Exp. Southern Cross 2018 V.: Wing Commander, generálporučík v. v. Vladimír Nedvěd

17.5.2018

Návštěva gen. Vladimíra Nedvěda u 77. squadrony RAAF ve Williamtownu, září 1999.Návštěva gen. Vladimíra Nedvěda u 77. squadrony RAAF ve Williamtownu, září 1999.
Návštěva gen. Vladimíra Nedvěda u 77. squadrony RAAF ve Williamtownu, září 1999.
Gen. Nedvěd na jedné z válečných podobenek, snad v kokpitu WellingtonuGen. Nedvěd na jedné z válečných podobenek, snad v kokpitu Wellingtonu
Gen. Nedvěd na jedné z válečných podobenek, snad v kokpitu Wellingtonu
Gen. Vladimír Nedvěd v roce 1991 jako čerstvý nositel Řádu bílého lvaGen. Vladimír Nedvěd v roce 1991 jako čerstvý nositel Řádu bílého lva
Gen. Vladimír Nedvěd v roce 1991 jako čerstvý nositel Řádu bílého lva
Společná fotografie Jaroslava Nováka a Vladimíra Nedvěda. Společná fotografie Jaroslava Nováka a Vladimíra Nedvěda.
Společná fotografie Jaroslava Nováka a Vladimíra Nedvěda.
Royal Newcastle Aeroclub, gen. Nedvěd u Tigermothu, jenž v 82 letech pilotoval. Září 1989.Royal Newcastle Aeroclub, gen. Nedvěd u Tigermothu, jenž v 82 letech pilotoval. Září 1989.
Royal Newcastle Aeroclub, gen. Nedvěd u Tigermothu, jenž v 82 letech pilotoval. Září 1989.
Známá fotografie gen. V. Nedvěda, držitele Řádu bílého lva.
Známá fotografie gen. V. Nedvěda, držitele Řádu bílého lva.
Proslov gen. Nedvěda na oslavách výročí Bitvy o Británii, Newcastle 17. 9. 1999.
Proslov gen. Nedvěda na oslavách výročí Bitvy o Británii, Newcastle 17. 9. 1999.
Buderim, Queensland, Austrálie. Expediční vůz před domem, kde V. Nedvěd v Austrálii žil.
Buderim, Queensland, Austrálie. Expediční vůz před domem, kde V. Nedvěd v Austrálii žil.
Australský dům gen. Nedvěda.
Australský dům gen. Nedvěda.
František Frankie Blahout s Josefem Pytlákem Říhou s pamětním listem před domem, kde gen. Nedvěd v Austrálii žil.
František Frankie Blahout s Josefem Pytlákem Říhou s pamětním listem před domem, kde gen. Nedvěd v Austrálii žil.
Nikdo nebyl doma, museli jsme pamětní list s kontakty na nás nechat u dveří.
Nikdo nebyl doma, museli jsme pamětní list s kontakty na nás nechat u dveří.
Pamětní list pro gen. V. Nedvěda od
Pamětní list pro gen. V. Nedvěda od

Exp. Southern Cross 2018: Po stopách letců RAF v Austrálii V.     Najdeme při naší misi dům, v němž trávil australskou etapu svého života gen. Vladimír Nedvěd, legenda československého letectví a jeden z velitelů 311. perutě RAF? Jaké byly jeho životní osudy?

Třímám v ruce knížku o životních osudech generála Vladimíra Nedvěda. Knihu životních vzpomínek muže, jehož si dovolím bez nadsázky označit za jednu z legend československého letectví. Vladimíra Nedvěda, pilota a jednoho z velitelů slavné 311. (československé) bombardovací perutě RAF. Když jsem tuhle knihu o gen. Nedvědovi dostal, nikdy by mě nenapadlo, že s ním budu mít možnost hovořit osobně, natož pak, že se jednoho dne vypravím tam, kde dlouhá léta žil. Obojí se mi splnilo, a oboje se mi vrylo hluboko do srdce.

Toliko krátké osobní vyznání pro začátek... 

Dům v Buderimi

Ã_ºeijg.jpg

Najít a navštívit australské bydliště gen. Nedvěda bylo jedním z úkolů téhle výpravy. Najít ten správný dům v Buderimi, kopcovité lesnaté čtvrti města Maroochydore. Zdokumentovat vše a uložit zde náš pamětní list, který jsme pro tuto příležitost vytvořili.

» Přečtěte si také Southern Cross 2018 III.: Po stopách plk. Jaroslava Nováka

Zároveň se pokusit kontaktovat současné majitele (neb nevíme, kdo dům obývá poté, co pan generál před lety odešel tam, kde nebeští jezdci řídí stáda koní se zlatými kopyty…) a seznámit je s naší myšlenkou umístit zde v rámci oslav 100 let československého letetcví pamětní desku (jakož i v československém klubu v Brisbane, jak již bylo zmíněno v jednom z předchozích příspěvků).

» Všechny články k expedici najdete zde.  

