Natáčení letišť v Bavorsku

Běžný den pro Jiřího Prušu, nevšední zážitek pro mě. Byl jsem pozván, abych se zúčastnil v expedičním letounu WT9 Dynamic, s imatrikulací OK-LEX, natáčení pár letišť v Bavorsku pro unikátní video databázi na webu Flying Revue. S radostí jsem přijal.

OK-LEX na stojánce letiště Schwandorf (EDPF)

Většina našich čtenářů bere video databázi jako knihovnu videí o letištích a tím i příjemný bonus k plánování letů, ale co je za tím, jak to vypadá, kolik je s tím práce? Při představě, že tohle vše létá jeden člověk, je to obdivuhodný výkon. To pak dostává zcela jiný rozměr.

Krásné prostředí letiště Schwandorf (EDPF)

Každopádně sraz byl dohodnutý na LKPL na sobotu 5.9.2020 v 9:30 a tak jsem dorazil o hodinu dříve, abych se šel proletět v C172. Trošku divné se jít proletět, před plánovaným celodenním letem, ale proč ne (každý pilot pochopí). V 9:15 jsem slyšel na frekvenci LKPL 130,610 MHz, Letkov Rádio, Oskar Kilo Lima Echo Xray. Jasný signál dokončit poletování kolem komína a vrátit se na letiště. Po úklidu C172 do hangáru jsem se vydal k letadlu a k Jiřímu, který již upevňoval 360° kameru na levé křídlo letadla. Poté jsem byl seznámen s letovou trasou, která vedla přes Domažlicko na naši první zastávku v Bavorsku a následně na dalších 11 letišť. Tím prvním přistáním bylo letiště Schwandorf (ICAO: EDPF), cca 20 minut letu.

Pěkné přiblížení na letiště Schmidgaden (EDPQ)

Po ujištění, že jsme připraveni (kamera jede), jsme mohli odstartovat k prvnímu bodu v plánu. Po vzletu a srovnání do hladiny 3500 stop jsme nasadili kurz 240°. Trošku s překvapením, ale s radostí jsem přijal nabídku na převzetí letadla. Seznámení se strojem jsem již měl u předchozího letu a tak jen si zvyknout na ovládání z pravého sedadla. Ohlášení opuštění vzdušného prostoru ČR na FIC Praha 126,100 MHz proběhlo čistě a bez problémů. Ihned přecházíme na frekvenci 120,650 MHz Mnichov FIC a oznamujeme vstup na území Německa, opět vše bez problémů. Nastavujeme Squawk dle instrukce na 7744 a letíme směr EDPF. Po pravdě jsem byl zvědavý na tuhle komunikaci, a když jsem slyšel, jak to s přehledem Jiří vyřídil, jak FIC reaguje, bylo to pro mne opravdu příjemné zaškolení.

Zázemí letiště Schmidgaden (EDPQ)

Po 20 minutách se před námi otevírá úžasná příroda kolem města Schwandorf. Desítky rybníků a jezírek kolem řeky Nába (levý přítok Dunaje). Letiště je schované v lese na severovýchodě od města. Komunikace na frekvenci letiště probíhá perfektně v anglickém jazyce. Po dohodě o vyčkávání na pravé straně ATZ letiště, kvůli navijákovému provozu větroňů, dostáváme povolení na přiblížení na dráhu 29. Na finále v cca 50 metrech nás přepadá obava o zdravé přistání, na dráze je obrovské množství kamenů! Jsou bílé a v perfektně posekané trávě neskutečně září. Jiří přistává v dobré naději, že žádný netrefí. Vždyť tady přistávají kluzáky a UL běžně! Po dosednutí a již nižší rychlosti opadá obava u obou, ty bílé kameny jsou houby pýchavky, které tady pokrývají nepředstavitelně velkou plochu a některé jsou ve velikosti 20cm.

Jiří Pruša s členem aeroklubu letiště Schmidgaden (EDPQ)

Celé osazenstvo letiště byste posadili do jedné C172, tedy byli zde 3 lidé u kluzáku. Slušně jsme pozdravili Grüß Gott (tím má znalost německého jazyka končí) a přešli jsme do anglického jazyka a k žádosti o zaplacení přistávacích poplatků. Seznámili jsme osazenstvo s tím, co děláme a šli jsme si prohlédnout letiště, mají zde ve směs jen větroně a dvě UL. Udělat pár fotek OK-LEX s plochou a vyrazili jsme na další cíl. Tím bylo letiště Schmidgaden (ICAO: EDPQ), ve vzdálenosti 6nm severně od tohoto letiště, tedy snazší dojít, nežli letět, jak se říká, ale jde o natáčení pro video databázi, tedy jde se na to. Po vzletu trvá cesta na cílové letiště necelé tři minuty. Opět komunikace v anglickém jazyce bez problémů s instrukcí jít na dráhu 30. Jiří bezpečně přistává na asfaltové dráze a rolujeme na stojánku. Ihned po vypnutí se k nám vydává vesele vypadající správce letiště a kvůli koroně a určitým pravidlům s doporučením o nepodávání rukou, jsme si bouchli pěstmi. Docela vtipné. Baví se s námi o historii letiště, vykládá, jak létá a s čím. Jiří se s ním noří do historie Německa v 18. století a tak raději opouštím tento kroužek a jdu fotit. Hangár je plný letadel a jde vidět například Socata TB9, nebo Cessna C172 a pár ultra lehkých letadel v zadní části hangáru. Po příjemných 30 minutách na letišti jsme se rozhodli letět dál, dostáváme schválení o vzlet z dráhy 11.

Letiště Neumarkt in der Oberpfalz

Vše připravené a letíme, směr třetí letiště tohoto dne a to EDPO (v ICAO kódu) ve městě Neumarkt in der Oberpfalz. Leží od nás 34nm jihozápadně, tedy asi 15 minut letu. Jiří přechází na frekvenci letiště a snaží se je kontaktovat, marně. Na letišti nikdo není a po vysílání nezbytných informací o úmyslech, přechází Jiří na polohu nad letištěm, abychom si jej mohli prohlédnout. Je to neuvěřitelné, ale tohle letiště leží skoro v centru města. Zajímavé, leč bez komunikace. Jiří se rozhodl alespoň pro letmé přistání, které proběhlo ve směru dráhy 27 bez problémů a můžeme pokračovat dál. 

Zajímavé přiblížení skoro v centru města Neumarkt in der Oberpfalz

Tím dalším je SLZ plocha ve městě Berching (ICAO: EDNI), která leží jižně od města Neumarkt in der Oberpfalz, cca 7nm. Frekvence není bohužel uvedena a tak při přiblížení k letišti hledáme provoz, nikde není nic vidět, ale po bližším spatření letiště, je jasné, že zde už dlouho nikdo nebyl a tak jsme se rozhodli letiště vynechat a letět dál. Uděláme jen dvě 360° otočky, abychom ho zdokumentovali, a pokračujeme dále.

Celkový pohled na letiště Beilngries (EDNC)

 Tím co je v plánu na pátém místě, ležící u města Beilngries, je letiště pod označením ICAO – EDNC. Ležící od nás 57nm, tedy asi 23 minut letu. Už po 10 minutách vidíme rozeklanou krajinu a hlubší údolí významného plavebního kanálu spojující řeky Mohan, Rýn a Dunaj, vodní propojení mezi Severním a Černým mořem. Letiště uvidíme až skoro nad kanálem, jelikož je schované v údolí, vedle řeky Altmuhl, což trošku asi mate, ale zkuste si ho najít na mapě. Zde po naladění frekvence je odezva v německém jazyce a nebo žádná. Po chvíli se přeci jen dočkáme instrukcí a přejdeme na polohu po větru k dráze 28. Přistání je pohodlné, dostáváme informaci dostat letadlo až za čerpací stanici, na stojánku asi pro návštěvy. Po opuštění letadla se jdeme podívat po letišti. U věže je lavička se stolkem, kde u ruční vysílačky sedí mladá holčina.

Zajímavé prostředí letiště Beilngries (EDNC) láká k návštěvě

Chápeme nesmělost v angličtině, ale po pár minutách se osměluje a komunikuje vcelku dobře. Dostáváme od jejího kolegy pití a informace o dalších letištích která máme v plánu, předáváme výtisky časopisu Flying Revue pro vysvětlení za jakým účelem jsme přilétli, a čekáme na telefonické spojení s jedním z letišť na trase. S informací, že tam jsou a jsme očekáváni, jsme spokojeni. Zároveň dostáváme zajímavou, ale velmi důležitou informaci,  německá letiště označená namísto začátečního ED písmeny ET jsou vojenská. Po pravdě, to jsme nevěděli ani jeden. Obcházím letiště a nahlížím do hangárů, zde je to neuvěřitelné. Od helikoptéry Bö-105, po Robinson R44. Od letounů Bristell, po dvouplošníky Bücker (mohli jste vidět na leteckém dni v Chebu). Po 30 minutách na tomhle krásném letišti jsme rozhodnuti letět dál. V plánu je přeci toho ještě dost…

 
V hangáru na letišti Beilngries (EDNC) lze spatřit zajímavé kousky

Autor článku: Tomáš Zach

Foto: archiv autora