Letecký ráj v Sinsheimu láká na Concorde, ale pravé poklady ukrývá uvnitř

15.4.2016

V hale vás uvítá současník Blériotu Jana Kašpara, Hübner-Eindecker z roku 1912. Možná nejkrásnější kousek muzea. V hale vás uvítá současník Blériotu Jana Kašpara, Hübner-Eindecker z roku 1912. Možná nejkrásnější kousek muzea.
V hale vás uvítá současník Blériotu Jana Kašpara, Hübner-Eindecker z roku 1912. Možná nejkrásnější kousek muzea.
Takhle vypadá areál muzea v Sinsheimu po příchodu od parkoviště.Takhle vypadá areál muzea v Sinsheimu po příchodu od parkoviště.
Takhle vypadá areál muzea v Sinsheimu po příchodu od parkoviště.
Hlavní tahák muzea - dva legendární nadzvukové stroje Concorde a Tu-144. Hlavní tahák muzea - dva legendární nadzvukové stroje Concorde a Tu-144.
Hlavní tahák muzea - dva legendární nadzvukové stroje Concorde a Tu-144.
Býk se už v ohradě vzpíná, můžete si zanotovat s Waldemarem Matuškou, když projdete bránou areálu. Přítomnost tura v leteckém muzeu je poněkud nejasná, nicméně za ním se k nebi rovněž vzpíná ruská stíhačka Suchoj Su-22.Býk se už v ohradě vzpíná, můžete si zanotovat s Waldemarem Matuškou, když projdete bránou areálu. Přítomnost tura v leteckém muzeu je poněkud nejasná, nicméně za ním se k nebi rovněž vzpíná ruská stíhačka Suchoj Su-22.
Býk se už v ohradě vzpíná, můžete si zanotovat s Waldemarem Matuškou, když projdete bránou areálu. Přítomnost tura v leteckém muzeu je poněkud nejasná, nicméně za ním se k nebi rovněž vzpíná ruská stíhačka Suchoj Su-22.
Uvítací řeč vede také Canadair CL-215 na střeše haly 1. Uvítací řeč vede také Canadair CL-215 na střeše haly 1.
Uvítací řeč vede také Canadair CL-215 na střeše haly 1.
Když se posléze vyšplháte až ke Canadairu, naskytne se vám asi nejzajímavější pohled na obě nadzvukové hvězdy muzea. Zde Tu-144
Když se posléze vyšplháte až ke Canadairu, naskytne se vám asi nejzajímavější pohled na obě nadzvukové hvězdy muzea. Zde Tu-144
Druhé části venkovního areálu za Su-22 vévodí Iljušin Il-18 v barvách Československých aerolinií.
Druhé části venkovního areálu za Su-22 vévodí Iljušin Il-18 v barvách Československých aerolinií.
Jumbo v Sinsheimu nemají, to musíte do 30km vzdáleného Speyeru, nicméně pocit pilota tohohle kolosu tu můžete zažít, když vystoupáte na střechu muzea, kde kotví uřízlá pilotní kabina. Velikost B747 si můžete představit snadno. V tomhle jeho kousíčku můžete pohodlně stát a nad hlavou vám ještě pořád zbývá dost místa. Když je kabina zasazená v letadle, tvoří přitom jen vršek přídě.
Jumbo v Sinsheimu nemají, to musíte do 30km vzdáleného Speyeru, nicméně pocit pilota tohohle kolosu tu můžete zažít, když vystoupáte na střechu muzea, kde kotví uřízlá pilotní kabina. Velikost B747 si můžete představit snadno. V tomhle jeho kousíčku můžete pohodlně stát a nad hlavou vám ještě pořád zbývá dost místa. Když je kabina zasazená v letadle, tvoří přitom jen vršek přídě.
Uvnitř pilotní kabiny B747. Plný tah a letíme!
Uvnitř pilotní kabiny B747. Plný tah a letíme!
