Bombardier CSeries

21.12.2014

Sedmého března předvedl Bombardier světu prototyp dopravního stroje řady CSeries, od kterého si výrobce i jeho zákazníci slibují mnohé. Co vlastně tento projekt nabízí?

Společnost Bombardier není na trhu dopravních letounů žádným nováčkem. Tentokráte však míří mimořádně vysoko, neboť moderní stroje řady CSeries s pokročilou konstrukcí kombinující lehké kovy s kompozity slibují velmi nízkou spotřebu paliva, avioniku a vybavení kabiny cestujících na úrovni přelomového Dreamlineru. Za posledních deset let se rovněž jedná o jeden z mála zcela nových projektů letounu pro krátké a střední tratě, který by se jednoho dne mohl stát vážným konkurentem Boeingů 737 a Airbusů A320.

Vývoj

Něco podobného se ostatně Bombardieru podařilo už dříve, když zhruba před dvaceti lety uvedl na trh svou řadu CRJ 100/200, první skutečně moderní proudové letouny pro regionální tratě s kapacitou padesáti pasažérů. Pro výrobce i pro provozovatele se tyto letouny staly nepopiratelným úspěchem, který ukončily problémy letecké dopravy na počátku nového tisíciletí s eskalujícími cenami paliv a kolapsem dopravy po 11. září 2001.

Když v červnu roku 2004 oznámil Bombardier zahájení vývoje strojů řady CSeries, nestalo se tak z ničeho nic. Již dříve společnost testovala vody v segmentu letadel s kapacitou sta pasažérů, koketovala s odkoupením společnosti Fokker, aby se dostala k projektu Fokker 100, později její vývojáři zahájili studii pod označení BRJX, neboli Bombardier Regional Jet eXpansion. Přestože byl tento projekt ukončen, základní koncepci využili kanadští vývojáři pro nový projekt CSeries. Tím chtěl Bombarier konkurovat brazilským Embraerům E-170 a především E-195 a v prodloužené verzi CS300 pro 130 pasažérů pak poprvé za svého trvání i velké dvojce, Airbusu a Boeingu. V době zahájení projektu plánoval Bombardier zahájení sériové výroby a dodávky v roce 2013. Jak nyní víme, projekt, ostatně jako téměř všechny projekty konkurenční, nabral jisté zpoždění.

Klíčem k odstartování projektu se stalo zabezpečení potřebných financí. V tomto případě Bombardier dokázal přesvědčit jak kanadskou, tak britskou vládu, které v počátečním stadiu vývoje přislíbily podpořit projekt částkami 350, respektive 300 miliónů dolarů. Výrobní závod China Aviation Industry Corporation (AVIC) v Šenjangu měl vyrábět trupy, další větší konstrukční celky měly vznikat v severoirském Belfastu a konečnou montáž si vzal na starost mateřský závod v kanadském Quebecu.

.
 

Letecká angličtina:


            » Vše o VFR Communication »

CIDNA 2019: Už brzy!

FR 3/2019:

Novinka: Trexee


    » Další rozměr létání i pomoc v nouzi

Exkurze s FR:

Databáze letišť 2019:


» Klasická dtb  » Kompl. dtb  » EN edition

Učebnice pilota 2019:

Aplikace VFR Comm.:


           Kapitola zdarma - test it! »

e-Shop FR:

Živě z dráhy 06/24:

Kalendárium:

Dne 19.06.2002 se stalo...
19.06.2002
Steve Fossett odstartoval v balónu Spirit of Freedom ke svému úspěšnému pokusu o sólo oblet světa v balónu. Trasu dlouhou více než 33 000 kilometrů uletěl za 13 dnů, osm hodin a 33 minut.
zavřít

Představujeme:


                 » Letiště Plasy (LKPS) 

Předplatné:

..
12345

Knihy FR:

..
123

Inzerce: 

..
12345

Letecká videa FR:

Legendy čs. letectví:

Práce v letectví:

Inzerce

Reklama

Naši partneři:

..
12345