Bombardier CRJ100/200

Výrobce letadla:
Bombardier
Typ pohonu:
Proudový tryskový
Primární určení:
Regionální
Počet sedadel:
201-300
Délka letadla:
do 30m
Rozpětí křídel:
20-30m
Dolet:
do 4 000km
První let:
10. 5. 1991
Rozpětí křídel (m):
21,21
Délka letadla (m):
26,77
Počet míst:
50
Dolet (km):
3 713

  Zoom gallery

   Tabulky                                            Další info                                            Víte, že...?  

 


Základní charakteristiky:

Počet motorů Typ pohonu Šířka trupu Primární určení
1PístovýÚzký trupPrivátní
2 TurbovrtulovýStandardní Regionální
3Proudový tryskový ŠirokotrupéPro střední tratě
4JinýDvoupatrovéDálkové
 Základní údaje: 
Výrobce letadla: Bombarider Aerospace
Země: Kanada
Výrobce a typ motorů:2xGeneral Electric CF34-3A1/3B1 o tahu 38,83 až 41,01 kN
Datum prvního letu:10. 5. 1991 
Počet vyrobených letadel:1 101Vyráběn do roku 2014
IATA kód (hlavní, alternativní):CRJCR1, CR2
Rozměry a hmotnosti:
Rozpětí křídel:(m)21,21 
Délka letadla:(m)26,77(původně až do verze A300B4 53,62m)
Výška (na zemi):(m)6,22 
Hmotnost prázdného letounu:(kg)90 900 (typická; může se lišit dle konfigurace, vybavení a stáří) 
Maximální vzletová hmotnost:(kg)24 041 (nejvyšší certifikovaná, pro konkrétní letoun se může lišit)
Provozní vlastnosti:
Maximální počet cestujících: 50Konfigurace s jedinou přepravní třídou a minimem bufetů, toalet apod.
Nejvyšší praktický dolet:(km)3 713Dolet s max. počtem cestujících v nejtěžší verzi
Cestovní rychlost:(km/h)785 
Provozovatelé:
Největší provozovatelé (stav k 30. 6. 2016, v závorce počty letadel CRJ100/200):
SkyWest USA (168), Expressjet (72), Air Wisconsin (70), PSA (35), Jazz Air (20), Rusline (20), Air Nostrum (11), Yamal Airlines (11)
Příklady provozovatelů létajících s tímto typem do/z České nebo Slovenské republiky či okolních zemí:
Brit Air, Belavia, Adria Airways, Rusline, dříve např. Lufthansa CityLine, Malév

  


Další informace:

Víte že...

Víte, že... CRJ100 se stal v roce 1991 průkopníkem celé kategorie Regional Jet, tedy proudových letadel pro krátké tratě? Úspěch této myšlenky byl tak obrovský, že mnozí experti dokonce předpovídali úplný odchod turbovrtulových letadel i z jejich posledního segmentu trhu, tedy právě regionálních linek. Ačkoli v důsledku růstu cen paliva na počátku našeho století skončily nakonec v roli poražených nejmenší regionální jety s kapacitou do 50 míst, základ nové kategorie byl položen a dnes letouny této kategorie dominují segmentu 70-120 míst s ambicí proniknout i výše na úkor nejmenších zástupců třídy střednětraťových letadel.

Bombardier je kanadský koncern, zabývající se původně především strojírenstvím – s jeho výrobky se můžeme setkat na každém kroku, produkuje třeba železniční vagóny, lanovky, lyžařské vleky a řadu dalších, především dopravních prostředků. V roce 1986 vstoupil i do letectví, když koupil společnost Canadair, založenou v roce 1944 primárně za účelem výroby řady typů vojenských letadel pro západní spojence. V roce 1992 pak Bombardier koupil od Boeingu i firmu De Havilland Canada, čímž se pod jednu střechu dostali oba kanadští výrobci velkých letadel a vznikl tak v současnosti čtvrtý nejvýznamnější hráč na trhu dopravních letounů.

Firma Canadair se po válce věnovala především licenční výrobě vojenských i civilních letounů britské či americké konstrukce, tyto letouny však často dále vyvíjela. V dopravním letectví je známý třeba typ CL-44, což je výrazně prodloužený britský turbovrtulový čtyřmotorový letoun Bristol Britannia – jeho výrazně větší přepravní kapacita při provozních nákladech srovnatelných s výchozím typem do jisté míry již v 60. letech minulého století předurčila směr, jakým se později vydali i hlavní výrobci letounů pro provoz nad severním Atlantikem, totiž maximálním „vytěžením“ potenciálu konstrukce letadel stlačit co nejníže náklady na nabízenou sedačku. A za další, z globálního pohledu ještě významnější počin kanadského výrobce lze považovat právě letoun Canadair Regional Jet.