Srdce českého fanouška letadel potěší L-39 Albatros. Bez uzardění se dá říci, že zaujímá jednu z nejprestižnějších pozic v muzeu. "Nalétává" na návštěvníky z prostoru mezi Concordem a Tupolevem hned nad vstupem do hlavní muzejní restaurace.
Srdce českého fanouška letadel potěší L-39 Albatros. Bez uzardění se dá říci, že zaujímá jednu z nejprestižnějších pozic v muzeu. "Nalétává" na návštěvníky z prostoru mezi Concordem a Tupolevem hned nad vstupem do hlavní muzejní restaurace.
Elegance, krása. Příď Albatrosu proti zamračenému nebi.
Elegance, krása. Příď Albatrosu proti zamračenému nebi.
U Iljušinu to s elegancí už není tak horké, na ploše před vstupní halou je ale k nepřehlédnutí. Slouží tu jako skluzavka pro děti.
U Iljušinu to s elegancí už není tak horké, na ploše před vstupní halou je ale k nepřehlédnutí. Slouží tu jako skluzavka pro děti.
Sepětí. OK a Museum Sinsheim.
Sepětí. OK a Museum Sinsheim.
Vstupní hala při pohledu shora. Muzeum nabízí poměrně dost úhlů pohledu na vystavenou techniku.
Vstupní hala při pohledu shora. Muzeum nabízí poměrně dost úhlů pohledu na vystavenou techniku.
Česká stopa je v muzeu docela znatelná. Tady se u stropu haly 1 vznáší kunovický Blaník L-13. Kunovičtí by měli radost. Do jejich muzea ovšem letos přibude kousek podstatně větší: TU-154, tzv. "naganský expres".  Píšeme o něm zde: http://www.flying-revue.cz/tu-154-do-kunovic
Česká stopa je v muzeu docela znatelná. Tady se u stropu haly 1 vznáší kunovický Blaník L-13. Kunovičtí by měli radost. Do jejich muzea ovšem letos přibude kousek podstatně větší: TU-154, tzv. "naganský expres". Píšeme o něm zde: http://www.flying-revue.cz/tu-154-do-kunovic
Kdo by neznal Čmeláka, čili Zlín Z-37. V Sinsheimu už pole nepráškuje, doplňuje tu ale českou, resp. v tomto případě moravskou stopu.
Kdo by neznal Čmeláka, čili Zlín Z-37. V Sinsheimu už pole nepráškuje, doplňuje tu ale českou, resp. v tomto případě moravskou stopu.
Válečná zóna
Válečná zóna
Bombardér Junkers Ju-88
Bombardér Junkers Ju-88
Střílna Junkerse Ju-88
Střílna Junkerse Ju-88
Ruský, či spíše sovětský Mig-15
Ruský, či spíše sovětský Mig-15
Štuka sestřelená v roce 1943 nedaleko Saint Tropez
Štuka sestřelená v roce 1943 nedaleko Saint Tropez
Štuka ještě jednou. Zřítila se do moře, odtud ji museli vylovit.
Štuka ještě jednou. Zřítila se do moře, odtud ji museli vylovit.
Celkový pohled na "bojiště". Co se tu asi děje v noci. Film Noc v muzeu, vzpomínáte?
Celkový pohled na "bojiště". Co se tu asi děje v noci. Film Noc v muzeu, vzpomínáte?
Ani letadlo, ani auto, ani raketa. Od každého něco. Famózní doutník Blue Flame překonal v roce 1970 na solné pláni v Utahu hranici 1000 km/h. Naměřili mu 1001,67 km/h. V Sinsheimu si kromě stroje samého můžete prohlédnout video z rekordu.
Ani letadlo, ani auto, ani raketa. Od každého něco. Famózní doutník Blue Flame překonal v roce 1970 na solné pláni v Utahu hranici 1000 km/h. Naměřili mu 1001,67 km/h. V Sinsheimu si kromě stroje samého můžete prohlédnout video z rekordu.
Ještě jednou Modrý plamen
Ještě jednou Modrý plamen
Nejvyšší čas se vydat na čerstvý vzduch. Poobědváte v celkem slušné samoobslužné restauraci a zde v kavárně "U vrtule" si můžete dát navrch laté nebo čaj a něco sladkého. Pak už hurá na střechu haly 2.