Proto se jednoho rána (a nechtějte po mně raději přesné datum a den, po opuštění letadla v Brisbane jsem ztratil pojem o čase…) vydáváme na palubě našeho expedičního Holdenu směrem na sever. Nikterak daleko, vzdálenost, kterou jsme museli urazit,  byla necelých 150 km, což je na zdejší australské poměry v podstatě za rohem.

» Expedici podpořil Český svaz letectví.

A než dorazíme na místo, můžeme alespoň trochu zavzpomínat, kdo vlastně byl pan generál Nedvěd. 

***

Emigrace z okupované vlasti

Vladimír Nedvěd se narodil v Brně 27. března 1917. Po absolvování základní školní docházky v Kyjově a maturitě na Klvaňově reálném gymnáziu byl v říjnu 1936 přijat do československého letectva a prodělal kurz leteckého navigátora. Absolvoval Vojenskou vysokou školu, odkud byl v roce 1938 vyřazen v hodnosti poručíka letectva. Po obsazení Československa německými vojsky opustil 9. prosince 1939 nepřítelem okupovanou vlast. Bez cestovních dokladů se dostal přes Maďarsko, Jugoslávii, Řecko a Turecko do Libanonu, odtud pak v lednu 1940 na palubě francouzské lodi do Marseilles. Do řad svobodného československého letectva se opět zařadil v československém táboře Agde na jihu Francie…

Zoom gallery

Gen. V. Nedvěd: "Až se vrátíte domů, vyprávějte jim o nás a řekněte: pro váš zítřek jsme dali náš dnešek..."

Francie kapitulovala v červnu 1940 a Vladimír byl spolu s dalšími československými letci a vojáky evakuován lodí do Anglie. Zde byl zařazen do RAF VR (Volunteer Reserve) v hodnosti Pilot Officer.

Hrdinský začátek u RAF

Svůj první bojový let prodělal 9. prosince 1940 na letounu 311. (československé) bombardovací perutě, jako navigátor v posádce F/Lt. Charlese P. Pickarda (později G/Cpt. Pickard D.S.O.,D.F.C.). Cílem bylo francouzské město Lille.

Při druhé bojové misi, 16. prosince 1940, jejímž cílem se měl stát Mannheim hluboko na území Německa, došlo při startu k havárii jeho letounu. Stroj nesl plné nádrže paliva a pět vysoce výbušných 500librových bomb. V pekle, které se rozpoutalo po vznícení vytékajícího paliva, začaly bomby explodovat. Vladimír, sám nezraněn, nedbal na ohrožení vlastního života a pokusil se zachránit z hořících trosek zraněného druhého pilota, Sgt. Josefa Pavelku a zadního střelce P/O Jaromíra Toula.

Gen. Nedvěd na jedné z válečných podobenek, snad v kokpitu Wellingtonu
Gen. Nedvěd na jedné z válečných podobenek, snad v kokpitu Wellingtonu

Za tento statečný čin byl navržen A/V/M Johnem Baldwinem na vyznamenání a 29. května 1941 převzal z rukou krále Jiřího VI. vyznamenání MBE (Member of the British Empire) za vynikající službu pro britskou říši…

Velitelem letky "A" 311. perutě

Po odlétání 25 bombardovacích misí nad Německo a okupovaná území prodělal předepsaný odpočinek a na vlastní žádost nastoupil do pilotního kurzu. V červnu 1942 se již jako pilot vrátil zpět k 311. peruti.

311. peruť byla v roce 1942 převedena pod Coastal Command, a tak se Vladimír mohl zúčastnit bitvy o Atlantik, nejdelší a jedné z nejdůležitějších bitev druhé světové války. Nejprve na Wellingtonu, později na těžkém čtyřmotorovém Liberatoru B-24, vyhledával a napadal útočící nepřátelská plavidla a ponorky ve východním Atlantiku.

Gen. Vladimír Nedvěd v roce 1991 jako čerstvý nositel Řádu bílého lva
Gen. Vladimír Nedvěd v roce 1991 jako čerstvý nositel Řádu bílého lva

1. listopadu 1942 byl povýšen do hodnosti Squadron Leader a převzal velení letky "A" 311. perutě. 22. srpna 1943, ve věku 26 let, převzal v hodnosti Wing Commandera velení celé perutě. 15. září 1943 převzal z rukou vrchního velitele Coastal Command Sira Johna Slessora, KCB, králem udělený Záslužný letecký kříž (Distinguished Flying Cross - DFC). Spolu s ním obdržel také Československý válečný kříž 1939 se třemi stužkami a Medaili za chrabrost, vše za vynikající výsledky a nezměrné úsilí v boji s nepřítelem.

V dubnu 1944 byl převelen do východní Indie jako štábní důstojník Spojeneckého velitelství 3. taktického letectva a XIV. armády. Zde absolvoval deset podpůrných misí za japonské linie, s úkolem zásobovat Japonci obklíčený XXX. armádní sbor v oblasti Imphal-Kohima, vše jako pilot britských transportních letounů, za což obdržel vyznamenání Burma Star. V říjnu 1944 se navrátil zpět na Britské ostrovy a byl převelen na velitelství 110. křídla Transport Command v Croydonu.

