Chraňme si svůj sluch

Každý pilot ví, kolik faktorů má vliv na pozitivní výsledek letu. Jedním z těch významných je sluchem vnímaný zvuk. A právě o vlivu hluku na člověka – pilota – a zejména o jeho eliminaci se dočtete v následujících řádcích.

Víme, že konečná fáze letu je kritická, protože se zde potkávají vysoké nároky na přiblížení a přistání spolu s vysokým stupněm únavy, zejména u delších letů. K pohodlí letu, resp. nízkému zatížení pilotů za letu a s tím související únavou, přispívá mimo jiné sluchem vnímaný zvuk. Zvuk o nepravidelné frekvenci se nazývá hluk, je definován jako nepříjemný, vyrušující nebo jinak nežádoucí zvuk. Díky dnešní elektronice a hlavně novým digitálním adaptivním technologiím je možné velice lehce nepříjemný hluk na palubě letadla v podstatě úplně eliminovat a díky možnosti připojení MP3 přehrávačů dokonce zpříjemnit.

Krátce k teorii zvuku a hluku

Zvuk je definován jako kmitavý pohyb molekul v médiu, vyvolávající sluchový vjem. Má vlnový charakter, přičemž slyšitelné spektrum sahá od 16Hz po 20kHz. Naše ucho je nejcitlivější na zvuky v intervalu 700Hz až 6kHz. Zvuky o nízkém nebo naopak vysokém kmitočtu vnímáme méně. Hluk definujeme jako zvuky, které jsou pro člověka nežádoucí, nepříjemné, rušivé nebo i škodlivé. Má především zdravotní a psychické důsledky. Hladina hluku se měří v dB a jeho škála je 0–140 dB. Hluk v letadlech je nestacionární, mění se v intenzitě i složení. Jeho zdroji jsou pohonná jednotka, aerodynamické proudění kolem letadla, rádiová korespondence, klimatizace a případně supersonický třesk. Člověk je vůči působení hluku relativně odolný, ale hranice tolerance je v letectví běžně překračována. Vysoká hluková zátěž přímo ovlivňuje činnost srdce, oběhového a nervového systému atd. Způsobuje útlum centrálního nervového systému, poruchy paměti, bolesti hlavy a v konečném důsledku již zmiňovanou únavu. Poškodit ucho už může hluk kolem 80dB, čemuž se blíží intenzita hlasitého hovoru. Z toho je jasně vidět, že nás zatěžuje většina zvuků každodenního života.

Mýty o hluku

• Co neslyším, to mi neublíží
• Pokud si na hluk lze zvyknout, nemůže na něm být nic špatného
• Jedině hlasitý zvuk může být hlukem

Účinky hluku

• poškození sluchu
• ztížení komunikace
• rušení spánku
• poruchy duševního zdraví
• snížení pracovního výkonu
• změny sociálního chování a emocionálních reakcí

Metody snižování hluku

Způsoby používané při boji s hlukem je možné rozdělit na tři základní druhy: Pomůcky, které se zasouvají do zvukovodu, použitelné do 100 dB(A), nepoužitelné však v oblasti letectví. Pomůcky chránící celé vnější ucho do 100 až 120 dB(A), jinak nazývané sluchátka nebo náhlavní soupravy, a nakonec pomůcky chránící celou lebku, vhodné pro hladiny nad 120 dB(A), kam můžeme zařadit v oblasti letectví například helmy používané u vrtulníků. Volba ochranné pomůcky je závislá na frekvenčním složení hluku a na povaze práce. V zásadě platí, že tyto osobní pomůcky jsou málo účinné v oblasti nízkých kmitočtů.