Počátky tohoto typu můžeme vystopovat již v roce 1976, kdy Canadair koupil od amerického výrobce business jetů Lear projekt na obchodní letoun s výrazně prostornějším trupem oproti většině tehdejších strojů této kategorie. Výsledkem byl letoun Canadair CL-600 Challenger pro max. 19 osob (typicky ale samozřejmě méně vlivem salónní konfigurace letadla), zalétaný 8. prosince 1978. Jeden z těchto strojů v pozdější verzi CL-604 se stal počátkem 90. let minulého století po dlouhé době prvním západním letounem tehdejší Letky ministerstva vnitra (dnes součást Armády České republiky) pro přepravu českých státních činitelů.

CRJ 100/200. Foto: Martin NovákZoom gallery
CRJ 100/200. Foto: Martin Novák

A právě relativně prostorný trup tohoto letounu, umožňující instalaci 4 sedadel v řadě s uličkou uprostřed, v níž se na rozdíl od většiny tehdejších business jetů dospělý člověk dokáže postavit, inspiroval kanadské konstruktéry k úvahám prodloužit původní Challenger tak, aby jeho trup pojal více cestujících a letoun tak mohl vstoupit i do segmentu dopravních letadel, kde by měl potenciál konkurovat regionálním vrtulovým letounům díky své výrazně vyšší rychlosti a menšímu hluku v kabině.

Po sérii nerealizovaných vizí nakonec konstruktéři od roku 1987 zahájili práce na prodloužení Challengeru o 5,92m tak, aby pojal až 50 cestujících. V roce 1989 byl projekt oficiálně představen pod názvem Canadair CRJ-100 (jméno Canadair bylo v té době ještě zachováno, ačkoli firma byla již součástí koncernu Bombardier), 10. května 1991 byl zalétán první prototyp a po vcelku hladkém průběhu certifikace byly od roku 1992 zahájeny dodávky sériových letounů zákazníkům, z nichž prvním byla německá Lufthansa. První model CRJ-100 byl záhy modifikován na verzi CRJ-200 s úspornějšími a silnějšími motory, které zároveň umožnili zvyšovat vzletovou hmotnost letounu a tím i zásobu paliva a tedy dolet.

Zoom gallery

Ačkoli letoun vstupoval na trh de facto v době krize letecké přepravy po první válce v Perském zálivu, provázené i nárůstem ceny paliva, zaznamenala myšlenka proudového letounu pro regionální tratě (Regional Jet) obrovský úspěch. Přitom až do poloviny 90. let neměl CRJ-100 v této kategorii na trhu konkurenci, teprve poté byl následován brazilským Embraerem s typem ERJ-145.

Nová konkurence v segmentu do 50 cestujících donutila výrobce turbovrtulových letadel řešit hluk na palubě (vícelisté vrtule nebo dokonce systémy na aktivní potlačení hluku) a do jisté míry i rychlost, přesto jim odborníci ještě na přelomu století předpovídali konec. Růst cen paliva po 11. září 2001 a druhé válce v Perském zálivu však naopak snížil popularitu nejmenších regional jetů, takže dnes se s nimi setkáme spíše v oblastech, kde je vlivem geografických podmínek poptávka po spojích mezi menšími městy na větší vzdálenost (typicky Rusko, ale stále i Spojené státy nebo Kanada). Kategorie Reginal Jet však dále žije – jen se její zástupci zvětšili na kapacitu nejméně 70-80 sedaček, přičemž i průkopnický CRJ-100/200 zde má své „příbuzné“ v podobě pozdějších modifikací CRJ-700/900/1000. Starší CRJ-100/200 jsou také někdy modifikovány pro přepravu zboží.

Název:
Výrobce letadla:
Typ pohonu:
Primární určení:
Počet sedadel:
Délka letadla:
Rozpětí křídel:
Dolet:
 
Flying Revue > Letecká doprava > Letadla > Bombardier CRJ > Bombardier CRJ100/200
Loading...

Bombardier CRJ

Loading...

Bombardier CRJ

.

Kurz VFR zahraniční lety:


Všechny kurzy a exkurze FR zde. 

FR 6/2019 je v prodeji:

Poslechněte si:

Aplikace VFR Comm.:


             Kapitola zdarma - vyzkoušejte »

PilotShop.cz:

..
12345

Tracker Trexee


    » Další rozměr létání i pomoc v nouzi
 

Soutěž:

Exkurze CSAT:

Kalendárium:

Dne 18.11.1923 se stalo...
18.11.1923
Došlo k první havárii během doplňování paliva za letu. Nad základnou Kelly Field se tankovací hadice zapletla do pravých křídel propojených letounů DH-4B, následkem čehož se jeden z letounů zřítil.
zavřít

Staňte se pilotem:

e-Shop FR:

Živě z dráhy 06/24:

Předplatné:

..
12345

Knihy:

..
12345

Partneři:

..
12345