30. ledna 1945 se v Londýně oženil s Luisou, baronetou de Prazak. V srpnu 1945 byl spolu s ostatními československými letci repatriován. V dubnu 1946 reprezentoval Československo na Mezinárodní konferenci letecké navigace (I.A.T.A.) v Paříži a v únoru 1948 převzali v Československu moc komunisté.

Velký úlet

Víme všichni, že poté neměli tzv. západní vojáci na růžích ustláno. Již 6. června proto Vladimír, jeho žena Luisa a patnáctiměsíční syn George emigrovali z komunistického "ráje" na palubě "uneseného" letounu Československých aerolinií a přistáli v Mnichově na letecké základně USAAF. Ano, byl to onen slavný „Velký úlet“, který vešel do dějin a, nemýlím-li se, byl dokonce zfilmován. V důsledku aktivní účasti na této akci byl Vladimír Nedvěd československou vládou zbaven všech vyznamenání a degradován z plukovníka na vojína.

1. října 1948 vstoupil znovu do služeb RAF a v roce 1949 přijal britské občanství.

V roce 1950 byl převelen jako pilot transportního letounu do Egypta na Velitelství středně-východního letectva (MEAF). V roce 1952 se stal velícím důstojníkem 78. transportní perutě RAF v Egyptě, v oblasti Suezu. O rok později se vrátil do Anglie a absolvoval přeškolovací kurs na dvoumotorový proudový letoun Gloster Meteor. V letech 1954 - 1958 pracoval ve výběrové komisi Ministerstva letectví, zabývající se součinností s pozemními jednotkami. 31. října 1958 byl na vlastní žádost uvolněn z RAF a přestěhoval se se svojí rodinou (manželkou Luisou a syny Georgem, Michaelem a Peterem) do Austrálie, kde všichni získali australské občanství.

V roce 1991 byl gen. Nedvěd očištěn od všech komunistických obvinění, rehabilitován a prezidentem Václavem Havlem povýšen na generálmajora letectva v záloze. V den státního svátku České republiky, 28. října 1996, byl vyznamenán nejvyšším státním vyznamenáním, Řádem bílého lva, za vynikající služby ve velení a v boji za svobodu. Též obdržel Řád Tomáše Garigue Masaryka.

Známá fotografie gen. V. Nedvěda, držitele Řádu bílého lva.
Známá fotografie gen. V. Nedvěda, držitele Řádu bílého lva.

Poslední služba, kterou „prošel“, byla služba Bohu. V Buderimi ve státě Queensland sloužil jako metodistický kazatel. Štastně ženatý zde žil až do své smrti 31. října 2012.

*** 

Sto padesát kilometrů je za námi a my stojíme ve městě Buderimi na východním pobřeží Austrálie, stát Quennsland, na 27 Sutherland Street před skromným domkem, v němž po léta žila skutečná legenda. Člověk, od nějž bychom se mohli a měli učit, my, naše děti a všechny další budoucí generace. Bohužel jsme doma nikoho nezastihli, tudíž jsme náš pamětní list umístili vedle vchodu a zatížili jej kamínky ze záhonu. Budeme doufat, že majitel zareaguje na vzkaz s emailovou adresou, napsaný na lísteček a uložený pod pamětním listem…

Jsme nadšení a hrdí, že se nám podařilo toto místo najít a vzdát hold někdejšímu nejmladšímu veliteli naší slavné Třistajedenáctky. Vzpomínáme na motto, jež vepsal do své knihy: "Až se vrátíte domů, vyprávějte jim o nás a řekněte, pro Váš zítřek jsme dali náš dnešek..." 

27. března 2018 by pan generál oslavil 101. narozeniny…

Josef Pytlák Říha, František Blahout

Část textu autoři již dříve publikovali na serveru www.valka.cz.

Zoom gallery

Flying Revue > Série & speciály > Archiv > Southern Cross 2018 > Exp. Southern Cross 2018 V.: Wing Commander, generálporučík v. v. Vladimír Nedvěd
.

Kurz VFR zahraniční lety:


Všechny kurzy a exkurze FR zde. 

FR 6/2019 právě vyšla:

Poslechněte si:

Aplikace VFR Comm.:


             Kapitola zdarma - vyzkoušejte »

PilotShop.cz:

..
12345

Tracker Trexee


    » Další rozměr létání i pomoc v nouzi
 

Soutěž:

Exkurze CSAT:

Kalendárium:

Dne 13.11.1907 se stalo...
13.11.1907
První let helikoptéry Paula Cornua. Nejdelší let trval zřejmě něco pod 1 minutu, maximální dosažená výška byla 1,5 až 2 metry.
zavřít

Staňte se pilotem:

e-Shop FR:

Živě z dráhy 06/24:

Předplatné:

..
12345

Knihy:

..
12345

Partneři:

..
12345