Svět letecké dopravy: Jak se tvoří letový řád

30.4.2019

Svět letecké dopravy, díl třicátý čtvrtý           Letový řád se plánuje pro dvě na sebe navazující plánovací období v rámci roku, která jsou stanovena ze strany IATA tak, aby respektovala v co největší míře hlavní (na severní polokouli letní) a vedlejší (zimní) sezónu z pohledu poptávky po letecké přepravě na podstatné části trhu letecké přepravy. 

1281.jpg

Fáze tvorby letového řádu 

Letní IATA sezóna termínově koresponduje s evropským letním časem, typicky tedy zahrnuje 30 až 31 týdnů od konce března do konce října (stejně jako u letního času je přechod mezi sezónami směřován na noc ze soboty na neděli, kdy je obecně nejmenší provoz, a tedy nejmenší riziko provozních komplikací pramenících z nedorozumění vlivem změny místních časů). Zimní IATA sezóna v trvání 20 až 22 týdnů plynule navazuje na předchozí letní a její trvání se tedy shoduje s dobou platnosti evropského zimního času. 

Svět letecké dopravy II.
”fr_int”

Webový seriál Svět letecké dopravy obsahuje pouze výňatky z knihy Svět letecké dopravy II. K plnému pochopení problematiky poslouží pouze tato kniha jako celek. Je to jediná kniha na trhu, která se věnuje letecké dopravě tak globálně a podrobně. Využívá ji řada vysokých škol jako hlavní učebnici oborů letecké dopravy i mnoho firem pro doplnění vzdělání svých zaměstnanců. Poslouží ale i všem, kdo se o létání zajímají.
Objednat si ji můžete v našem e-shopu.

Vzhledem k tomu, že letní čas zavedla i řada mimoevropských zemí a často v jiných obdobích roku než Evropa, mohou se na některých linkách dokonce i v rámci jedné IATA sezóny měnit místní časy, což může vést k řadě komplikací počínaje srozumitelností letového řádu až po slotovou koordinaci (viz dále) nebo zajištění celoročně stejných přípojů mezi lety dopravců ze zemí s rozdílným přístupem k zavedení letního (či jiného přechodného) času.

Z hlediska předstihu před danou sezónou rozlišujeme následující fáze tvorby letového řádu:

  • Strategická – předstih více než rok před danou sezónou
  • Taktická – zpravidla 2 sezóny dopředu (nejbližší nadcházející IATA sezóna plus sezóna po ní následující)
  • Operativní – typicky do 3 až 6 měsíců před letem, tedy v rámci stávající nebo nanejvýš nejbližší příští sezóny 

Strategická fáze tvorby letového řádu

Tato fáze koresponduje do značné míry s činnostmi při stanovení dílčí strategie rozvoje sítě linek. Jejím výstupem by měly být pro nejbližší následující sezóny nebo roky tyto údaje:

  • přehled předpokládaných destinací v síti
  • předpokládané počty letů na jednotlivých linkách
  • rámcový letový řád linek (např. ranní a večerní linka, zatím ale bez nutnosti detailní specifikace časů – která by stejně nemusela mít smysl s ohledem na pravidla slotové koordinace, viz dále)
  • předpokládané typy letadel na linkách 

Tento výstup se samozřejmě bude s blížící se sezónou průběžně upřesňovat. Hlavním smyslem je zmapování potřeb letadlového parku v době, kdy je ještě možné do plánů rozvoje flotily zasáhnout (dovolují-li to smluvní podmínky pořízení jednotlivých letadel či dostupnost letadel na trhu).

Takto stanovený hrubý letový řád je samozřejmě podložen finanční kalkulací předpokládaných výsledků, která je jednak podkladem pro finanční plánování v dlouhodobém a střednědobém horizontu, jednak podkladem právě o rozhodování o případných zásazích do dílčí strategie rozvoje flotily (pořízení každého letadla či naopak jeho vyřazení z flotily rozhodně musí být podloženo finančním posouzením daného obchodního případu – business case).

Seriál Svět letecké dopravy
”Flying

Příští díl seriálu Svět letecké dopravy vyjde v úterý 7. května 2019. Všechny díly najdete zde.

V rámci strategické fáze tvorby letového řádu by měly být posuzovány i obchodní případy zahájení provozu do případných nových destinací – této problematice je detailně věnována část 9.4 této kapitoly.

Taktická fáze tvorby letového řádu

Tato fáze je z hlediska vzniku letového řádu nejzajímavější, protože právě v jejím rámci se utváří letový řád do úrovně všech detailů, v této fázi se koordinuje s letišti či partnerskými leteckými společnostmi, veřejně se publikuje v prodejních a distribučních systémech a první zákazníci si tak mohou na jím nabízená spojení zakoupit letenky.