Nejvyšší čas se vydat na čerstvý vzduch. Poobědváte v celkem slušné samoobslužné restauraci a zde v kavárně "U vrtule" si můžete dát navrch laté nebo čaj a něco sladkého. Pak už hurá na střechu haly 2.
Na střeše haly 2 Junkers Ju-52.
Na střeše haly 2 Junkers Ju-52.
Detail dveří a levoboku.
Detail dveří a levoboku.
Ju-52 zevnitř.
Ju-52 zevnitř.
A ještě pilotní kabina.
A ještě pilotní kabina.
Ráj modelářů. To samé, co vidíte na obrázku, se táhne i na druhou stranu. Desítky modelů za sklem se skromně kročí na ochozu válečné zóny, ale kdyby se měla zvážit práce do nich vložená, možná by ji ochoz neunesl.
Ráj modelářů. To samé, co vidíte na obrázku, se táhne i na druhou stranu. Desítky modelů za sklem se skromně kročí na ochozu válečné zóny, ale kdyby se měla zvážit práce do nich vložená, možná by ji ochoz neunesl.
Tenhle model A380 v barvách Lufthansy si doma asi neslepíte. Ale jestli máte chuť oželet bratru pět a půl tisíce korun, můžete si ho domů odvézt z muzejní prodejny suvenýrů.
Tenhle model A380 v barvách Lufthansy si doma asi neslepíte. Ale jestli máte chuť oželet bratru pět a půl tisíce korun, můžete si ho domů odvézt z muzejní prodejny suvenýrů.
Na délku vůbec největší letadlo světa. Ukrajinský Antonov 225 Mrija, který přiletí 10. května do Prahy, tady v provedení s raketoplánem Buran na zádech. Oba vyrobeni jen v jednom exempláři - na rozdíl od raketoplánu Mrija ale stále létá.
Na délku vůbec největší letadlo světa. Ukrajinský Antonov 225 Mrija, který přiletí 10. května do Prahy, tady v provedení s raketoplánem Buran na zádech. Oba vyrobeni jen v jednom exempláři - na rozdíl od raketoplánu Mrija ale stále létá.
A380 v barvách Lufthansy.
Zpátky na vzduch. Britsko-francouzský nadzvukový dopravní letoun Concorde. Imatrikulace F-BVFB, poslední let 2003.
Na palubu musíte vystoupat po točitém schodišti.
Povinná fotka přes křídlo před vstupem do letadla.
Sání motorů Concorde
Na palubě. Modrý kobereček, sedačky ukryty za plexisklem. Při pohledu zdola to člověka nenapadne, ale při chůzi trupem směrem k pilotní kabině se docela nadřete. Nos letadla zdvižený vzhůru k nebi vás přinutí překonat na šedesáti metrech délky převýšení několik metrů.
Tady možná seděl při svých cestách do New Yorku zpěvák Sting. On i další majetní Britové Concorde využívali často.
Toaleta v Concordu.
Okénka jsou miniaturní, sotva na dlaň.
Pilotní kabina Concorde.
Do letadla se nastupuje zadními dveřmi v nejužší části trupu.
Concorde a svislá ocasní plocha TU-144
Concorde průhledem přes schodiště vedoucím do Tupoleva.
Polibek hvězd
Křídla orla. Tu-144
Motory Tupoleva
I u Tu-144 je třeba udělat fotku přes křídlo směrem vpřed. Pan Tau by záviděl.
Detail trupu TU-144
Sovětský, poněkud tvrdý komfort. Rusové tu museli odsedět 3 620 km mezi Moskvou a Alma-Atou. Au.
Interiér Tupolevu
Azbuka jako důkaz. Tu-144
Pilotní kabinu Tupolevu ukrývá zábrana.
Pilotní kabina ruského supersonicu.
Plánek muzea Technického muzea Sinsheim
Plánek muzea Technického muzea Sinsheim
Praha - Sinsheim
Praha - Sinsheim

