Ostrovy Baltského moře

Plánovaná trasa  (letiště přistání)     Příbram/Garz – ostrov Usedom, Německo/Visby – ostrov Gotland, Švédsko/ Stockholm, Švédsko/Marienham – soustroví Alandy, Finsko/Vaasa, Finsko/Tampere, Finsko/Helsinky, Finsko/Kuressare, Estonsko/Tallin, Estonsko/Riga, Lotyšsko/Klajpeda, Litva/Vilnius, Litva/Mikolajki-Mazurská jezera, Polsko/Příbram více

Jak se vlastně létá kolem Evropy? Zdánlivě je to jednoduché. Přijedete na letiště, potřesete si pravicí s šéfem letiště, sednete do letadla a vzhůru k nebi! Ale kdeže. Znáte to, všechno je jinak. Jiří Pruša, který v pondělí 11. srpna startuje do třetí etapy projektu Nebe nad Evropou, tentokrát směr ostrovy Baltského moře, o tom ví své. více

Už ke třetí etapě společného projektu letce Jiřího Pruši a iDNES.cz se v pondělí 11.srpna roztočí vrtule malého letadla Dynamic WT-9 s jediným pasažérem a pilotem zároveň na palubě. Tentokrát spolu zamíří na Balt. více

Jedno malé letadlo, jeden pilot, čtyři etapy a spousta neznámých evropských ostrovů. Blogger Jiří Pruša se v pondělí 11. srpna 2014 vydal letět, fotit a natáčet nad Balt. více

Den jsem začal ráno ve čtyři, kdy mě vzbudil déšť. Rozhodl jsem se, že pršet brzy přestane a tak jsem se nenechal nijak zastrašit. Doladil jsem poslední věci a v sedm jsem vyrazil – nejdříve na hlavní poštu v Jindřišské, abych odeslal včas měsíční hlášení na VZP a PSSZ a pak jsem pokračoval na Vinohradskou do rozhlasu na interview k létání nad Evropou. V devět hodin – po interview - jsem už vyrazil na letiště do Příbrami, odkud jsem plánoval odlétat v 11.00 směrem na ostrov Usedom. Cestou déšť houstnul, a když jsme v deset na letiště přijeli, tak lilo a nebylo moc vidět. Po chvíli přešlapování jsem zavolal na briefing a posunul svůj letový plán o hodinu – s odletem ve 12.00. Letadlo bylo připravené a tak jsem většinu času jen urputně sledoval těžké mraky, které běžely hodně nízko nad Brdy. V poledne se ukázala v mracích slibná mezera. Z radaru jsem věděl, že na sever se počasí zlepšuje a tak jsem skočil do stroje a vyrazil. Mezera mi postačila k tomu, abych přeletěl k Berounu a podletěl prostor letiště Ruzyně a počasí se začalo opravdu zlepšovat. více

Pobřeží Baltu Češi znají z turistických dob ledových. Jak ale vypadá z nebe? Letecké snímky křídových útesů na Rujaně, Hitlerovy výrobny raket V1 a V2 v Peenemünde i zeleného dánského ostrova Bornholm v dnešním dílu leteckého speciálu Ostrovy Baltského moře. více

Ráno jsem se nedočkavostí probudil už v půl čtvrté – nahrál jsem fotky, napsal článek, odpověděl maily, zaplatil účet za plyn v Praze, proběhl městečko Visby, sbalil věci, nasnídal se, vyndal kolo z garáže hotelu Clarion a vyrazil na letiště. Po půl hodině šlapání jsem tam dorazil – vrátil jsem kolo, hledal a našel zvonek na security paní, která mě dovedla do briefing místnosti, odkud jsem podal letový plán a pak mě odvedla na plochu. Letadélko tam stálo a spořádaně na mě čekalo v paprscích krásného ranního slunce – vše výborné. Když jsem připravoval letadlo, zavolali mi ze Stockholmu, že můj odlet musím posunout, protože letiště Mariehammnu opravuje do čtvrt na tři dráhu. Musel jsem tedy odlet odložit asi o 45 minut, aby mi přílet vyšel do otevírací doby. více

Probudil jsem ve městě Vaasa, které leží na finském břehu Botnického zálivu, asi 400 km severně od Helsinek. Botnický záliv je zde jen asi 70 km široký a Vaasa je spojená s protější švédskou Ulmeou pomocí trajektu – o mostu se zatím jen mluví. Protože voda Botnického zálivu není kvůli silným přítokům příliš slaná tak na více než půl roku pravidelně zamrzá. V té době lze do Ulmei chodit pěšky a dříve se tak dokonce dodávala i pošta. více

Třetí den třetí části expedice Evropské ostrovy z nebe začal sice deštěm, ale jinak byl skvělý - neobvyklé Kvarkenské ostrovy, zajímavé pobřeží Botnického zálivu, městečko Oulu a nakonec Tampere. To vše tady můžete vidět na videu. více

Třetí den vzdušného putování pilota Jiřího Pruši začal ve městě Vaasa, které leží na finském břehu Botnického zálivu, asi 400 km severně od Helsinek. Celé okolí je v zajímavé oblasti tzv. postglaciálního vzestupu zemské kůry, a náš pilot tak mohl při letu pozorovat důsledky tohoto zvláštního jevu.Zdroj: více

Dostat se z Tampere na letiště nebylo jednoduché – autobusy stejných čísel jezdí na různá místa… Chtěl jsem vzít jedničku, kterou jsem přijel, ale jela prostě jinam a její jiná verze měla na letiště vyrazit prý až za hodinu. Kombinací busu a taxi jsem se tam nakonec dostal. Rozhodl jsem se letět na letišťátko Hanko na jihu Finska a odsud pak s nasazenými kamerami podél finského pobřeží do Helsinek.  více

Po nočních problémech s internetem, kdy se nám nepodařilo nahrát videa pro iDNES začal den kvůli ospalosti trochu mrzutě. Taky jsem nevěděl, v kolik hodin jeden autobus na letiště k odletu letadla do Tallinnu v 9.05 a tak jsem rychle posnídal a už v 07.30 jsem byl na zastávce. Tam jsem se dověděl, že jede až v 8.40 – odbavení je tu otázka minut a při průměru 5 cestujících na let není ani třeba počítat s velkým frontami. více

Letiště Spilve oslavovalo v sobotu 60. výročí otevření svého velmi sovětského terminálu a tak bylo od deseti hodin ráno pro letecký provoz uzavřené. Dorazil jsem tam tedy už v 8 hodin ráno a připravil stroj. Ve Spilve nemají řídící věž a tak jsem se jeho šéfa zeptal, zda používají ranvej 14 nebo 32 – řekl mi, že to záleží na situaci a protože je dnes vítr z boku, tak to může být kterákoliv. Ať prý poslouchám rádio, že to budou létající letadla hlásit. více

Do posledního dne této části expedice „Evropské ostrovy z nebe“ mě ve čtyři hodiny ráno probudil budík jednoho z mých spoluspících na společné noclehárně letiště Suwalki. On jej zamáčkl a spal dál, já jsem už věděl, že nebudu spát a tak jsem vstal. Večer jsem si svůj spacák rozbalil pod křídlem letadla, a když jsem už usínal, tak mě přišla delegace místních přesvědčit, abych spal uvnitř. Teď mě mrzelo, že jsem je poslechl...Venku by žádný budík nezvonil. více