Hrubá podoba letového řádu převzatá ze strategické fáze se upřesní při respektování všech požadovaných parametrů, provozních a jiných omezení, při čemž samozřejmě nelze vyloučit řadu dílčích změn. Letový řád v této fázi již musí být plně krytý předpokládanou letadlovou kapacitou dopravce, případně musí mít dopravce zpracovaný scénář, jak případy chybějící kapacity k pokrytí všech letů řešit.

Sledujte přímý přenos z dráhy 06/24 Letiště Václava Havla. Klikněte na obrázek.
Sledujte přímý přenos z dráhy 06/24 Letiště Václava Havla. Klikněte na obrázek.

Operativní fáze tvorby letového řádu

Operativní fáze nastává v okamžiku, kdy je proces tvorby letového řádu oficiálně uzavřen (zpravidla aktem vydání dokumentu zvaného „Final Draft“, který obsahuje kompletní dokončený a zkoordinovaný letový řád a případné další související informace). Final Draft na následující sezónu je v souladu s harmonogramem interních a především externích činností dokončen zhruba dva měsíce před začátkem této sezóny, kdy už se na nejbližší lety knihují cestující a jakákoli další změna letového řádu již znamená nutnost informovat o této změně zákazníky s rezervací na daný let (přičemž v případě změny s menším než dvoutýdenním předstihem před odletem hrozí i nutnost kompenzovat cestujícím problémy způsobené výraznější změnou letového řádu či dokonce zrušením daného letu).

Sekce Letecká doprava
”Flying

Letadla, dopravce, rádce cestujícího létání a další zajímavosti z letecké dopravy najdete také v naší sekci Letecká doprava.

Předmětem operativní fáze je doladění letového řádu v bezprostřední reakci na průběh knihování jednotlivých linek – typicky se jedná zejména o ad hoc rušení špatně knihovaných letů (nutno vzít v úvahu popsané závazky vůči již knihovaným zákazníkům, nehledě na riziko ztráty image v důsledku nedoručení původně slíbeného produktu), změny typů letadel s cílem na hůře knihovaných letech dle možností snížit náklady nasazením menšího letadla nebo naopak posílit lety s vyšší poptávkou změnou na větší letadlo či dokonce přidáním tzv. doplňkového letu a dlouhodobější změny letového řádu na určitá období sezóny nebo do jejího konce v případě, že vývoj knihování ukáže na určitý dlouhodobější trend.

V rámci operativní fáze se také řeší případné provozní problémy (pokud nejsou akutní těsně před odletem, je většinou lepší, pokud se na jejich řešení podílí pracovníci obchodních složek) a využívá se jakýkoli prostor (vzniklý např. v důsledku ad hoc či jiných operativních změn) k optimalizaci nákladů, nasazení vhodnějšího typu letadla apod. (tzv. operativní „fine tuning“ letového řádu). 

Víte, co znamená...
”fr_int”

... Terminal Aerodrome Forecast v letecké dopravě?

Odpověď najdete v našem Slovníku leteckých pojmů.


Zkopíruj a vlož do pole pro vyhledávání po otevření slovníku: TAF.

Operativní fázi se u dopravců od střední velikosti věnují buď pracovníci specializovaného oddělení navazujícího na činnost letových řádů, nebo je jednou z činností route managementu. Výstupem operativní fáze (tedy doladění letového řádu z větší části v probíhající sezóně) je mimo jiné i zpětná vazba pro taktickou fázi tvorby letového řádu na nejbližší následující sezóny. Stejně tak problémy a jejich řešení v taktické fázi by měly být v případě předpokladů dlouhodobého trvání dané situace promítnuty do aktualizace výstupů ze strategické fáze.        

Informace a nástroje potřebné pro tvorbu letového řádu

Jedním ze vstupů pro tvorbu letového řádu je samozřejmě dílčí strategie rozvoje sítě linek, která byla sama o sobě už stanovena na základě určitých interních i externích informací o trhu, který dopravce obsluhuje nebo hodlá obsluhovat. K nim a k dalším patří zejména tyto:

  • Externí placené informace o tržním potenciálu – např. MIDT data (Market Information Data Transfer, vycházející z údajů o rezervacích provedených přes jeden nebo více GDS všemi v nich participujícími dopravci), jsou-li k dispozici, či další placené databáze o přepravních tocích cestujících získané např. kombinací dat z různých zdrojů (včetně MIDT) a jejich kalibrací (odstraněním duplicit a doplněním kvalifikovaného odhadu potenciálu nezachyceného použitými zdroji dat) – jde vesměs o data velmi drahá, často vyžadující speciální nástroje k jejich dalšímu zpracování a využití, ale určitě jde také o nejkvalitnější zdroj, dostupný ovšem jen některým dopravcům (menším se zpravidla nevyplatí a nebo si mohou dovolit jen omezené balíčky popisující pouze zvolenou část jimi požadovaného trhu). Zmíněná data poskytují skutečně detailní informace o konkrétních spojeních využívaných cestujícími včetně spojení s přestupem, počty cestujících po dopravcích, linkách, dnech v týdnu, to vše v členění po měsících nebo dokonce jednotlivých dnech apod.
  • Externí volně dostupná data – např. letištní statistiky, informace z volně dostupných publikací apod. – tyto údaje ale zpravidla nejsou k dispozici v požadovaném detailu (např. celkový počet přepravených cestujících určitým dopravcem na určité trati již neříká, kolik bylo lokálních a transferových cestujících, jaká spojení transferoví cestující využívali a často chybí dokonce i detail po linkách, po měsících apod.).
  • Interní data – jejich nevýhodou je, že jsou omezena pouze na již provozované lety (a již nabízená spojení v rámci sítě), výhodou je, že jsou k dispozici v požadované kvalitě (kterou si určuje dopravce sám – limitem je pouze úroveň detailu primárních dat a schopnost tato data zpracovat a reportovat). K interním zdrojům patří vlastní rezervační systém, revenue management, někdy odbavovací systém, samozřejmě účetnictví a kalkulace ekonomických výsledků linek.
  • Požadavky pracovníků obchodu či obchodních partnerů – velmi často nepodložené exaktními daty, takže záleží na zkušenostech s konkrétními lidmi a stupni důvěry vůči nim (mnohdy jde o prosazování určitých subjektivních zájmů, i když i zde lze nesporně získat cenné a použitelné informace). 

Dostupná data jsou využita v systému pro plánování sítě linek (je-li k dispozici), který dokáže pomoci s vyhodnocením různých variant letových řádů, případně jsou vstupní data analyzována ručně nebo s využitím jednodušších databázových či reportovacích nástrojů. I v případě, že je k dispozici automatizovaný systém pro plánování sítě, musí existovat určitá základní myšlenka o letovém řádu, kam létat, jak často a pro jaký segment trhu, a systém pak jen pomůže s doladěním a dílčí optimalizací. Zmíněná základní myšlenka musí odrážet rovněž představu o využití potenciálu případné bilaterální či alianční spolupráce s jinými dopravci (propojení sítí, feeding jejich hubů včetně požadavků na zajištění konkrétních přípojů apod.).

Získaný ideový návrh letového řádu je pak převeden do reálné podoby s respektováním všech omezení, k čemuž může pomoci případně pořízený systém pro plánování letových řádů (často napojený na další provozní a plánovací systémy letecké společnosti). Od dopravce střední velikosti je takový systém, hlídající většinu níže uvedených limitů, prakticky nezbytný, menší dopravci se mohou spokojit s jednodušším systémem na bázi sdílení základních dat popisujících letový řád (a následně dat ohledně plánování posádek, údržby a dalších provozních informací) přes webové rozhraní – většinu jimi požadovaných funkcionalit i tato levnější a flexibilnější řešení zvládnou.  

Letový řád se pro vyloučení jakýchkoli pochybností při mezinárodní koordinaci a pro transparentnost letových dob plánuje zásadně ve světovém čase (UTC), i když ani pro nejjednodušší systémy a nástroje pro usnadnění tvorby LŘ není problém jej interpretovat v případě potřeby rovněž v místních časech (Local time, LT).

Jiří Žežula 

Flying Revue > Série & speciály > Svět letecké dopravy > Svět letecké dopravy: Jak se tvoří letový řád
.

CIDNA 2019: 2. etapa


» Start 19. 9. z LKKT (» první etapa)

Triko CFRNA/CIDNA:


  Koupí trička podpoříte Vzpomínkový let. 

Časopis FR 5/2019

 

Soutěž:

Novinka:

Kalendárium:

Dne 18.09.1928 se stalo...
18.09.1928
Německá dopravní vzducholoď LZ 127 Graf Zeppelin uskutečnila svůj první let. Během devíti let hladkého provozu provedla 590 letů, urazila přes půldruhého milionu kilometrů, přepravila 34 000 cestujících a 78 tun pošty.
zavřít

Aplikace VFR Comm.:


             Kapitola zdarma - vyzkoušejte »

Novinka: Trexee


    » Další rozměr létání i pomoc v nouzi

Učebnice pilota 2019:

e-Shop FR:

Živě z dráhy 06/24:

Předplatné:

..
12345