Byl to náročný den. Přes pět hodin v autobuse skoro až na francouzsko-německou hranici, poctivá 8,5 hodinová směna na místě a znovu pět a půl hodiny směr Praha. Ale stálo to za to. Vítejte v leteckém muzeu v jihozápadoněmeckém městě Sinsheim.

Pohled do areálu muzea směrem na hlavní hvězdy muzea - nadzvukový Concorde a Tupolev Tu-144
Pohled do areálu muzea směrem na hlavní hvězdy muzea - nadzvukový Concorde a Tupolev Tu-144
Přísně vzato, muzeum není letecké, ale technické, leč letadla tu hrají prim. Ať už jsou to největší taháky muzea, legendární supersonicy Concorde a Tu-144 na střeše haly 2, nebo desítky letadel všeho druhu uvnitř výstavních hal. 

Zmínění útlonosí dravci na střeše přitahují obdivné pohledy jako magnet, ale na druhou stranu, když si vystojíte frontu, aby vás turniket pustil na palubu, moc k vidění toho není.

Řady sedadel zakrývá plexisklo, pilotní kabina je k vidění také jen přes plexisklovou zábranu. I tak je ale patrný rozdíl v evropské a sovětské reálně socialistické představě o luxusu na palubě. Ruský letoun má sedačky jak vystřižené z Karosy 70. let, ten britsko-francouzský je vybaven o poznání luxusněji, byť ani on zdaleka nedosahuje dnes běžného standardu.

Technické muzem Sinsheim

Otevřeno denně po celý rok 9-18, víkendy a svátky 9-19
Vstupné 14€/os., 5-14 let 12,50€/os., 0-5 let zdarma
Web: www.sinsheim.technik-museum.de
Sinsheim leží na jihozápadě Německa 100 km severně od Stutgartu, 100km od francouzských hranic. Má 34 tisíc obyvatel.
Praha - Sinsheim 465 km, směr Rozvadov-Norimberk-Sinsheim
Pokud nechcete jet autem, zájezdy sem pořádá například plzeňská cestovka Intertrans.

Nezdá se to, ale Tupolev je o tři metry delší než Concorde - měří 65,7 metru, rozpětí má 28,9 metru. Vystoupat dovedl do 19 km, doletěl až do vzdálenosti 8 204 km rychlostí až 2 500 km/h. Hovoříme však o maximálních hodnotách, které v praxi nebyly běžně dosahovány. Cestující si ho na trase mezi Moskvou a Alma Atou užili jen ve druhé polovině sedmesátých let. Jeho provoz byl velmi drahý, navíc v roce 1978 musel při zalétávání nouzově přistát letoun s imatrikulací CCCP 77111 (po požáru byl následně sešrotován). Lety s cestujícími byly pozastaveny a už nebyly obnoveny. 

Concorde je dlouhý 62,6 metru, rozpětí je 25,6 metru a ve výšce 18 km mohl letět rychlostí až 2 200km/h. Poprvé vzlétl 2. března 1969, ruský stroj o dva měsíce měsíce dříve - na Silvestra 1968. V Sinsheimu mají TU-144D s imatrikulací CCCP 77112, jeho francouzský souputník na střeše muzea má imatrikulaci F-BVFB. Naposledy vezl cestující v roce 2003. 

Jestli máte raději než nadzvukový Concorde nebo Tupolev leteckou dopravní ikonu, americký Boeing B-747, můžete ze Sinsheimu zajet ještě do 30 km vzdáleného Speyeru, kde je další technické muzeum - s perlou právě v podobě obřího jumba. 

Návštěvníky vítá i český letoun L-39 Albatros.
Návštěvníky vítá i český letoun L-39 Albatros.

Dopravu supersoniců do sinheimského muzea provázela v Německu velká mediální show, v muzeu můžete vidět i video z přepravy. V Česku podobný kousek letos chystají muzejníci z Kunovic, když chtějí převézt z pražského kbelského letiště slavný naganský epxres  TU-154, který přivezl naše hokejisty se zlatými naganskými olympijskými medailemi. O akci s názvem Velký přelet pravidelně informujeme, naposledy zde

Mnohem zajímavější obsah než na střeše skrývají muzejní haly uvnitř. U vstupu na vás dýchne historie kašparovsko-blériotovská, i když v podání německých strojů. Nad pokladnami visí snad nejkrásnější exponát muzea, Hübner-Eindecker z roku 1912. Za turnikety pak stojí i visí desítky dalších strojů nejrůznější doby vzniku i účelu. České duši udělá radost Blaník L-13, Zlín Z-37 Čmelák a hlavně na velice prestižním místě mezi Concordem a Tu-144 umístěný L-39 Albatros. Ten je samozřejmě ještě venku. Tady lze spatřit českou stopu ještě v podobě Iljušinu Il-18 OK-PAI v barvách ČSA, který zde slouží především dětem - vedou z něj hned dva několik metrů dlouhé tobogány.   

