Retro: Tupolev Tu-104

21.12.2014

V prestižním souboji ideologií dal Tupolevův Tu-104 ruskému Aeroflotu možnost vyrovnat se se Západem a na určitou dobu jej pak i předstihnout. Československé aerolinie pak získaly poctu být prvním a jediným zahraničním dopravcem, který tento typ zařadil na své linky.

Nástup proudových motorů v druhé polovině světového válečného konfliktu a jejich prudký rozvoj v poválečných letech postavil letecké konstruktéry na celém světě před otázku, jak nových pohonných jednotek co nejlépe využít i v civilním dopravním letectví, kde jejich aplikace nabízela řadu zajímavých možností a zvýšení přepravních výkonů. Je příznačné, že konstrukční kanceláře na západě i východě k tomuto problému přistoupily charakteristicky po svém.

Zatímco kanadský Avro C-102 Jetliner, britský De Havilland Comet i francouzský Sud Aviation Caravelle představovaly čistě civilní projekty, Tupolevova konstrukční kancelář se pro realizaci prvního ruského proudového dopravního stroje rozhodla využít konstrukčních celků úspěšného bombardovacího stroje Tu-16, který poprvé vzlétl v roce 1952. Šlo bezpochyby jednak o řešení dané snahou dohonit ztrátu ve vývoji proudových dopravních letounů, jednak o chytré uplatnění úspěšných řešení připravených pro vojenská letadla, jejichž vývoj měl v období počátku studené války jednoznačně přednost. Koneckonců obdobný způsob využil i americký Boeing, který u svého modelu 367–80 (ideového prototypu letounů B 707 a KC-135) bohatě využil zkušeností získaných při vývoji bombardéru B-47 Stratojet, i když ne tak přímo jako Tupolevova kancelář.

Na novém Tu-104 našlo uplatnění šípové křídlo včetně motorů a jejich gondol, podvozku a rovněž šípové ocasní plochy. Převzata byla i pilotní kabina a většina systémů letounu, ponechán byl i dvouvrchlíkový brzdicí padák, který pomáhal zkrátit dojezd při přistání. Na rozdíl od středoplošného Tu-16 se v případě Tu-104 jednalo o letoun dolnokřídlé koncepce, navíc samozřejmě s trupem výrazně většího průměru.

Prototyp Tu-104 se vznesl do vzduchu 17. června 1955 a stal se tak čtvrtým proudovým letadlem na světě, které vzlétlo, nepočítáme-li samozřejmě Boeing Model 367–80. Aeroflot nasadil letoun do pravidelného komerčního provozu 15. září 1956, Československé aerolinie, jež se staly jediným zahraničním uživatelem, pak 8. prosince 1957. Přestože byly britské Comety nasazeny na linky dříve, jejich technické problémy způsobily, že v období let 1956 až 1958 byl Tu-104 jediným proudovým dopravním strojem v komerčním provozu.

.
 

Letecká angličtina:


            » Vše o VFR Communication »

CIDNA 2019: Už brzy!

FR 3/2019:

Novinka: Trexee


    » Další rozměr létání i pomoc v nouzi

Exkurze s FR:

Databáze letišť 2019:


» Klasická dtb  » Kompl. dtb  » EN edition

Učebnice pilota 2019:

Aplikace VFR Comm.:


           Kapitola zdarma - test it! »

e-Shop FR:

Živě z dráhy 06/24:

Kalendárium:

Dne 19.06.2002 se stalo...
19.06.2002
Steve Fossett odstartoval v balónu Spirit of Freedom ke svému úspěšnému pokusu o sólo oblet světa v balónu. Trasu dlouhou více než 33 000 kilometrů uletěl za 13 dnů, osm hodin a 33 minut.
zavřít

Představujeme:


                 » Letiště Plasy (LKPS) 

Předplatné:

..
12345

Knihy FR:

..
123

Inzerce: 

..
12345

Letecká videa FR:

Legendy čs. letectví:

Práce v letectví:

Inzerce

Reklama

Naši partneři:

..
12345