Test Piper Cub

21.12.2014

Každý pilot by měl jednou za čas usednout do Piperu J-3 Cub. Usednout do něj za voňavého jarního nebo letního podvečera a odpoutat se od země s otevřenými dveřmi kabiny. Jen tak se chvíli potulovat nízko nad krajinou a připomenout si, o čem to létání vlastně je.

Piper Cub je aviatický fenomén. Pokud byste tomu snad nevěřili, stačí si uvědomit, že od roku 1937, kdy začala společnost Piper vyrábět model J-3, byl typ v podobě posledního z následovníků, typu PA-18 Super Cub, ve výrobě až do roku 1994, byť s přestávkami. I když už dnes dávno neplní úlohu základního cvičného stroje, stále je vyhledávaným aeroplánem. Piloti brousí po starých hangárech, stodolách a přístřešcích a hledají staré dobré J-3, které pak za často nemalých nákladů a úsilí přivádějí zpět na oblohu. Firmy vyrábějící náhradní díly vám dnes dodají v podstatě cokoliv, takže pokud byste chtěli, můžete si Cuba postavit téměř od nuly. Ale to by tak nějak nebylo úplně ono.

Na počátku byl Taylor

Historie Cubu začíná mnohem dříve než v roce 1937. Jeho příběh odstartoval v roce 1927, když Gordon Taylor a C. Gilbert založili společnost Taylor Brothers Aircraft Corporation a začali vyrábět malý dvoumístný hornoplošník Chummy. V září roku 1930 vznikl u stejné firmy typ Taylor E-2, dvoumístný hornoplošník s otevřeným tandemovým kokpitem a slaboučkým motorem Brownbach Tiger Kitten o výkonu pouhých 20 hp. Ten byl ostatně příčinou totálního neúspěchu původního E-2, neboť ten se s ním vznesl do pouhých dvou metrů nad zem. Není divu, že společnost brzy zbankrotovala. V roce 1931 zakoupil William T. Piper aktiva zaniklé společnosti za pouhých 761 dolarů a Gordona Taylora angažoval jako prezidenta společnosti. Brzy poté vzlétl nový vylepšený model E-2 vybavený motorem Continental A-40 o výkonu 37 hp, který dostal jako první model jméno Cub. Ve výrobě se typ v různých verzích udržel až do roku 1935. V roce 1936 se na scéně objevil typ J-2 zkonstruovaný Walterem Jamoneauem. Dodnes se vedou spory o to, zda „J“ v názvu bylo odvozeno od konstruktérova příjmení, nebo zda šlo o prosté pokračování v písmenné řadě „E“, „F“, „G“ atd., započaté Taylorem. Jednalo se v podstatě o překonstruovaný model E-2, přičemž úpravy zahrnovaly zaoblené konce křídel, nový tvar ocasních ploch a další dílčí změny. Brzy nato se Taylorovy a Piperovy cesty rozešly.

.

CIDNA 2019: Doma

Triko CFRNA/CIDNA:


  Koupí trička podpoříte Vzpomínkový let. 

Časopis FR 5/2019

Novinka:

Staňte se pilotem:

Kalendárium:

Dne 23.09.1913 se stalo...
23.09.1913
Roland Garros provedl první přelet Středozemního moře. Trasu z Saint-Raphaelu do Bizerty dlouhou 729 km proletěl za 7 hodin a 53 minut.
zavřít

Aplikace VFR Comm.:


             Kapitola zdarma - vyzkoušejte »

Trcaker Trexee


    » Další rozměr létání i pomoc v nouzi

Učebnice pilota 2019:

e-Shop FR:

Živě z dráhy 06/24:

Předplatné:

..
12345