Airbus A380 v prodejně suvenýrů.
Airbus A380 v prodejně suvenýrů.

Zejména hala 1, v níž můžete navštívit také IMAX 3D kino (žel, filmy o letadlech tu neuvidíte, jen sice obrazově krásné, leč na vkus autora až příliš ekologicky vemlouvavé filmy o přírodě), je letadly doslova nabitá k prasknutí. Skutečná letadla pak ještě doplňuje nespočetné množství modelů, a to jak ve výstavní hale, tak v obchodě se suvenýry.

Ze známého sloganu Ceny mírné, obsluha rychlá platí v obchodě se suvenýry pravda jen ta druhá část, ale modely letadel tu mají k mání nádherné. I relativně malé slepovací modely přijdou bratru na 30 eur, nemluvě o půlmetrovém Airbusu A380; ten se k vám přestěhuje jen v případě, že na pokladně odevzdáte tři stovky. V eurech, samozřejmě.

Pár roztomilých leteckých "ptákovin" typu propiska, hrnek nebo čepice se ale v muzejním obchodě koupit za rozumnou cenu dá, a když ne, tak i samotná prohlídka zboží na regálech je docela zajímavá. Zmíněné velké modely A380 nebo B 747 v barvách různých dopravců vypadají opravdu nádherně a velkolepě.

Válečná zóna. Asi nejdokonalejší sekce muzea
Válečná zóna. Asi nejdokonalejší sekce muzea
Podle subjektivního pohledu autora článku je asi nejpropracovanější částí muzea válečná zóna. Docela dobře by se tu dala natočit evropská varianta hollywoodské Noci v muzeu. Stačilo by málo a ocitnete se na skutečném bojišti. Zrezivělé trosky německé štuky Junkers Ju-87, která se v roce 1943 zřítila do Středozemního moře poblíž Saint Tropéz, ruské, americké i německé tanky shora nalétávané dvacetimetrovým bombardérem Junkers JU-88 tvoří docela dramatickou kulisu a stačí ne moc velká představivost, aby kolem začaly hučet motory, svištět kulky a vybuchovat granáty.

Kouzlo muzea pak dopřává strojům z bojišť druhé světové války možnost se tu potkat s letadly z let budoucích, ať už je to De Havilland Dove z roku 1960, nebo o deset let mladší, nám dobře známý ruský Mig-15.

V muzeu nejsou jen letadla, i když ta nás zajímala nejvíc. Najdete tu i unikátní sbírku vozů Formule 1 nebo historické lokomotivy. Tento pohled do muzea nabízí čtenář Flying Revue Ladislav Jahoda.

Zkrátka, jestli máte rádi letadla a nevadí vám pár set kilometrů strávených na sedadle autobusu nebo auta ráno tam a večer zpátky, cesty do Sinsheimu nebo Speyeru litovat nebudete. 

Text a foto: Jan Dvořák

logo_fr_pod_clanky_sede.jpg

Flying Revue > Aktuality > Historie > Letecký ráj v Sinsheimu láká na Concorde, ale pravé poklady ukrývá uvnitř
Loading...

Čtěte v rubrice dále

Stránkování

 
Loading...

Čtěte v rubrice dále

Stránkování

 
.

CIDNA 2019: 1. etapa


      » Máme za sebou první etapu ».

Časopis FR 5/2019

 

Soutěž:

Novinka:

Kalendárium:

Dne 16.09.2013 se stalo...
16.09.2013
Na letišti Montréal-Mirabel v provincii Quebec byl uskutečněn první let provedl prototypu dopravního letounu Bombardier Cseries (C-FBCS).
zavřít

Aplikace VFR Comm.:


             Kapitola zdarma - vyzkoušejte »

Novinka: Trexee


    » Další rozměr létání i pomoc v nouzi

Učebnice pilota 2019:

e-Shop FR:

Živě z dráhy 06/24:

Předplatné:

..
12345