaneme a odletíme. Setkání s místními letci na každém letišti ale dala akci ještě jeden rozměr, který mi umožnil lépe pochopit, čím aerokluby, letiště a česká a slovenská komunita letců žije. Taky jsem dostal možnost poznat řadu krásných letišť a to je vždycky neočekávané.

MD: Mohu potvrdit. Za mě si hlavně cením bezprostředního a velmi přátelského povídání s místními piloty nebo místními leteckými nadšenci. A bylo jedno, jestli jsme přistáli na české nebo slovenské VPD.

Čeho všeho se podařilo docílit?

JP: Podařilo se nám splnit všechno, co jsme si předsevzali. Jeden z hlavních splněných cílů je určitě ten, že podle toho, co vím, je to poprvé, co jsou téměř všechna česká a slovenská letiště natočená na video a vyfotografovaná ze vzduchu i ze země. Takže se podařilo vytvořit unikátní databázi videí a fotografií. K tomu také dotváříme databázi historických, provozních, klubových a dalších informací o každém letišti. To vše bude na webu FR, který se tak stane jediným centrálním bodem, na kterém se informace, videa, fotografie o každém českém a slovenském letišti najdou.

MD: Ano, vidím to také tak. 

Jaké jsou podle vás hlavní efekty expedice? Pro vás osobně, pro tým FR, pro sportovní letectví.

JP: Vytvoření zmíněných databází, první kroky pro vytvoření centrálního informačního bodu pro všechna česká a slovenská letiště. Našemu týmu FR dala expedice skvělou možnost dostat se do centra dění na jednotlivých letištích, vytvořit si zajímavé kontakty i přátelství a pochopit, čím letecká komunita v obou zemích žije. Samozřejmě jsme si taky dobře zalétali a mně osobně expedice pomohla k dosažení 500 letišť, kde jsem přistál.

MD: Létám nad ČR již desítky let, ale opravdu jsem byl díky této expedici na některých letištích poprvé a jsem za to velmi rád.

Kdybyste měli vypíchnout jeden dva body jakéhokoli charakteru, co vás osobně, třeba i pocitově, nejvíc zasáhlo za ten půlrok, co by to bylo?

JP: Chléb a sůl v Plzni, a na druhém pólu nevstřícnost letiště Bratislava ke vzpomínkovému letu k 95. výročí první letu na trase Praha – Bratislava, kterým jsme akci 100/100 plánovali ukončit.

MD: K tomu, co řekl Jirka, bych ještě dodal, že velmi pozitivně mě překvapil zájem o expedici ze strany slovenských letišť, respektive lidí z těchto letišť. Chtěl bych vypíchnout super atmosféru na letišti Ražňany a Očová, kde nám dokonce natankovali a za boha nechtěli zaplatit. Ještě jednou díky.

Srovnejte svůj pohled na česko-slovenské sportovní letectví před expedicí a po ní. Jak nyní vidíte současnost a budoucnost sportovního letectví u nás?

JP: I když je samozřejmě problém, že na řadě letišť se potýkají s nedostatečným zájmem nových adeptů o létání, tak jsem si nějak víc uvědomil, kolik máme v obou republikách leteckých nadšenců s vysoce profesionálními znalostmi a schopnostmi.

MD: Nemám co dodat.

Jak na naši misi reagovali lidé v aeroklubech a na letištích? Byly reakce více pozitivní, nebo i negativní?

JP: Jak to bývá – někde lépe, někde méně vstřícně. Na mnoha letištích se nám dostalo skvělého přijetí, jinde jsme měli problém najít někoho, komu bychom předali naše dárky – pamětní listy, výcvikové plakáty, časopisy Flying Revue.

MD: Je to prostě všechno o lidech.

Jak byste obecně zhodnotili úroveň českých a slovenských letišť a aeroklubů? 

JP: Myslím, že téměř všude přežívají do určité míry ještě zvyky Svazarmu a asi i Masarykovy letecké ligy. V naprosté většině jsou to pozitivní zvyky – disciplína, zodpovědnost, znalosti atd. Mně osobně také na několika letištích nadchla jejich architektura, která vznikla hlavně v meziválečném období, ale někde i v poválečné době.

MD: Jsem toho názoru, že problémy na Slovensku nebo v Čechách jsou v podstatě totožné a když jsou na letišti ti správní tahouni, problémy se řeší. Někde rychleji, někde prostě pomaleji.

K jakým dalším plánům vás exp. 100/100 přivedla a proč?

JP: Ještě jsme se úplně nedohodli, ale myslím, že příští rok budeme chtít dolétat úplně všechna letiště v ČR/SR a k tomu asi přidáme plochy SLZ. Ty mají někdy nádhernou polohu a nabízejí romantiku leteckého cestování.

MD: Jirka míří na další rekord 1000 letišť, tak ho v tom nenechám.

Jan Dvořák

 logo_fr_transp.jpg

Flying Revue > Zprávy > Všeobecné letectví > Expedice 100 let - 100 letišť skončila. Stálo to za to, shodují se členové páteřní posádky
.

         Máme pro vás »

FR 2/2020: Už máte?

Letecký cestopis pro vás:


První český letecký cestopis » 
Rozhovor s autorem »
Křest knihy »
Objednejte zde 
»

PilotShop.cz:

Konference:

 

Předplatné jako dárek:

Předplatné:

..
12345

Drony a my:


Létejte s vaším dronem bezpečně

Knihy:

..
12345

Aplikace VFR Comm.:


             Kapitola zdarma - vyzkoušejte »

Tracker Trexee


    » Další rozměr létání i pomoc v nouzi
 

Kalendárium:

Dne 06.04.1909 se stalo...
06.04.1909
V Buoy ve Francii vzlétl první letoun zkonstruovaný kompletně Henri Farmanem. Stroj označovaný jako Farman III, nebo někdy též Farman HF1, se stal prvním letounem využívajícím pro příčné řízení křidélek umístěných na odtokové hraně na konci křídla.
zavřít

e-Shop FR:

Živě z dráhy 06/24:

Partneři:

..
12345