Tabulky Další info Víte, že...?
Počet motorů | Typ pohonu | Šířka trupu | Primární určení |
1 | Pístový | Úzký trup | Privátní |
2 | Turbovrtulový | Standardní | Regionální |
3 | Proudový tryskový | Širokotrupé | Pro střední tratě |
4 | Jiný | Dvoupatrové | Dálkové |
Výrobce letadla: | ATR | |
Země: | Francie/Itálie, konečná montáž v Toulouse (Francie) | |
Výrobce a typ motorů: | 2x | Pratt&Whitney Canada PW124B/127/127F/127M o výkonu 1800 až 2050 kW |
Datum prvního letu: | 27.10.1988 | |
Počet vyrobených letadel: | 838 | Stav k 30.3.2016, dosud vyráběna |
IATA kód (hlavní, alternativní): | AT7 | ATR |
Rozpětí křídel: | (m) | 27,05 | |
Délka letadla: | (m) | 27,17 | |
Výška (na zemi): | (m) | 7,65 | |
Hmotnost prázdného letounu: | (kg) | 13 010 | |
Maximální vzletová hmotnost: | (kg) | 22 800 |
Maximální počet cestujících: | 78 | Typicky 66-70 dle velikosti bufetů a vnitřního uspořádání | |
Nejvyšší praktický dolet: | (km) | 1 528 | |
Cestovní rychlost: | (km/h) | 509 | (starší verze až do ATR-42-320 494 km/h) |
Největší provozovatelé (stav k 30.3.2016, v závorce počty letadel všech verzí ATR-72): |
Wings Air (49), Azul Linhas Aereas (46), Mount Cook Airlines (22), Firefly (19), Utair (15), Air Algerie (15), FedEx (15) |
Příklady provozovatelů létajících s tímto typem do/z České nebo Slovenské republiky či okolních zemí: |
ČSA, Air Serbia, TAROM, FedEx, SAS, Nordic Regional (Finsko), dříve např. Danube Wings, Eurowings, Finnair |
Další informace:
ATR-72 vznikla zvětšením letounu ATR-42, který je prvním modelem konsorcia ATR tvořeného francouzskou firmou Aerospatiale a italskou Alenia. Stejně jako u ATR-42 má označení 72 vyjadřovat předpokládanou typickou kapacitu letounu, i když na rozdíl od typicky 46-50 místně ATR-42 má v ATR-72 většina dopravců sedaček naopak méně, zpravidla 66-70.
Oproti ATR-42 došlo k prodloužení trupu o 4,5 metru, což si vyžádalo i prodloužení rozpětí křídel téměř o 2,5 metru a samozřejmě montáž výkonnějších motorů. Stejně jako u ATR-42 zůstalo zachováno nastupování do letadla zadními dveřmi, zatímco vpředu jsou vrata zavazadlového prostoru nacházejícího se mezi kabinou cestujících a kokpitem pilotů s průchozí uličkou uprostřed (druhý zavazadlový prostor se nachází v zádi trupu za kabinou cestujících). Z toho vyplývá, že k nástupu do "átéerky" zpravidla není možné využít nástupní mosty přímo z letištního terminálu, s výjimkou letounů vyrobených pro společnost Finnair, které jsou vybaveny předními dveřmi instalovanými na úkor části kapacity zavazadlového prostoru. Dalším důsledkem je i umístění obchodní třídy (je-li nabízena) u "ATRky" netradičně vzadu kvůli přednostnímu nástupu a výstupu lépe platící klientely. Na rozdíl od ATR-42 musí být záď trupu delší ATR-72 během nástupu či výstupu cestujících vždy podepřena výsuvnou tyčí, aby se zabránilo "sednutí letounu na zadek" vlivem okamžitého převážení při dočasném nahromadění osob v zadní části kabiny.
ATR-72-212A dnes již neexistující společnosti BH Airlines z Bosny a Herzegoviny.
První sériové verze ATR-72-101/102 a -201 až -212 odpovídaly prvním verzím ATR-42-300/320, s nimiž kromě motorů sdílely většinu dílů. Větší změny se typ dočkal až s verzí ATR-72-212A (první kus zalétán 19.1.1996), která dostala šestilisté vrtule a i v dalších aplikovaných vylepšeních odpovídá víceméně verzi ATR-42-500 u své menší sestry (proto také se také u verze ATR-72-212A často mluví jako o ATR-72-500, ačkoli pod tímto označením byly přímo z výroby dodány jen 2 kusy v roce 2005, na rozdíl od celkem 361 letounů verze -212A, dodaných do února 2014). Mezitím je od roku 2011 dodávána zákazníkům verze -600, která má stejně jako její menší obdoba ATR-42-600 plně digitální ("skleněný") skleněný kokpit a řadu dalších vylepšení (přičemž jako prototyp ATR-72-600 posloužil v březnu 2010 vůbec první prototyp ATR-72-100 z roku 1988, který byl na standard verze -600 přestavěn - což svědčí o tom, že kromě postupného zlepšování motorů a avioniky nebylo třeba základní konstrukci letounu příliš měnit).
Stejně jako menší ATR-42, existuje i "sedmdesátdvojka" rovněž v nákladní verzi nebo ve verzi "Quick Change" (QC), přestavitelné během 30-45minut z pasažérské na nákladní a naopak. Starší osobní "ATRky" obou typů často po trvalé přestavbě jako nákladní letadla dosluhují.
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »